Jsme více než Slováci »ponořeni v bruselské prdeli«, zaznělo na akci Ne základnám

Slovensko je o něco před námi, protože my jsme více »ponořeni v bruselské prdeli«. Takto expresivně komentoval rozdíl mezi oběma zeměmi, které se právě před 108 lety vydaly společnou cestou, aby se v roce 1993 rozdělily, předseda strany DOMOV David Tygr Ploc při dnešní připomínce vzniku Československa. Tu pořádala na pražském náměstí Republiky iniciativa Ne základnám.

Ploc začal svůj projev bonmotem, kdy se přítomných zeptal, zda je mezi nimi »PePa stosedmička«, čímž narážel na IQ stávajícího prezidenta Petra Pavla. »On se o rok spletl. Jeho číslo bylo už loni, takže výrazně přesáhl svou kapacitu. Příští rok to musíme vydržet a 110. výročí už bychom mohli oslavit bez něj a se skutečným českým prezidentem,« řekl Ploc.

Takovým prezidentem byl podle něj T. G. Masaryk a v souvislosti s ním zmínil i Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika. »Oni dali před 108 lety tvář naší krásné československé zemi. Dali nám hranice na mapě a s tím je potřeba konfrontovat současnost,« uvedl Ploc. »Co by řekli bojovníci za naši existenci, kdyby se tu ocitli s námi po roce 1989? Já bych jim tuhle konfrontaci nepřál. Co by řekli tomu, že jsme se v roce 1993 rozdělili a zmařili jejich práci?« položil si řečnickou otázku Ploc.

Slovensko nicméně označil za našeho nejbližšího partnera a naši rodinu. »Nikdo tohle nerozbije. Ale Slovensko je o něco před námi. My jsme trochu více pomořeni v bruselské prdeli,« uvedl Ploc.

Krajský zastupitel Středočeského kraje Jiří Kobza (za Stačilo!) uvedl, že se Česká republika stala ekonomickou kolonií, které byl zlikvidován průmysl. »Evropská unie má jiné cíle než samostatnost České republiky,« upozornil.

Konstatoval, že jsme dnes »svědky nehorázných dezinformací, reinterpretace, fabulování a překreslování historie«. »Lidi kteří protestují proti státnímu rozpočtu, jsou ti, co z něj sosají. A co se děje kolem poplatků? Tam nejde o svobodu, ale o penězovody. Žádná svoboda není ohrožena,« kritizoval.

Komunální volby navíc podle jeho slov jasně ukázaly, kolik prostoru dostávají ve veřejnoprávních médiích politici z opozičních a vládních stran. Ti první mohli z jeho pohledu mluvit, jak dlouho chtěli, zatímco ti druzí řekli »dvě holé věty«, aby jim následně skočil moderátor do řeči a přerušil je. »Svoboda slova je v podání médií jen to, co chtějí slyšet,« řekl dlouholetý poslanec Kobza. »Navíc jsem za poslední tři měsíce neslyšel jedinou zmínku o bitcoinech, kampeličkách, Dozimetru a takových věcech,« připomněl kauzy bývalé vládní koalice.

Předsedkyně Československého mírového fóra (ČSMF) Vladimíra Vítová uvedla, že si »my sami musíme rozhodnout«, zda chceme nebo nechceme budovat náš stát. »Pokud ano, tak je nutné k tomu volit správnou politickou reprezentaci, která nechce být kolonií EU a vazalem NATO. Největší otázka dnes ovšem je, zda má národ vůbec vůli chtít být suverénní. Zdali je národ vůbec ochoten a schopen vzít osud státu do vlastních rukou,« zamýšlela se Vítová.

»A pokud ano, tak máme tradice, na které může česká státnost navázat – protože my státnost historicky máme. Československo nebyl omyl dějin, jak se nám snaží sugerovat určité zahraniční i domácí politické kruhy!« zdůraznila Vítová s tím, že ČSMF považuje za svůj prvořadý úkol usilovat o kroky k upevnění historických česko-slovenských vazeb.

Historik Marek Adam se věnoval osobě prvního českého prezidenta T. G. Masaryka. »Masarykovo myšlení vychází z kontinuity odkazu Mistra Jana Husa, Petra Chelčického, Jana Ámose Komenského až po romantizující a idealistické vyvrcholení dějinného pohybu, které formuloval Otec národa František Palacký. Právě v lidu a národu jako celku spatřoval Masaryk onu Vyšší prozřetelnost, jež má vznešený cíl – mírové a harmonické soužití malých i velkých národů ve střední a jihovýchodní Evropě,« řekl Adam.

»I dnes se stávají Masarykova slova velmi aktuálními, zejména pokud se vrátíme k Masarykovu varování před věčnou snahou Němců o Drang nach Osten, před nímž Masaryk velmi vážně varoval jako před trvalou hrozbou pangermanismu a jemuž se snažil čelit právě vytvořením slovanských států založených na jednotě a svornosti. Masaryk nikdy nechtěl dopustit, aby se slovanská krev prolévala ve válkách proti jiným Slovanům za germánské či obecně anglosaské zájmy,« doplnil Adam.

Podle Karla Růžičky z Alternativy zdola se ne vždy vyhneme vazalství. »Ale musíme ho nést důstojně a stavět na demokracii – skutečné, která je projekcí respektu k ostatním a aplikovat tento respekt, úctu mezi sebou, stejně doma i v zahraničí,« upozornil Růžička.

(pk)

FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar