Demokracie počká, motorka ne. Prezident má přece zážitkový program

Občan České republiky dostane jednoduchý úkol: přijít k volbám – v roce 2026 k senátním a komunálním. Jednou za čas dojít pár stovek metrů, vzít obálku, hodit hlas do urny a zase jít domů. Politici mu přitom celé týdny připomínají, že každý hlas rozhoduje, demokracie potřebuje aktivní občany a neúčast je skoro občanský hřích, který zaslouží odsouzení.

Jenže potom přijde prezidentská verze občanské výchovy, nově základů společenských věd: »Volby? Jejda. Já mám dovolenou.«

A tak zatímco se obyčejný člověk rozhoduje, jestli půjde k urně před nákupem, po obědě nebo cestou z práce, na Hradě se zřejmě řešil mnohem složitější problém: jak dostat demokracii mezi motorku, kufry a cestovní program.

Nakonec to nevyšlo.

Chyba v plánování.

To je vlastně kouzelné sousloví. Kdyby ho začali používat všichni, česká demokracie by dostala úplně nový rozměr.

»Proč jste nebyl u voleb?«
»Chyba v plánování.«

»Proč jste nepřišel do práce?«
»Chyba v plánování.«

»Proč jste nezaplatil daně?«
»Promiňte, finanční úřade, chyba v plánování.«

Jenže na prezidenta samozřejmě musí být člověk shovívavější. Je to náročná funkce. Projevy, audience, zahraniční cesty, fotografie, státní návštěvy, motocykly… A někde mezi tím vším se bohužel zatoulaly volby.

Prezident zážitků

Možná jsme jen špatně pochopili moderní pojetí prezidentské funkce. Dříve byl prezident symbolem státu. Dnes můžeme pomalu zavést novou kategorii: zážitkový prezident.

Jednou motorka. Podruhé nějaká cesta. Potřetí dobrodružství. Hlavně aby se něco dělo a vznikla pěkná fotografie. Občan mezitím může dělat tu méně fotogenickou práci: chodit k volbám, platit daně a poslouchat projevy o odpovědnosti.

Prezident přece nemůže sedět doma jen proto, že se zrovna konají volby. Co kdyby bylo venku krásně? Motorkářská sezona je krátká. Demokracie tu snad ještě chvíli vydrží.

Každý hlas je důležitý. Tedy skoro každý

Nejlepší na celé situaci je právě symbolika. Politici občanům rádi vysvětlují, že volby jsou svátkem demokracie. A pak přijde nejvyšší ústavní představitel a svým příkladem může mimoděk vytvořit úplně nové heslo: Každý hlas je důležitý. Pokud vám ovšem nekoliduje s dovolenou.

Možná se podle toho budou jednou upravovat i předvolební kampaně.

»Přijďte k volbám! Pokud tedy nemáte něco lepšího.«

»Rozhodněte o budoucnosti své obce! Ledaže by zrovna bylo pěkné počasí.«

»Demokracie potřebuje každého z nás! S výjimkou těch, kteří už mají zabalené kufry.«

To by alespoň bylo upřímné.

Občan má povinnosti, prezident kalendář

Nikdo samozřejmě prezidentovi nebere právo odpočívat. Prezident není stroj a motorka není protiústavní zařízení. Právě proto je ale celá situace tak vděčná pro satiru.

Protože od hlavy státu se neočekává pouze to, že bude dodržovat zákony. Prezident je také symbol. A jestli chce stát lidem připomínat význam volební účasti, bylo by docela praktické, kdyby jeho nejviditelnější představitel nezačal právě v době voleb demonstrovat, že kalendář může mít jiné priority.

Možná jsme tedy svědky nové prezidentské doktríny: Lidu urny, prezidentovi zážitky. Občané mohou hlasovat o zastupitelstvu, prezident mezitím hlasuje pravou rukou na plynu.

A až se zase někdy bude z Hradu ozývat něco o občanské odpovědnosti, účasti na veřejném životě a významu demokracie, možná si leckdo vzpomene právě na tuto jednoduchou lekci: Demokracie je důležitá. Ale dobře naplánovaná dovolená je dobře naplánovaná dovolená.

A když není dobře naplánovaná? Nevadí. Řekne se, že to byla chyba v plánování.

Jan Klán