Televize hraje potichu, my už jsme v posteli a v jednu chvíli usneme, aniž bychom si to uvědomili. Pro mnoho lidí je to celý večerní rituál. Známý hlas ze seriálu, pořadu nebo dokonce zpráv vyplní ticho, odvede mysl od denních myšlenek a usnadní usínání.
A skutečně, někdo může mít pocit, že se mu spí lépe, když má zapnutou televizi…
Ale ta zajímavá část začíná až poté, co usneme. Protože jen proto, že si už nevšímáme obrazovky, neznamená to, že náš mozek přestal přijímat podněty z místnosti.
Zavřené oči světlo pro organismus nezhasínají
Světlo je jedním z nejdůležitějších signálů, pomocí kterých naše vnitřní hodiny vnímají, kdy je den a kdy noc.
Televize sice rozhodně neosvěcuje místnost jako slunce, ale produkuje světlo, které se neustále mění v intenzitě a barvě, jak se obrazy střídají.
Vystavení umělému světlu v hodinách před spánkem a během něj může narušit přirozené procesy v těle, které ho připravují na noc. Významnost tohoto vlivu závisí na faktorech, jako je intenzita světla, vzdálenost od obrazovky a délka expozice.
Proto není totéž usnout na pár minut před nízkofrekvenční televizí jako nechat obrazovku osvětlovat ložnici celé hodiny.
Mozek stále »poslouchá«
Ale je tu i zvuk. Během spánku se mozek zcela neodpojí od okolí. Nadále zpracovává sluchové podněty a může reagovat na určité zvuky, aniž bychom se plně probudili.
A televize je zvláštní případ, protože její zvuk není stabilní.
Tichý rozhovor může náhle vystřídat hudba, reklamy, potlesk, křik nebo náhlé zvýšení hlasitosti. Tyto změny mohou způsobit krátká probuzení nebo přechody do lehčího spánku, na který si druhý den ráno vůbec nevzpomeneme.
Takže můžeme mít pocit, že jsme »spali osm hodin«, aniž by všechny tyto hodiny měly stejnou kvalitu.
»Ale televize mi pomáhá spát«
Pro někoho, kdo má problém zastavit myšlenky, když spadne do postele, může známý, tichý zvuk působit jako rušivý prvek. Jiní mají potíže s úplným tichem nebo si dlouhodobě spojují televizi s časem usínání.
Problém tedy nemusí nutně spočívat v tom, že televizi používáme k usínání.
Jde o to, že může hrát ještě dvě, čtyři nebo šest hodin poté, co ho už nepotřebujeme.
Nejjednodušší řešení je již v dálkovém ovládání
Pokud se tohoto zvyku nechceme zbavit, existuje velmi jednoduchý kompromis: známý časovač vypnutí.
Můžeme nastavit, aby se televize automaticky vypnula po 20, 30 nebo 60 minutách. Tímto způsobem zachováme zvuk, který nám pomáhá relaxovat, aniž by obrazovka a program pokračovaly celou noc. Ještě lepší je snížit jas i hlasitost a vyhnout se obsahu, který nás udržuje ve střehu.
Pokud skutečně potřebujeme monotónní zvuk na pozadí, může být méně rušivý i stabilní tichý zvuk bez jasné obrazovky a náhlých změn.
Co kdybychom se každé ráno probouzeli s pocitem pohody?
Není důvod považovat večer strávený u televize za katastrofu.
Ne všichni lidé reagují na světlo a hluk stejně. Pokud ale systematicky spíme se zapnutou televizí a budíme se unavení i přes několik hodin spánku, je to snadný faktor, který stojí za to se pokusit změnit.
Týden nebo dva můžeme používat časovač vypnutí nebo spát s vypnutou televizí a sledovat, jestli se tím ráno změní naše pocity.
Protože v tomto večerním zvyku je trochu ironie: Televize nám sice může pomoci usnout. Ale nemusí nás k usínání doprovázet.
(is)