Íránci varují, že potopí každou americkou válečnou loď, která se přiblíží k Hormuzskému průlivu, a hlásí, že zahnali americkou letadlovou loď v hodnotě 13 miliard dolarů, která se nachází ve vzdálenosti 700 kilometrů.
Američané odpověděli, že pokud bude americká loď zasažena, potopí celou íránskou flotilu. Prezident Donald Trump však už před časem prohlásil, že celou íránskou flotilu zničili.
Mezitím Saúdská Arábie váhá.
Aramco je nyní terčem útoků. Nejde pouze o rafinerie, ale také o velitelství skupiny Aramco. Podle Izraelců navíc hrozí, že se saúdská dynastie propadne do propasti.
Katastrofální selhání saúdskoarabské protivzdušné obrany
Jemenští Hútíové zahájili 13. října rozsáhlé údery nebývalého rozsahu proti Saúdské Arábii. Rakety zasáhly velitelství společnosti Saudi Aramco v Dahránu, informovala 13. října agentura Reuters. Konkrétně Reuters s odvoláním na několik zdrojů uvedla, že sídlo společnosti Saudi Aramco po raketovém útoku zachvátil požár. »Zdroj uvedl, že v sídle společnosti Aramco vypukl požár. Čtyři zdroje potvrdily, že byl vydán rozkaz k evakuaci budovy. Zdroj s přímou znalostí věci agentuře Reuters sdělil, že sídlo společnosti Aramco bylo zasaženo,« uvedla agentura.
Jde o další vážné selhání saúdskoarabské protivzdušné obrany. Autor původní zprávy odhaduje, že saúdské úřady pravděpodobně obviní Spojené státy, Spojené království a Francii. Saúdskoarabské systémy protivzdušné a protiraketové obrany Patriot PAC-3 a THAAD údajně nedokázaly zabránit balistickým střelám Hútíů v zasažení určených cílů, informovala agentura Reuters a další tiskové agentury v Rijádu a Dammámu.
Hútíové mezitím tvrdí, že úspěšně zasáhli všechny tři cíle, které si vybrali jako odvetu za saúdský útok. Saúdské ministerstvo energetiky přiznalo, že střela z Jemenu zasáhla zařízení mateřské společnosti Aramco na východě země. Pokusilo se však útok bagatelizovat tvrzením, že byla zasažena kancelářská budova vlastněná společností Aramco, což vedlo k »omezenému požáru«. Mezitím bylo ústředí společnosti Saudi Aramco v Dahránu evakuováno kvůli silné explozi.
Saúdská dynastie vydaná na milost Hútíům
Nejnovější útoky Hútíů na ropné »srdce« Saúdské Arábie, které vedly k požáru budovy společnosti Aramco v Dahránu, potvrzují mimo jiné, že saúdská dynastie navzdory desítkám miliard dolarů investovaným do obranných systémů nedokáže ochránit nejen zemi, ale ani svá nejcennější aktiva.
Navzdory ročním vojenským výdajům ve výši 83 miliard dolarů, které zahrnují mimo jiné nejmodernější americké stíhačky a pokročilé protiraketové systémy Patriot a THAAD, nedokáže ochránit ani své hlavní město Rijád.
Saúdská Arábie tak čelí noční můře strategického paradoxu: navzdory obrovské vojenské síle rakety a drony Hútíů nadále pronikají její protivzdušnou obranou a zasahují letiště, ropná zařízení i kritickou infrastrukturu.
Vzhledem k tomu, že Írán udržuje tlak na více frontách, jemenští rebelové se zdají být silnější než kdy dříve a Washington se zdráhá zapojit do další války, čelí saúdská dynastie bolestivému dilematu. Musí se rozhodnout, zda reagovat vojenskou eskalací, která by mohla vyvolat ještě ničivější odvetu, nebo hledat diplomatickou cestu ven s rizikem, že bude působit, jako by ustupovala protivníkovi, kterého se jí navzdory utraceným miliardám nepodařilo neutralizovat.
Analytici se prozatím domnívají, že Saúdové se nechtějí zapojit do vyčerpávající války, která by mohla dále ohrozit jejich vizi Saúdské Arábie jako země, jež bude hrát vedoucí roli v globální ekonomice, přiláká miliardy investic a promění poušť v symbol luxusu a technologií.
Desítky miliard dolarů vynakládá Saúdská Arábie ročně na svou obranu, přesto má potíže s ochranou kritické infrastruktury, jako jsou letiště, rafinerie a ropovody, před raketami a drony odpalovanými Hútíi z Jemenu.
Přestože království získalo nejmodernější zbraňové systémy ze Spojených států a Evropy a disponuje vícevrstvou protivzdušnou obranou, v uplynulém týdnu utrpělo ničivé útoky na své hlavní letiště.
Obrovské území
Saúdové však musí bránit rozsáhlé území. Jejich země má rozlohu zhruba pětiny Spojených států a čelí hrozbám ze tří směrů.
- Z východu: Írán během vrcholu letošního konfliktu odpálil na saúdské cíle přibližně 1000 raket a dronů.
- Ze severu: Íránem podporované milice v Iráku zahájily útoky dronů na strategický ropovod, který propojuje východ a západ země.
- Z jihu: Hútíové, rovněž podporovaní Íránem, odpalují na království rakety z bunkrů a mobilních odpalovacích zařízení v jemenských horách.
Příliš mnoho zranitelných cílů
Obrana Saúdské Arábie musí chránit rozsáhlou síť potenciálních cílů, nejen Rijád nebo jednu rafinerii.
Podle nezávislého webu Vision2030, který analyzuje ekonomickou transformaci království, musí obranné systémy detekovat přicházející hrozby, rozhodnout, které z nich zachytit, a varovat občany, a to vše ve zlomku času.
Saúdové zachycují mnoho raket a dronů odpálených Hútíi. Některým se však podaří protivzdušnou obranou proniknout.
Podle saúdského zdroje čelí ministerstvo obrany obtížným rozhodnutím o rozmístění dostupných systémů, protože příliš mnoho zařízení zůstává zranitelných vůči útokům.
Vojenské schopnosti Hútíů
Hútíové se naučili kombinovat balistické a řízené střely s drony dlouhého doletu, aby přetížili saúdskou protivzdušnou obranu.
Tato taktika připomíná ruskou strategii. Moskva opakovaně použila velké množství dronů v kombinaci s řízenými střelami a balistickými raketami při masových útocích proti Ukrajině.
Řízené střely létají v nižších výškách, takže je obtížnější je odhalit a sledovat.
Hútíové také zavedli novou generaci balistických raket, o nichž tvrdí, že jsou obratné. Žádný jednotlivý systém protivzdušné obrany však nemůže zaručit, že zastaví každou přicházející hrozbu.
Pomoc Íránu
Hútíové si tyto schopnosti sami nevyvinuli. Před osmi lety experti OSN »identifikovali trosky raket, související vojenské vybavení a vojenské bezpilotní letouny íránského původu, které byly dovezeny do Jemenu«, a to navzdory mezinárodnímu zbrojnímu embargu.
Stejný výbor před dvěma lety uvedl, že »rozsah, povaha a rozsah transferu různého vojenského vybavení a technologií Hútíům z externích zdrojů, včetně finanční podpory a výcviku jejich bojovníků, jsou bezprecedentní«.
Odborníci poukazují na to, že nejnovější rakety Hútíů, například Hatem-2 a Palestina-2, mají konstrukci velmi podobnou íránským zbraňovým systémům.
Jsou rychlé a přesné.
Útok na Izrael
V loňském roce se střele Hútíů podařilo proniknout izraelskou protivzdušnou obranou a zasáhnout oblast poblíž letiště Ben Gurion.
Analytik Amir Bar Shalom tehdy CNN řekl: »Byly extrémně přesné a dosáhnout tak vysoké přesnosti při odpálení střely ze vzdálenosti 2 000 kilometrů je působivé.«
Hútíové také upravili íránské protiletadlové zbraně tak, aby dokázaly zasáhnout letadla a střely s plochou dráhou letu, uvedl brigádní generál Majed al-Nazili, mluvčí jemenských vládních sil. »Tyto střely mají dolet až 25 minut na střelu a fungují s tepelným systémem sledování cíle,« řekl minulý měsíc.
Bude Teherán naslouchat?
Hútíové jsou již dlouho součástí takzvané íránské »osy odporu«. Zatímco jiné spojenecké skupiny, jako jsou Hizballáh, Hamás a milice v Iráku, byly výrazně oslabeny, Hútíové neustále posilují své pozice.
Stále udržují úzké vztahy s Teheránem a vyslali delegaci na pohřeb bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Mají však vlastní program.
Sedm let konfliktu se Saúdskou Arábií, který probíhal v letech 2015 až 2022, způsobilo nesmírné utrpení v oblastech Jemenu ovládaných Hútíi. Od té doby navíc pokračuje ekonomická a dopravní blokáda. To nakonec vedlo Hútíe k tomu, že v červenci oznámili, že zaútočí na saúdské lodě v Rudém moři. Krátce poté začala kampaň raketových útoků, jejímž prvním cílem byla rafinerie společnosti Aramco na pobřeží Rudého moře a saúdské letecké základny.
Hútíové požadují ukončení saúdských náletů na podporu vládních sil v Jemenu a také miliardy dolarů jako odškodnění od Saúdské Arábie.
V loňském roce Spojené státy utratily více než miliardu dolarů za sedmitýdenní leteckou kampaň proti Hútíům. Hútíové nakonec souhlasili, že přestanou útočit na americké lodě v Rudém moři, svou přítomnost si však z velké části zachovali. Během této kampaně také sestřelili několik pokročilých amerických dronů Reaper.
Ani americké, ani izraelské útoky nedokázaly eliminovat členy vedení Hútíů, ačkoli byli zabiti vojenští velitelé a technokraté. Hútíové, kteří mohou mít až 350 000 bojovníků, jsou nyní v silné pozici.
Podle Institutu pro studium války, který v pondělí provedl příslušné hodnocení, nyní obklíčili město Taiz, třetí největší v Jemenu, které je pod kontrolou vlády a představuje životně důležité zásobovací centrum.
Saúdská Arábie hledá podporu
Saúdové se snaží vytvořit mezinárodní koalici. Regionální spojenci nabídli pomoc v podobě obranných systémů.
Pákistán vyslal tisíce vojáků, aby pomohli bránit království. Egypt nabídl poskytnutí jakékoli požadované podpory. Saúdové by také mohli získat další systémy protivzdušné obrany z Evropy a Spojených států, protože již vyčerpali značnou část zásob, které obdrželi na začátku konfliktu s Íránem.
Spojené státy však samy čelí nedostatku těchto systémů. Zpráva generálního inspektora amerického ministerstva obrany uvádí, že kampaň proti Íránu »způsobila nedostatek strategických zásob a zdůraznila úzká místa v průmyslové základně pro doplňování munice«.
USA se zdráhají
Tři týdny před americkými volbami v polovině volebního období se Trump jeví jako opatrný ohledně opětovného zapojení do dění na Blízkém východě. Nezavázal se k přímým americkým úderům proti Hútíům, ale nevyloučil je.
Forbes uvádí, že Trumpův vztah se Saúdy sahá až do 80. let. On a jeho rodina od konce jeho prvního funkčního období rozšířili své podnikání v království, včetně uzavření nejméně devíti obchodů se saúdskými investory v odhadované hodnotě 50 milionů dolarů jen v roce 2024.
V jedné z posledních dohod Trumpových se Saúdskou Arábií oznámila organizace Trump Organization v listopadu, že naváže spolupráci se saúdskoarabským developerem Dar Al Arkan.
Trumpova první známá dohoda se Saúdy se odehrála v roce 1987, kdy koupil jachtu za 29 milionů dolarů, uvedl Forbes.
»Neochota USA zapojit se posiluje dojem, že Washington opustil partnera v době největší nouze,« řekl Michael Ratney z Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.
Ratney, bývalý velvyslanec USA v Rijádu, ve svém článku před útoky na letiště dodal: »Království je napadeno a z politického hlediska je povinno k odvetě. Nakonec bychom však měli očekávat návrat k diplomacii – nedokonalé a neuspokojivé diplomacii, která nicméně konflikt deeskaluje.«
To by mohlo Hútíům umožnit udržet si své pozice, a dokonce se ocitnout v ještě silnější pozici v Jemenu.
Výše uvedené nám napovídá, že supervelmoc si jako starý lev po neúspěšné honbě musí odpočinout, nabrat síly a znovu se vydat na honbu za přežitím.
Ioannis Sideropulos
FOTO – Bílý dům, KOLÁŽ – AI