Reagan se zapsal do dějin ničením sociálního státu

28. říjen se nesl ve znamení akcí spojených s výročím založení samostatného státu.

Nejprve jsme na čele s předsedou Jiřím Nedvědem a statutárním místopředsedou Radkem Scherferem položili jménem Sociální demokracie květiny k památníku prvního československého prezidenta v Praze na Hradčanech.

Tomáš G. Masaryk si dobře uvědomoval význam sociální otázky pro moderní demokratický stát a podporoval ambiciózní sociální zákonodárství (např. zavedení osmihodinové pracovní doby, sociálního pojištění, ochrany zaměstnanců a podpory nezaměstnaných, nebo i zákonů na ochranu nájemníků), které v nové republice prosazovala především Sociální demokracie. Je paradox, že dnes jsou některé z těchto výdobytků zpochybňovány a musí se před tlakem kapitalismu znovu obhajovat.

Následně jsme uctili také památku Edvarda Beneše u jeho sochy stojící před budovou ministerstva zahraničí, na jejímž vybudování má velký podíl pražská organizace Sociální demokracie.

Právě osoba druhého československého prezidenta a dlouholetého ministra zahraničí čelí v posledních letech útokům ze strany české pravice, která se jimi snaží delegitimizovat domácí republikánskou a levicovou tradici.

V pražské Bubenči jsme pak uspořádali happening v ulici Ronalda Reagana. V tradici 28. října, kdy tehdejší obyvatelé nejen v Praze spontánně odstraňovali symboly starého režimu a přepisovali jména ulic a dalších míst coby symbolické ovládnutí veřejného prostoru, jsme upravili jméno ulice a doplnili vysvětlující tabulku, aby více odpovídala historické realitě.

Americký prezident Reagan se totiž do dějin zapsal nejen uzbrojením východního bloku, ale v domácí politice taky ničením sociálního státu, veřejných služeb a odborů, prudkým zvyšováním sociální nerovnosti a v zahraniční politice podporou nejrůznějších diktátorských režimů nebo financováním zabijáckých polovojenských jednotek v různých zemích světa.

Luděk Svoboda, tiskový mluvčí Sociální demokracie (SOCDEM)