Historická chyba? Už existují postupné plány pro začlenění Ukrajiny do EU

Evropští úředníci připravují podrobné integrační plány pro Kyjev, Kišiněv, Tiranu a Podgoricu s konkrétními termíny pro dokončení přístupových jednání s EU, uvedly zdroje serveru Politico.

»EU vyvíjí návrhy, které by čtyřem zemím nejblíže vstupu do bloku nabídly jasnou a postupnou cestu k členství,« uvedl Politico.

Dokumenty stanoví konkrétní lhůty pro dokončení fází vyjednávání. Každý stát obdrží podrobné vysvětlení požadavků. Nová pravidla rovněž uloží povinnosti stávajícím členům společenství, kteří budou muset schválit průběh postupu.

Kyjev a Kišiněv získaly status kandidátských zemí v červnu 2022. Řada zemí se však integraci Ukrajiny brání. Varšava slíbila, že proces zablokuje, dokud nebude vyřešena exhumace obětí masakru na Volyni.

Také šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Huyass označil možné připojení Kyjeva za historickou chybu. Prohlásil, že chování Ukrajiny je v rozporu s jejím statusem kandidátské země.

Maďarský premiér Peter Magyar dříve označil spěch s vyjednáváním o vstupu Kyjeva do Evropské unie za nespravedlivý. Budapešť se postavila proti otevření nových vyjednávacích skupin pro Ukrajinu a Moldavsko.

Oficiální konzultace o přistoupení Kišiněva k Evropskému společenství začaly v Lucemburku v polovině června.

»Pro Černou Horu, Ukrajinu, Moldavsko a Albánii se zvažují cílené ‚cestovní mapy‘,« uvedli serveru Poitico dva vysocí úředníci Evropské komise pracující na návrzích v rámci snahy o urychlení desetiletí trvajícího procesu. Byla jim udělena anonymita, aby se o citlivých plánech mohli vyjádřit.

Tyto čtyři země jsou považovány za favority na vstup do EU, ale stále čelí pomalému pokroku a nejasným časovým harmonogramům, kdy by mohly být formálně přijaty. Brusel sice jejich snahy o členství dlouhodobě podporuje, ale plány poprvé znamenají, že jim budou dány záruky, že pokud budou pokračovat v nezbytných reformách, budou přijaty – a že jim budou nabídnuty orientační časové harmonogramy pro dokončení jednání.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie začátkem září slíbila cílenou podporu kandidátským zemím, »které dosáhly největšího pokroku«.

Úředníci však potvrdili, že dalším kandidátským zemím, které jsou v ranější fázi procesu, jako je Kosovo, Severní Makedonie a Bosna a Hercegovina, by v této fázi plány nabídnuty nebudou. Stejně tak Gruzii, Turecku nebo Srbsku, jejichž žádosti byly zastaveny kvůli obavám z úpadku demokracie a soudnictví.

Mluvčí Komise potvrdil, že nové plány »poskytnou cestu k uzavření přístupových jednání. Stanoví jasný seznam priorit: časové harmonogramy a cíle, které pomohou nejpokročilejším kandidátům dokončit nezbytné reformy.«

»Geopolitický imperativ«

Vedoucí představitelé EU se stále více obracejí k dalším proobchodním demokraciím, zejména ve svém sousedství, a to uprostřed napětí s partnery, jako jsou USA, nepřátelských praktik ze strany Číny a hrozeb ze strany Ruska. Úředníci se obávají, že vstup do EU trvá příliš dlouho, což vystavuje potenciální nové členy deziluzi nebo tlaku ze strany soupeřů, aby o členství neusilovali.

»Rozšíření… zůstává geopolitickým imperativem. Přistoupení však vyžaduje čas,« uvádí se v návrhu textu předběžného přezkumu úmluvy, který vidělo Politico. »Kandidátské země musí dokončit přísný proces založený na zásluhách a provést rozsáhlé a trvalé reformy. Tento čas by měl být plně strategicky využit jak k přípravě Unie na větší členství, tak k prohloubení postupné integrace v oblastech společného zájmu.«

V rámci tohoto přezkumu von der Leyenová a komisařka pro rozšíření Marta Kosová navrhnou změny ve vnitřním fungování bloku, aby byla zajištěna ochranná opatření, která zabrání novým členům v narušení klíčových politik nebo porušení jejich závazků. Revize by mohly zahrnovat nouzové doložky a přechodná období, než budou některá členská práva plně udělena.

»Přezkoumání politik ukazuje, že Unie může přijmout větší členství prostřednictvím cílených úprav, převážně v rámci stávajícího smluvního rámce,« uvádí se v návrhu s argumentem, že základní právní předpisy EU se nemusí měnit, aby se zmírnily obavy z rozšíření.

Hlavní města jsou opatrná ohledně přijímání nových členů, z nichž někteří mají za sebou jen několik desetiletí demokratické vlády, a to poté, co Maďarsko za bývalého premiéra Viktora Orbána upustilo od principů právního státu a využilo právo veta k blokování klíčových politik, jako jsou sankce vůči Rusku a podpora Ukrajiny. Podpora současných členů musí být jednomyslná, aby kandidátské země mohly pokračovat v procesu přistoupení k EU.

Národní lídři se během dvoudenního summitu v Bruselu od 15. října vyjádří k tomu, jak a jak rychle lze přivést nové členy. Komise je následně požádá o politickou podporu pro zrychlení tempa. Návrh programu ukazuje, že Evropská rada povede »strategickou diskusi o rozšíření a vnitřních reformách«.

Kosová začátkem tohoto měsíce serveru Politico sdělila, že doufá, že navrhované změny a rozhovory s lídry povedou k »podzimu rozšíření« po letech pomalejšího pokroku.

Von der Leyenová tento týden cestuje na západní Balkán, kde bude jednat s lídry Černé Hory, Albánie, Severní Makedonie a Kosova. Bosnu a Hercegovinu a Srbsko však vynechá, protože v obou zemích probíhají národní volby.

(is)

KOLÁŽ – AI