Být dnes svobodným člověkem znamená nebýt otrokem médií. Dobře už bylo. Dnešní žurnalistika už není nic pro mě. Pan prezident nepotřebuje umělý PR. Neměli bychom škrtat události a kácet sochy… To je jen část myšlenek Jiřího Ovčáčka v aktuálním rozhovoru pro iportaL24.cz. Ředitel Tiskového odboru a mluvčí prezidenta republiky mluvil otevřeně o minulosti, současnosti – a vlastně i o budoucnosti…
Jiří, kdy jste začal mít jasno, že se stanete novinářem? Co vás k tomu vedlo?
Novinářem jsem chtěl být už na základní škole. Cesta k realizaci tohoto přání byla plná zákrut, ale na přelomu tisíciletí – ten čas letí – jsem zahájil novinářskou dráhu. K této cestě mne vedla láska k rodné řeči. Je krásné s ní pracovat, objevovat její možnosti i taje. Žel, současnost už nedává češtině takový prostor, protože se žurnalistika vyjadřuje v rázných a jednoduchých sloganech. A to už není nic pro mne.
Vzpomenete si ještě, kdy a při jaké příležitosti jste se setkal s panem prezidentem poprvé?
Vzpomínám na náš první rozhovor. Bylo to v roce 2004, kdy jsem poprvé v životě volal jako redaktor Miloši Zemanovi na pevnou linku na chalupu na Vysočině. Telefonní číslo si dodnes dobře pamatuji.
Jak probíhá vaše interní spolupráce? Radíte panu prezidentovi a řídíte jeho PR, nebo si do toho nenechá mluvit?
Pan prezident je skutečnou osobností, a tedy nepotřebuje umělý PR, vytváření falešných obrazů, barvotiskových a sladkobolných příběhů bez reálného obsahu. Je takový, jaký je. Mediální politiku má promyšlenou. Mojí úlohou je předávat veřejnosti názory, informovat o činech a vysvětlovat je. Osobně odmítám v politice produktový PR. Kdo ho využívá, rychle končí. Státník nabízí myšlenky. A odvahu! Tu především. Na to jsem hrdý, že je Miloš Zeman odvážný. Je něco jako starý prorok. Říká otevřeně věci, které jsou pravdou, ale právě proto u některých vyvolává hněv, protože onu pravdu, ačkoliv ji znají, nechtějí za žádnou cenu slyšet nahlas.
Vídáte se spolu každý den? Nebo máte někdy dovolenou či kupříkladu volné víkendy?
Nevídáme se každý den. Když se něco závažného náhle stane, například vypukne válka, operativně a rychle se spojíme telefonicky a dohodneme postup. Volné víkendy mívám, dovolenou nikterak dlouhou, ale jsem za ni rád. Je třeba umět odpočívat od klokotu světa. Někdy stačí potěšit se pohledem na přírodu, na tu nádheru stvoření. V tom všem je skryta láska.
Prozraďte, byl nějaký moment, kdy jste s panem prezidentem a jeho názorem nesouhlasil?
Určitě nečekáte, že něco takového prozradím. Když mám jiný názor, řekneme si to mezi čtyřma očima. Ostatně, nikdy nešlo o nic závažného. Panu prezidentovi jsem vděčný, že mne naučil přemýšlet o názorech, se kterými nesouhlasím. Moc bych si přál, aby taková atmosféra zavládla v české politice a zmizela zbytečná hrubost.
Hodně jste se objevoval na demonstracích proti tzv. přepisování dějin. Jak se na celou věc díváte s ohledem na stávající válku na Ukrajině a protiruské nálady u nás?
Ruskou agresi považuji za nesmírně krutou a bolest Ukrajiny je bolestí mého srdce. Mnoho toužím po tom, abychom všichni objevili v sobě tužbu po míru, po lásce k bližnímu. Jen tak lze překonat válku, touhu zabíjet, vlastnit druhého. Zlo lze porazit jedině v tom případě, že v srdci budeme mít dobro! Je to nesmírně těžké si připustit, mnozí považují sílu a pomstu za jediné účinné prostředky. Není to pravda! Mnoho si vážím papeže Františka. Je to apoštol laskavosti, muž míru a proto tolik teď ve svém srdci trpí. Rozumím mu moc dobře.
A co se týče přepisování dějin, to realitu dneška nezmění. Minulost bychom měli umět přijmout, přemýšlet o ní. Ne škrtat události a kácet sochy. Současnost civilizace ukazuje, kam se lze dostat, pokud chybí niterné poučení se z minulosti. Je to smutné.
Proč je podle vás pravice schopna spojit své síly v různých uskupeních (SPOLU, PirSTAN), a levice nikoli? Čistě objektivně…
Českou levici postupně paralyzoval a nakonec zničil proces tzv. modernizace. Na první pohled lákavá cesta, která ale v realitě vedla k opuštění širokých voličských vrstev a soustředění se na exkluzivní městské skupiny. Přestane-li levice akcentovat život všedního dne a stane se místo toho nositelem mediálně populárních tezí a módních ideologií, je odsouzena k neúspěchu. Souhlasím s tezí, že tzv. moderní levice je největším spojencem nadnárodních korporací.
Souhlasíte s názorem pana prezidenta pro iportaL24.cz, že Fialova vláda to má nejtěžší od roku 1989? A že ji netřeba kritizovat?
Vláda Petra Fialy bezesporu čelí nejtěžší situaci od roku 1989. Válka, krize ekonomická, společenská, geopolitické otřesy a změny. Petr Fiala si je tohoto stavu dobře vědom a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí se snaží v kritické době vykonávat svou funkci. Není to lehké, není to vděčné. Rozumím mu, a proto nebudu sahat k jednoduché politické kritice. Vím, že tato má slova nenaleznou u velké řady lidí pozitivní odezvu, ale považuji za současné tíživé situace za důležitou uměřenost. Držme si všichni palce, doba bude ještě mnohem drsnější.
Jaký je váš názor na kauzu v hnutí STAN, neměl by podle vás z toho vyvodit důsledky i Vít Rakušan?
Kauza hnutí STAN především ukazuje, jak je neprozíravé slepě věřit politikům, kteří rozdávají sladká slova, zaštiťují se morálkou, hodnotami a odkazy osobností. Podle činů bychom měli měřit, ne podle slov. Staří proroci mluvili drsně, ale pravdivě. Falešní mesiáši se rádi zahalují do mlhy libozvuku. Chci ale zdůraznit, že tyto teze jsou obecnější, ne všichni politici STAN jsou takoví. Nemám rád generalizace.
A pokud jde o pana ministra vnitra, nebudu ho k ničemu vyzývat. To si musí sám v sobě srovnat.
Máme tu rekordní inflaci. Jaký je podle vás lék? A kdo za ni může především?
Byl bych ekonomický génius, kdybych znal rychlý lék na inflaci. Je podle mého názoru důsledkem geopolitických změn, které provází válka. Svět se dělí, štěpí, vznikají nové bariéry, rostou nové zdi. Surovinová nouze, potravinová nouze, to je průvodní jev, a ten vyvolává růst cen. Dobře už bylo.
Často na vás média nenechávala nit suchou. Jak jste toto prožíval a vnímal?
Svět médií je v současnosti už zcela mimo realitu běžného života. Ideologizace, názorová nivelizace a myšlenková uniformita, to vše natolik pokročilo, že je dosti smutné číst noviny a sledovat televizi. Vždy pro mne bylo nejdůležitější, jak reaguje reálný člověk v reálném životě. Příliš mě proto netrápily mediální útoky, které jsou pomíjivé, a tedy nakonec vlastně nicotné. Být dnes svobodným člověkem znamená nebýt otrokem médií.
Je podle vás Česká televize nezávislým médiem a zasloužila by si vyšší koncesionářské poplatky?
Česká televize je smutným obrazem, možná spíše odrazem situace české žurnalistiky. Veškerou dobrou práci, například pro český film, poškozuje politický aktivismus několika málo zaměstnanců. Jsou ideoví, a proto mají pocit, že mohou všechno. Anebo můžou všechno, protože jsou ideoví.
Jiří, máte jasno, co budete dělat, až v březnu 2023 vyprší Miloši Zemanovi prezidentský mandát?
Jasno nemám a nyní to neřeším. Ten čas nastane na jaře příštího roku.
A dovolte dotaz na závěr. Koho z prezidentských kandidátů, jejichž jména již nyní rezonují veřejností, byste preferoval, a koho naopak nedoporučoval?
Dovolím si jednu jedinou radu. Nevolte hlasatele sladkých frází, protože pro tuto zemi nic neudělají. Volte kandidáty, kteří mají jasné názory a v srdci mají naši vlast. A jak to poznat? Zase jen srdcem. A ještě vlastně něco. Nevolte podle přání médií.
Petr Kojzar
Diskuze je uzavřena.