Bruselský summit Evropské unie se proměnil v mimořádně vypjaté jednání plné sporů, rozporů a vyjednávacího chaosu. Předseda Evropské rady António Costa čelil kritice evropských lídrů i diplomatů. Místo hledání společných řešení vysokých cen energií a přípravy nového sedmiletého rozpočtu EU se schůzka změnila v ostrý střet států s rozdílnými zájmy.
Jednání nepřinesla výraznější posun, závěry se staly předmětem sporů, plánovaná tisková konference byla zrušena a rozhovory pokračovaly až do noci. Podle serveru Politico trvaly čtvrteční konzultace přibližně 14 hodin. Někteří diplomaté označili průběh za chaos a Costovi vytýkali, že nedokázal udržet jednání pod kontrolou.
Problém se podle nich netýká jen organizace summitu. Costa měl pomáhat překonávat rozdíly mezi 27 členskými státy, místo toho však lídři obtížně hledali shodu i v zásadních otázkách evropské ekonomiky.
Energie se stala bojištěm. Tři hodiny sporů o ETS 2
Debata o vysokých cenách energií se proměnila v ostrou diskusi o evropském systému obchodování s emisemi ETS 2. Ten má zpoplatnit emise uhlíku z paliv využívaných v silniční dopravě a budovách, včetně vytápění. Jeho spuštění je plánováno na rok 2028, kritici však varují před dalším zdražením pro domácnosti i podniky.
Podle Politico se lídři přibližně tři hodiny přeli o možnosti odložit zavedení systému až do roku 2030. Spor dokonce narušil harmonogram summitu a opozdil plánovaný oběd.
Odklad prosazovaly především Itálie a Polsko, které podporovaly Maďarsko, Česko a Slovensko. K revizi harmonogramu se přiklánělo také Řecko. Proti změnám se naopak stavěly zejména Německo, Francie, Španělsko, Portugalsko, Nizozemsko a skandinávské země.
Spor odhalil širší problém evropské klimatické politiky: jak pokračovat v zelené transformaci, aniž by její náklady dále zatěžovaly domácnosti a oslabovaly konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Evropská rada zdůraznila potřebu řešit vysoké ceny energií
Vedoucí představitelé Evropské unie vyzvali ke koordinované evropské reakci s cílenými a dočasnými opatřeními proti vysokým cenám energií, jak vyplývá ze závěrů Evropské rady, které byly zveřejněny v jednu hodinu ráno belgického času.
Evropská rada upozornila na dopady geopolitické situace na dodavatelské řetězce, energetickou bezpečnost i ceny paliv. Podle závěrů summitu je nutná koordinovaná evropská reakce, která zároveň zohlední rozdílné podmínky jednotlivých států a ochrání jednotný trh.
Lídři podpořili také záměr Evropské komise připravit krátkodobý rámec pro zvýšení kapacity a efektivity rafinérií v EU, dobrovolné sdružování poptávky po energii a odklad některých povinností vyplývajících z nařízení o metanu.
V oblasti emisních povolenek vyzvali Evropský parlament a Radu EU k urychlení legislativních prací na rezervě tržní stability, která má omezovat nadměrné kolísání cen. Komisi zároveň požádali o aktualizaci hodnocení dopadů systému ETS2, včetně jeho nastavení a ochranných opatření.
Evropská rada současně zdůraznila, že trh s emisemi má zůstat důležitou součástí klimatické a energetické transformace. Podle lídrů je však třeba lépe chránit evropský průmysl před přesouváním výroby do zemí s mírnějšími klimatickými pravidly a omezit dopady kolísání cen emisních povolenek na cenu elektřiny.
Kompromis bez jasného řešení drahé elektřiny
Závěry summitu zdůrazňují také význam mezinárodní spolupráce při stabilizaci dodávek energie a potřebu omezit závislost EU na nestabilních trzích s fosilními palivy. Za důležitou cestu k větší energetické soběstačnosti označují elektrifikaci, rozvoj obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů, modernizaci sítí, skladování energie a zvyšování energetické účinnosti.
Přijaté formulace však představují spíše kompromis než konkrétní závazek k jednotnému řešení. Evropská komise má při přípravě dalších kroků zohledňovat rozdílné ceny elektřiny a ekonomické podmínky jednotlivých zemí.
Slovenský premiér Robert Fico upozornil na výrazné regionální rozdíly v cenách elektřiny. Zatímco v některých částech EU se podle něj pohybují kolem 50 až 60 eur za megawatthodinu, jinde přesahují 100 eur. Itálie podpořila požadavek zemí Visegrádské čtyřky na odklad ETS2 do roku 2030, při vyjednávání o konečném znění závěrů se však jednotlivé státy neshodly.
Jedním z mála konkrétnějších nástrojů, který by mohl krátkodobě pomoci s cenami energií, zůstává možnost státní podpory v rámci prodlouženého dočasného rámce. Praktická pomoc tak bude do značné míry záviset na možnostech národních rozpočtů. Výzva Komisi, aby případně navrhla další opatření, neobsahuje konkrétní termín ani jasně určený nástroj.
Země Visegrádské skupiny požadovaly přezkum systému ETS 2, jeho ochranných opatření i harmonogramu s cílem odložit jeho spuštění do roku 2030. Konečné závěry však odklad nestanovily, protože pro něj nebyla potřebná jednomyslná podpora.
Itálie a Řecko rovněž usilovaly o větší prostor pro dodatečné výdaje v reakci na mimořádné okolnosti. Přestože závěry výslovně nezmiňují rozpočtovou flexibilitu, odkazují na nutnost přihlížet ke specifickým podmínkám jednotlivých států.
Další postup tak bude záviset na návrzích Evropské komise a na opatřeních, která jednotlivé vlády zvolí podle svých možností. Roli mohou hrát například úroveň elektrifikace dopravy nebo schopnost vyrábět elektřinu z jaderných zdrojů, které využívá jen část členských zemí EU.
Ioannis Sideropulos
Zrušit ETS 1 i ETS 2 je lepší řešení než popsané hloupost v textu. Tady jde totiž o výpalné vyděračského gangu Uršul-Kaji. No a ceny energií půjdou zaručeně dolů. Odstranit ještě zelený úděl a máme opět v EU pohodu.