Nákupy zlata centrálními bankami se ve třetím čtvrtletí roku 2026 prudce zrychlily, protože klesající ceny zlata vytvořily příležitosti k navyšování jejich rezerv. Tento vývoj nastal v prostředí, kde na trh nadále doléhají vyšší náklady na energie a vyhlídky vysokých úrokových sazeb.
Data zveřejněná v úterý Světovou radou pro zlato (WGC) ukázala, že čisté zásoby zlata centrálních bank dosáhly v období od července do září 321 tun. Jedná se o nejsilnější výsledek od čtvrtého čtvrtletí roku 2024.
Navzdory tomu, že trhy zahájily rok 2026 s nižší intenzitou, celkové množství zlata, které měnové orgány od začátku roku získaly, se odhaduje na 675 tun, což je o něco více než ve stejném období roku 2025.
Nákupní aktivita centrálních bank kompenzuje tlak na zlato
Zrychlení nákupů zlata centrálními bankami zdůrazňuje jejich význam pro celkovou poptávku po drahém kovu, a to i v době, kdy zbytek trhu nevykazuje nijak zvlášť silnou aktivitu.
Měnové orgány patřily k nejdůležitějším faktorům, které podporovaly víceletý růstový trend zlata. Ten vyvrcholil překonáním historického rekordu v lednu.
Investiční prostředí se však následně výrazně změnilo. Od začátku konfliktu v Íránu na konci února klesla cena zlata přibližně o 25 %. Rozhodující roli v tomto vývoji sehrál prudký nárůst cen energií, který znovu posílil očekávání přísnějšího přístupu centrálních bank.
Rostoucí úrokové sazby byly historicky pro zlato negativním faktorem, protože jeho držení nepřináší úrok ani stabilní příjem. Naproti tomu cenné papíry, jako jsou státní dluhopisy, nabízejí pravidelné výnosy, a jsou tak v prostředí vysokých sazeb konkurenceschopnější.
Klesající ceny a dolar zvyšují investiční zájem
Korekce na trhu se zlatem během třetího čtvrtletí podle Johna Readea, hlavního tržního stratéga Světové rady pro zlato, některé centrální banky povzbudila k navýšení nákupů. Využily tak příležitosti, kterou jim nižší ceny nabídly.
Zhodnocení amerického dolaru navíc mohlo zvýšit atraktivitu zlata pro měnové orgány, které počítají s možností dlouhodobého oslabování americké měny.
Reade vysvětlil, že centrální banka, která drží krátkodobé americké státní dluhopisy a očekává budoucí pokles hodnoty dolaru, může po jejich splatnosti přesunout část uvolněných prostředků do zlata. Jde o součást širší snahy o diverzifikaci devizových rezerv a postupné snižování závislosti na americké měně.
Čína a Polsko vedou trhy, Rusko zlato prodávalo
Zajímavé je, že téměř 66 % celkových nákupů zlata připisovaných centrálním bankám nebylo samotnými zeměmi oficiálně oznámeno.
Odhady konkrétních objemů připravuje konzultační společnost Metals Focus pro Světovou radu pro zlato. Využívá přitom zveřejněná data, obchodní statistiky i informace získané přímo z trhu.
Mezi zeměmi, které své transakce oficiálně oznámily, byla ve třetím čtvrtletí největším kupcem Čína. Do svých rezerv přidala 63 tun zlata. Druhé Polsko navýšilo zásoby o dalších 41 tun a pokračovalo tak v politice posilování rezerv drahých kovů. Rusko naopak jako jediná velká ekonomika vykázalo v daném období zápornou bilanci, když prodalo 19 tun zlata.
Historický rekord pro zlaté ETF navzdory nejistotě na trhu
Pokles cen výrazně nesnížil zájem investorů o burzovně obchodované fondy (ETF), jejichž podkladovým aktivem je zlato.
Data Světové rady pro zlato naopak zaznamenala ve třetím čtvrtletí roku 2026 nárůst zásob ETF krytých fyzickým zlatem o 211 tun. Jejich celkový objem tak dosáhl nového historického maxima. Tento vývoj je důležitý zejména proto, že k němu dochází v době, kdy válečná krize na Blízkém východě nadále přiživuje vysoké ceny ropy a ovlivňuje očekávání ohledně vývoje úrokových sazeb.
Navzdory tlaku makroekonomických podmínek na cenu zlata tak pozice institucionálních investorů a centrálních bank nadále působí jako podpůrný faktor trhu.
Sedmnáctiprocentní pokles poptávky po zlatých špercích
Odlišný vývoj zaznamenává odvětví šperkařství, kde vysoká cena drahého kovu v kombinaci s daňovými opatřeními výrazně omezuje kupní sílu spotřebitelů.
Data Světové rady pro zlato ukazují, že celosvětová poptávka po zlatých špercích se ve třetím čtvrtletí snížila o 17 % na 313 tun. Jde o nejnižší výsledek za třetí čtvrtletí od roku 2000, kdy organizace začala příslušná data zaznamenávat.
Daňové změny v Indii a Číně spolu s mimořádně vysokými náklady na nákup zlata vedly spotřebitele k hledání levnějších alternativ. Stále větší oblibu proto získávají šperky s nižší hmotností a menším obsahem zlata, protože kupující se snaží omezit své výdaje.
Globální trh tak vykazuje výrazný kontrast: centrální banky a velcí institucionální investoři nadále zvyšují svou expozici vůči drahému kovu, zatímco spotřebitelská poptávka po zlatých špercích výrazně klesá.
Za těchto okolností zůstávají nákupy centrálních bank jedním z hlavních pilířů podpory zlata. Měnové orgány nadále hromadí rezervy i přes výraznou korekci mezinárodních cen.
(is)