Na Blízkém východě se zřejmě vytváří děsivá kulisa, jelikož USA a Írán jsou údajně blízko předběžné dohodě o vzájemných ústupcích, zaměřené na teheránský jaderný program a uvolnění zmrazených íránských aktiv.
Podle informací přenášených arabsky psanými médii Al-Araby Al-Jadeed obě strany přijaly určité návrhy předložené prostřednictvím katarské mediace, což připravuje cestu k prvnímu urovnání krize. Plán údajně předpokládá změny íránské jaderné doktríny výměnou za uvolnění části jeho zmrazených finančních prostředků. Obzvláště důležitá je informace o tom, že se zvažuje možnost současných oznámení Washingtonu a Teheránu, aby se ani jedna strana nejevila jako poražená v kompromisu.
Zprávy s odkazem na zdroje obeznámené s diskusemi popisují snahu o vytvoření politického rámce, který by Donaldu Trumpovi a íránskému vedení umožnil prezentovat tento vývoj jako svůj vlastní diplomatický úspěch. Jedná se o přístup, který automaticky nevyřeší zásadní rozdíly mezi oběma zeměmi, ale mohl by vytvořit podmínky pro obnovení jednání a zabránění nové vojenské eskalaci.
Velký kompromis
Podle deníku Al-Araby Al-Jadeed zahrnuje návrh, který je ústředním bodem konzultací, dva hlavní pilíře.
Na jedné straně Írán údajně souhlasil s provedením určitých změn ve své jaderné doktríně. Na druhé straně USA uvolní část íránských aktiv, která zůstávají uzamčena v zahraničí.
Tato konkrétní výměna má pro Teherán zvláštní politický a ekonomický význam, protože uvolnění finančních prostředků by mohlo poskytnout významnou ekonomickou úlevu v době, kdy americká omezení a vojenský konflikt zatěžují íránskou ekonomiku.
Pro Washington by takový vývoj mohl být výsledkem tlaku USA na íránskou stranu, pokud by byl doprovázen konkrétními závazky týkajícími se jaderné politiky Teheránu.
Zpráva však nespecifikuje výši finančních prostředků, které by mohly být uvolněny, ani přesný obsah změn, které Írán údajně akceptuje. Zatím proto neexistuje jasná představa o rozsahu ústupků ani o tom, zda se budou týkat obohacování uranu, inspekcí jaderných zařízení nebo širších strategických rozhodnutí íránského vedení.
Odkaz na jadernou doktrínu však nabývá na váze po prohlášeních íránského představitele Mohsena Rezáího, který uvedl, že Teherán zvažuje možnost změny své stávající politiky v oblasti jaderných zbraní, aniž by bylo oznámeno příslušné rozhodnutí. Tento vývoj ukazuje, jak ústřední roli jaderná otázka stále hraje v širším strategickém plánování Íránu.
Katar a Saúdská Arábie v zákulisí konzultací
Obzvláště zajímavá je zpráva, že Washington i Teherán již informovaly Katar a Saúdskou Arábii o svých rozhodnutích.
Dauhá je v čele mediace a předává návrhy a zprávy mezi oběma rivaly, zatímco kontakty s íránskou stranou se v posledních dnech výrazně zintenzivnily.
Mluvčí katarského ministerstva zahraničí potvrdil, že obě strany návrhy mediátorů zkoumají a že výměna zpráv pokračuje. Prozradil dokonce, že katarská delegace navštívila Teherán již potřetí během týdne a setkala se s íránskými představiteli.
Dauhá zpočátku usiluje o dohodu o budování důvěry, která by oběma stranám umožnila splnit konkrétní závazky a poté přejít k širším jednáním. V této souvislosti nabývá zapojení Saúdské Arábie zvláštního významu, protože Rijád má přímý zájem na zabránění novému regionálnímu konfliktu, který by mohl ohrozit energetickou infrastrukturu, námořní dopravu a bezpečnost v Perském zálivu.
Plán pro simultánní oznámení
Nejzajímavějším aspektem údajné dohody je způsob, jakým budou rozhodnutí oznámena. Podle zdrojů citovaných Al-Araby Al-Jadeed probíhá snaha o to, aby USA a Írán současně oznámily ústupky, které přijaly. Tato volba není náhodná. V konfliktu, kde se politická důvěryhodnost a image moci staly prvořadými, by jakýkoli jednostranný ústup mohl vyvolat v obou zemích vážné reakce.
Donald Trump bude muset prezentovat jakoukoli dohodu jako výsledek amerického strategického tlaku s tvrzením, že si od Teheránu zajistil značné závazky. Íránské vedení se bude odpovídajícím způsobem snažit prezentovat uvolnění aktiv a uznání svých ekonomických nároků jako výsledek své vlastní vyjednávací síly.
Současné oznámení by tak mohlo fungovat jako politický bezpečnostní ventil, který by oběma stranám umožnil přijmout kompromis, aniž by se zdálo, že podlehly tlaku soupeře.
Otázkou tedy není jen obsah dohody, ale také schopnost politicky řídit její výsledek.
Velkým problémem zůstává jaderný program a Hormuzský protokol
Navzdory zprávám o vzájemných ústupcích zůstává vzdálenost mezi oběma stranami značná.
Agentura Reuters v úterý 3. listopadu s odvoláním na vysoce postaveného íránského úředníka informovala, že USA a Írán jsou stále daleko od komplexní dohody o ukončení války. Podle stejného zdroje se mediátoři snaží překlenout rozdíly a očekávají odpovědi Washingtonu a Teheránu v příštích 36 hodinách.
Íránská strana nadále spojuje znovuotevření Hormuzského průlivu s uspokojením konkrétních požadavků a americké požadavky odmítá jako přehnané.
Teherán zároveň trvá na tom, že jednání o jeho jaderném programu mohou začít až po splnění jeho vlastních podmínek.
Otázka posloupnosti ústupků je jednou z největších překážek. Washington usiluje o konkrétní závazky ohledně jaderného programu, zatímco Írán nejprve požaduje zrušení ekonomických a vojenských omezení a také uvolnění svého majetku.
Konfrontace se proto neomezuje pouze na jadernou otázku. Hormuzský průliv je jednou z nejdůležitějších vyjednávacích zbraní Teheránu, protože situace v této námořní tepně přímo ovlivňuje mezinárodní energetické trhy a plavbu. Zároveň zůstává aktivní vojenský rozměr krize. USA provedly omezené údery na ostrově Kešm, přičemž americký představitel tvrdil, že cílem byly systémy protivzdušné obrany. Tento vývoj ukazuje, jak křehký zůstává diplomatický proces.
Překlenovací dohoda
Scénář popsaný Al-Araby Al-Jadeed se spíše týká předběžného urovnání než komplexní mírové dohody.
Pokud se informace potvrdí, uvolnění části íránských finančních prostředků a odpovídající jaderné závazky by mohly tvořit základ pro obnovení rozhovorů ve stabilnějším rámci. To neznamená, že neshody ohledně obohacování uranu, mezinárodních inspekcí, sankcí, navigace v Hormuzské oblasti nebo širší regionální rovnováhy byly vyřešeny.
Katar se snaží vytvořit přechodný deeskalační mechanismus, který by zabránil návratu k širší vojenské konfrontaci. Pro Washington by takový vývoj mohl nabídnout diplomatické východisko, zatímco pro Teherán by vytvořil prostor pro ekonomickou úlevu a opětovné projednání podmínek konfrontace.
Ioannis Sideropulos
KOLÁŽ – AI