Po stávce se svět zastavil

Česká televize a Český rozhlas stávkovaly. Za koncesionářské poplatky. Tak i tak. V boji za jejich zachování a tu stávku jsme jim skrze ně zaplatili. Proto »tak i tak«. Stávka měla nedozírné následky…

Hned druhý den ráno jsem potkávala totálně zmatené spoluobčany s nepřítomným výrazem v obličeji. Mnozí ani nevěděli kolikátého je, jak se dostat do práce, kolik mají děti, je-li jaro, léto, podzim nebo zima, v který den se dávají dárky pod stromeček atd., atd. Prostě bez informovanosti z Kavčích hor a Vinohradské ulice jako by přestali existovat. Vlastně ne jako, doopravdy.

Když jsem stála v Lidlu u pokladny s nákupem, zmatená paní se mě ptala, proč mám na pásu k zaplacení banány, že oni jsou autosalón, řidič v autobusu MHD nebyl schopen rozpoznat trasu, soupravy metra jezdily pozpátku a kousek od nás do rána rozkvetly třešně, nemajíce informaci o vegetaci.

Co vám mám povídat, no… Všechno a všichni bylo a byli tolik mimo, že došlo k zástavě. Vinou neinformovanosti. Vinou té nejlepší informovanosti, která se nám může dostat. Taky jsem odposlechla, že v návaznosti na televizní retro program se jeden pán zajímal o datum konání sjezdu KSČ, jiný se pro změnu dotazoval, jak se zdravotně daří Gustávu Husákovi a zda má ve stranické legitimaci vylepené známky a jedna paní se svěřovala druhé, že včera byla na MNV a že na soudruha předsedu čekala přes dvě hodiny, protože akorát pomáhal skládat pytle cementu na stavbu kulturáku.

Chaos nad chaos prostě…

Jak jsem taky v jedné internetové diskusi četla, že kdyby o těch protestech tak intenzivně neinformovala ostatní média, nikdo by si je vůbec neuvědomil. K těm patřím i já. Televizi dávno nemám, Český rozhlas ze zásady a z citelného odporu neposlouchám. Nicméně, co jsem se dozvěděla, lidé mé krevní skupiny byli tím retro programem ČT nadšeni a chtěli by pokračování… Snad jim Kavčí hory vyjdou vstříc, až tam vtrhne NKÚ a následně se tam včetně šuplíků a hlavních dveří pozavírá úplně všechno. Všichni.

Marie Krejčíková