Sněmovna poslala návrh na zrušení poplatků za ČT a ČRo do druhého čtení

Poslanecká sněmovna po vyhroceném nočním jednání schválila v sobotu ve 4.36 hodin hlasy vládní koalice ANO, SPD a Motoristů posun návrhu na zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas do druhého čtení. Obě veřejnoprávní média by podle předlohy měla nově dostávat peníze přímo ze státního rozpočtu. Opozice se pokusila návrh zamítnout nebo vrátit vládě k přepracování, ani jeden z těchto kroků ale neprosadila. Proti změně financování se mezitím na Malostranském náměstí v Praze shromáždilo několik stovek lidí, z nichž někteří čekali na výsledek hlasování až do rána.

Vládní poslanci prosadili přednostní projednání novely v pátek, což vyvolalo výraznou reakci veřejnosti i opozičních stran. Demonstraci před Sněmovnou svolaly iniciativy Stojíme za kulturou! a Média nedáme. Lidé se začali scházet kolem 13. hodiny a část z nich zůstala na místě přes noc. V pátek večer se několik desítek demonstrantů pokusilo dostat do budovy dolní komory Parlamentu, policie jim však v průniku zabránila. Policisté následně objekt hlídali i během noci.

Napjatá atmosféra panovala také uvnitř i v okolí Sněmovny. Několik demonstrantů se rovněž dostalo do konfliktu s poslancem SPD Jaroslavem Foldynou, od něhož je museli oddělit policisté. Foldyna později na sněmovním plénu uvedl, že nešlo o snahu vést s ním diskusi, ale o agresivní jednání. »Jsem zvyklí s lidmi diskutovat, ale tihle na mě jen křičeli, polévali mě a plivali na mě,« řekl Foldyna.

Proti plánované změně financování se postavili také zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu. V pátek vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Iniciativa Veřejnoprávně, která pracovníky obou institucí sdružuje, varuje, že převedení financování pod stát může ohrozit nezávislost a stabilitu médií a zároveň negativně zasáhnout státní rozpočet. Další protest svolal spolek Milion chvilek na nedělní odpoledne na pražské Staroměstské náměstí.

Vláda naopak návrh hájí jako změnu, která má své obdoby i v zahraničí. Konkrétně v 17 z 27 zemí Evropské unie se nevyužívají koncesionářské poplatky. I proto ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jasně uvedl, že nejde o útok na demokracii nebo konec nezávislosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) dokonce označil výroky o zestátnění médií za lež. »Opozice okamžitě spustila hysterii o útoku na demokracii a zestátnění médií. Samé lži. Veřejnoprávní média nepatří Rakušanovi, Kupkovi ani žádné vládě. Patří všem občanům. Asi nečekali, že budeme program plnit tak rychle. Měli by si zvyknout,« napsal Babiš na síti X.

Šéf SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura připojil, že jde jen o změnu systému financování veřejnoprávních médií. Přesto Českou televizi zkritizoval. »Je to neuvěřitelně sprosté a nemorální platit za něco, co nepoužívám a co pracuje proti zájmům mým, mojí země a mého národa,« uvedl již včera Okamura. Tento krok označil za jednu z volebních priorit SPD. Rovněž premiér Babiš pak na sociální síti uvedl, že hnutí ANO plní sliby.

Opoziční politici naopak postup vládní koalice ostře kritizovali a avizovali, že budou proti novele pokračovat v boji i v dalších fázích legislativního procesu.

Pro zamítnutí návrhu hlasovalo 81 ze 177 přítomných poslanců. Stejný počet zákonodárců podpořil také jeho vrácení vládě k přepracování. V obou případech se jednalo výhradně o hlasy opozičních poslanců z ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Neuspěly ani jejich požadavky, aby se předlohou zabývalo dalších 14 sněmovních výborů. Návrh nyní zamíří k posouzení do výboru pro média a kulturu.

Samotné projednávání provázely spory o podobu jednání i omezení prostoru pro vystoupení poslanců. Vládní tábor v pátek večer prosadil pevný čas hlasování a zkrátil řečnickou dobu. Úvodní debata tak trvala přibližně devět hodin a ke slovu se dostala jen část řádně přihlášených zákonodárců. Jednání provázely osobní výpady a vyhrocené reakce. Celý sněmovní den včetně přestávek zabral zhruba 20 hodin.

Novela počítá s tím, že Česká televize by v příštím roce získala ze státního rozpočtu celkem 5,74 miliardy korun, vyplácených v měsíčních částkách. To je přibližně o miliardu korun méně, než kolik má letos vybrat na poplatcích. Český rozhlas by měl od státu obdržet 2,065 miliardy korun, tedy zhruba o 400 milionů méně, než se očekává z letošního výběru poplatků. Navrhované financování by tak vrátilo objem prostředků před loňské zvýšení televizních a rozhlasových poplatků i rozšíření okruhu jejich plátců.

(pk)