Kluk od vedle, byznys z univerzity: Jak se veřejný výzkum mění v soukromé podnikání

Veřejná univerzita zaplatí laboratoře, přístroje, mzdy vědců a roky výzkumu. Vznikne zajímavé know-how. Pak přijde transfer technologií, spin-off a soukromá firma akademiků začne výsledky vědecké práce prodávat zákazníkům.

Nemusí na tom být vůbec nic nezákonného. Naopak, dobře fungující spin-off může být přesně tím, co má veřejný výzkum dělat: dostat výsledky z laboratoře do praxe.

Jen je dobré vědět, kdo výzkum zaplatil, kdo jej prováděl, komu patří výsledky a kdo na nich nakonec vydělává.

Univerzitní vědec přes den, podnikatel také

Na Masarykově univerzitě takto vznikla například biotechnologická společnost Enantis. Za jejím vznikem stáli univerzitní vědci včetně profesora Jiřího Damborského. Patenty vytvořené na univerzitě zůstaly univerzitě a soukromá společnost od ní získala licence k jejich využívání.

Jde tedy o učebnicový příklad toho, jak lze univerzitní know-how převést do podnikání otevřeně a smluvně. Firma komercializuje výsledky výzkumu a univerzita za poskytnutá práva získává peníze.

Podobný osobní překryv najdeme u společnosti EVE Technologies. Richard Holaj působí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a zároveň je spoluzakladatelem a jednatelem této společnosti. Firma spolupracovala s univerzitním pracovištěm na jazykových technologiích a následně získala status univerzitního spin-offu.

Takové případy samy o sobě nepředstavují problém. Ukazují však, že český akademik už dávno nemusí být jen člověkem zavřeným v laboratoři. Může být současně univerzitním zaměstnancem, výzkumníkem, vlastníkem firmy, jednatelem a obchodníkem s technologií, která vznikla v prostředí veřejné vysoké školy.

A na Univerzitě Palackého je tento model vidět obzvlášť názorně.

Jakub Navařík: univerzitní spektrometr, vlastní firma a cesta do Senátu

Jakub Navařík je fyzik spojený s Univerzitou Palackého a zároveň zakladatel a jednatel společnosti Iron Analytics s.r.o. Jeho firma se zabývá oblastí, které se Navařík věnoval také na univerzitě: výrobou, prodejem a servisem Mössbauerových spektrometrů.

Není to jen podobnost oborů. Univerzita sama popsala vznik technologie i její následný převod do praxe.

Podle Univerzity Palackého Navařík vytvořil třetí generaci Mössbauerova spektrometru v rámci své dizertační práce a následně se podílel také na vývoji generace čtvrté. Poté vznikla společnost Iron Analytics, která dostala technologii na trh.

V licenční smlouvě mezi Univerzitou Palackého a Iron Analytics se přímo uvádí, že univerzita vytvořila a vlastní know-how vztahující se k výrobě, údržbě a opravám Mössbauerových spektrometrů čtvrté generace. Iron Analytics získala právo toto know-how komerčně využívat.

Jinými slovy: technologie vzniká ve veřejné instituci, soukromá firma univerzitního vědce dostává licenci a následně výrobek prodává.

To je princip spin-offu.

Otázka začíná být zajímavější ve chvíli, kdy se podíváme na to, jak těsně jsou oba světy propojené.

Výroční zpráva CATRIN výslovně uvádí, že licenci koupila společnost Iron Analytics »založená zaměstnanci CATRIN« za účelem komercializace těchto přístrojů.

Navařík tedy není pouze vědec, který před lety něco vynalezl a odešel podnikat jinam. Vedle působení ve veřejném akademickém prostředí stojí také za soukromou firmou, jejíž podnikání je založeno právě na technologii vyvinuté na univerzitě.

A obchod není pouze akademický experiment na papíře. Oficiální stránka Mössbauerových spektrometrů uvádí, že jejich výrobu a prodej zajišťuje Iron Analytics. Navařík zase ve své vlastní prezentaci uvádí, že jeho technologický start-up dodává výrobky do celého světa.

»Kluk od vedle« míří do Senátu

Celý příběh dostává další rozměr právě teď.

Jakub Navařík kandiduje ve volbách do Senátu v obvodu č. 63 – Přerov. Kandiduje za koalici KDU-ČSL, ODS, STAN a TOP 09 a sám je členem ODS. Jeho politická sebeprezentace je postavena na mimořádně civilním obrazu.

Kampaň nese slogan »Kluk od vedle do Senátu«.

Na svém webu Navařík zdůrazňuje rodinu, sokolství, domácí kutilství nebo skutečnost, že se desítky let věnuje loutkovému divadlu. Sám používá formulaci »prostě jeden z nás«.

Je to sympatický politický archetyp: soused odvedle, táta od rodiny, sokol, kutil a loutkář.

Člověk by při takové prezentaci skoro mohl získat dojem dobráckého kluka, který možná ani neumí do pěti počítat. Jenže Jakub Navařík evidentně počítat umí docela dobře.

Vedle loutkového divadla a sokolovny totiž jeho vlastní profesní prezentace uvádí aplikovanou fyziku, vývoj hardwaru a softwaru, řízení projektů, data management, risk management, transfer technologií, marketing a vedení lidí.

A především firmu.

Firmu, která komerčně prodává přístroje založené na know-how vyvinutém na Univerzitě Palackého.

To už není ekonomicky bezradný dobrák z vedlejšího vchodu. Je to technologický podnikatel, který velmi dobře pochopil, jak se vědecký výsledek mění v produkt a produkt v obchod.

Kolik funkcí ještě jeden člověk stihne?

Jakub Navařík se v kampani představuje jako »kluk od vedle«, jeho profesní životopis ale připomíná spíš pečlivě poskládané portfolio funkcí. Je placeným vědeckým pracovníkem Univerzity Palackého, současně působí jako uvolněný radní Přerova, tedy komunální politik vykonávající funkci profesionálně, a k tomu je jednatelem a polovičním vlastníkem Iron Analytics, firmy komercializující technologii vzniklou na univerzitě. Ve svém životopise navíc uvádí členství v Etické komisi UP, krajské komisi pro vnější vztahy a městské redakční radě.

Není doloženo, že všechny tyto funkce přinášejí samostatnou odměnu, takže nazývat každou z nich »trafikou« by bylo nepřesné. Jisté však je, že Navařík už dnes kombinuje veřejnou akademickou pozici, profesionálně placenou komunální funkci a soukromý podnikatelský zájem. Pokud by byl zvolen do Senátu, přibyla by k tomu další veřejná placená funkce: základní plat senátora činí v roce 2026 přibližně 115 tisíc.

Kolik stojí licence a kolik jeden spektrometr?

Tady začíná být příběh ekonomicky nejzajímavější. Univerzita Palackého na své úřední desce zveřejnila konkrétní částky licenčních poplatků, které Iron Analytics platila za využívání know-how. Za rok 2022 šlo o 1165 EUR bez DPH. Za rok 2023 o 292 132,72 Kč bez DPH a za rok 2024 o 259 902,99 Kč bez DPH. Při uzavření licence byla navíc zaplacena jednorázová částka 50 000 Kč.

Pro srovnání existuje konkrétní zahraniční nákup. University of Tennessee eviduje v roce 2024 smluvní nákup od Iron Analytics s.r.o. v hodnotě 37 970 dolarů s popisem »Mossbauer Spectrometer Equipment Purchase«.

Jediný tento dohledatelný prodej měl tedy hodnotu 37 970 USD. Při orientačním kurzu kolem 23 Kč za dolar jde zhruba o 873 tisíc korun. To je více než trojnásobek celého licenčního poplatku, který Iron Analytics zaplatila Univerzitě Palackého za rok 2024. Je samozřejmě nutné srovnávat opatrně.

Prodejní cena přístroje není čistý zisk: firma z ní hradí komponenty, výrobu, mzdy, dopravu, servis, obchod a další náklady. Stejně tak z jediného kontraktu nelze odvodit celoroční tržby. Ani nízký poměr licenční platby k ceně jednoho přístroje sám o sobě nedokazuje, že univerzita uzavřela nevýhodnou smlouvu.

V kontrastu s cenou jednotlivých přístrojů však licenční platby působí velmi nízko. Sama Univerzita Palackého v roce 2023 uváděla, že průměrná cena jednoho prodávaného spektrometru je zhruba půl milionu korun a že univerzita získává podíl z každého prodaného přístroje. Zahraniční nákup za 37 970 USD ukazuje, že konkrétní konfigurace může stát ještě podstatně více. Právě proto je legitimní ptát se, jak byl licenční model nastaven: jaké procento z prodejů univerzita dostává, zda poplatek odpovídá hodnotě know-how a veřejných investic vložených do jeho vzniku a nakolik je ekonomický efekt mezi veřejnou institucí a soukromou firmou rozdělen.

Pro úplnost: Univerzita Palackého zveřejnila i novější údaj. Za rok 2025 činily licenční poplatky Iron Analytics 409 484,20 Kč bez DPH. To ukazuje růst plateb univerzitě, ale základní otázku poměru mezi hodnotou prodávaných přístrojů a odměnou za univerzitní know-how to samo o sobě neřeší.

Univerzita vyvine. Firma prodává

Podstata příběhu Iron Analytics se dá shrnout docela jednoduše. Univerzita Palackého sama ve smlouvě deklaruje, že vytvořila a vlastní know-how Mössbauerových spektrometrů čtvrté generace. Iron Analytics získala licenci toto know-how komerčně využívat. Iron Analytics přístroje vyrábí a prodává. A Navařík je s firmou majetkově a manažersky spojen.

To samo o sobě neznamená, že by někdo porušil zákon. Naopak, licenční vztah je veřejně dohledatelný a Univerzita Palackého Iron Analytics představuje jako svůj spin-off.

Univerzita také z tohoto vztahu inkasuje peníze. Ve zveřejněných údajích UP lze najít licenční poplatky placené Iron Analytics i další platby spojené například s užíváním prostor.

Právě proto ale vznikají legitimní otázky.

Kolik stálo veřejnou univerzitu vytvoření technologie? Kolik stálo vybavení laboratoří a mzdy lidí, kteří na ní pracovali? Jak byla stanovena hodnota licence? Jak velká část komerční hodnoty se vrací univerzitě a jak velká připadá soukromé firmě? A jak přesně jsou odděleny role univerzitního vědce a soukromého podnikatele?

Bývalý děkan UP: »Tunelování komerčně zajímavých aktivit«

Podobné otázky nejsou akademickou hříčkou.

Bývalý děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Martin Kubala v roce 2026 veřejně upozornil na fenomén, který označil za »tunelování komerčně zajímavých aktivit do soukromých firem«.

Popsal obecný model, kdy si lidé působící na univerzitách zakládají soukromé společnosti s činností, která se překrývá s činností jejich akademických pracovišť.

Klíčová otázka podle něj zní, kdo nese náklady a kdo inkasuje výnos.

Pokud materiál, infrastrukturu nebo práci zaměstnanců platí univerzita, zatímco komerční výnos skončí v soukromé společnosti, může být problém zásadní. Některé podobné případy mohou podle Kubaly nést až »atributy hospodářské kriminality«.

Je nutné zdůraznit, že tato Kubalova slova nelze bez důkazů automaticky vztahovat na Navaříka nebo Iron Analytics. Veřejné dokumenty naopak ukazují, že mezi Iron Analytics a Univerzitou Palackého existuje smluvně upravený licenční vztah.

Kubalova slova ale velmi dobře vysvětlují, proč by podobné vztahy měly být pod veřejnou kontrolou. Spin-off může být skvělý obchod pro univerzitu i vědce. Může ale také vytvořit velmi pohodlné prostředí, v němž se veřejný výzkum, univerzitní infrastruktura a soukromý podnikatelský zájem dostanou mimořádně blízko k sobě. A u člověka, který nyní žádá voliče o mandát senátora, je legitimní chtít vědět, jak přesně je tato hranice nastavena.

Protože pod sloganem »Kluk od vedle« se neskrývá jen sokol, kutil a loutkář. Je tam také zkušený fyzik, komunální politik a technologický podnikatel, jehož soukromá firma komercializuje know-how vytvořené na veřejné Univerzitě Palackého.

Takže ano: loutky hraje. Ale pokud jde o čísla, licence a byznys, role prosťáčka odvedle by byla velmi nepřesvědčivá.

Marie Krejčíková

Zdroje a odkazy

• Univerzita Palackého – článek o vzniku spin-off společnosti Iron Analytics a komercializaci Mössbauerova spektrometru: Přístroji, který vznikl na Univerzitě Palackého, zajistí cestu do praxe nová spin-off společnost
• Registr smluv – licenční smlouva mezi Univerzitou Palackého a Iron Analytics: Licenční smlouva Iron Analytics / Univerzita Palackého
• CATRIN – informace a výroční zprávy o transferu technologií a Iron Analytics: CATRIN – Univerzita Palackého
• Oficiální web Mössbauerových spektrometrů vyráběných a prodávaných společností Iron Analytics: Mössbauer Spectrometers
• Jakub Navařík – osobní a volební prezentace, profesní životopis a informace o kandidatuře: Jakub Navařík – Kluk od vedle
• Český statistický úřad – oficiální seznam kandidátů do Senátu 2026: Volby.cz – kandidátní listiny pro volby do Senátu 2026
• Registr smluv – smlouvy a veřejné podpory společnosti Iron Analytics: Registr smluv
• Masarykova univerzita – informace o společnosti EVE Technologies jako univerzitním spin-offu: EVE Technologies – spin-off Masarykovy univerzity
• Enantis – informace o společnosti a jejích zakladatelích: Enantis
• University of Tennessee – FY2023–2024 Title VI Implementation Plan; Iron Analytics, $37,970, Mossbauer Spectrometer Equipment Purchase https://tennessee.edu/wp-content/uploads/2025/05/UT-Title-VI-Implementation-Plan_FY2023-2024.pdf
• Univerzita Palackého – průměrná cena spektrometru kolem 500 tis. Kč a podíl univerzity z každého prodaného přístroje https://www.upol.cz/nc/en/news/news/clanek/diky-projektu-ta-cr-ma-vzniknout-prvni-prenosny-moessbaueruvspektrometr-pro-prumyslove-vyuziti-1/
• Univerzita Palackého – odpověď podle zákona 106/1999 Sb.; licenční poplatek za rok 2025 ve výši 409 484,20 Kč bez DPH https://www.upol.cz/fileadmin/userdata/UP/uredni-deska/poskytovani_informaci/2025/2025-zadost17-priloha.pdf
• Deník TO – rozhovor s bývalým děkanem PřF UP Martinem Kubalou https://denik.to/byvaly-dekan-kubala-k-reforme-skolstvi-posileni-pravomoci-rektoru-neni-resenim-druhy-dil/
• Poznámka: Článek je analýza založená na veřejně dostupných dokumentech. Uvedené obchodní vazby samy o sobě nejsou důkazem protiprávního jednání. Srovnání licenčních poplatků s cenou jednotlivého přístroje je ilustrativní; prodejní cena není čistý zisk firmy.