Vláda na dnešním jednání otevřela hned několik klíčových témat – od budoucnosti veřejnoprávních médií přes evropský rozpočet až po energetickou bezpečnost. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom odmítl, že by vláda plánovala oslabit Českou televizi či Český rozhlas, a zároveň ostře vystoupil proti návrhu Bruselu na snížení peněz pro Česko.
Jedním z hlavních bodů byla chystaná změna financování veřejnoprávních médií. Kabinet chce místo koncesionářských poplatků zavést financování ze státního rozpočtu, což vyvolalo ostrou kritiku ze strany ČT i ČRo. Premiér ale ujišťoval, že cílem není média ovládnout ani poškodit. Uvedl, že chce o návrhu ve středu jednat přímo s generálním ředitelem ČT Hynkem Zavoralem a otevřít debatu o možných úsporách i nastavení systému. Podle něj jde o model, který funguje v řadě evropských zemí, a vláda chce postupovat transparentně a bez zásahů do obsahu vysílání.
Kabinet se zároveň vymezil vůči kritice opozice, že ohrožuje demokracii. Premiér zdůraznil, že pokud by vláda chtěla média skutečně oslabit, mohla by například blokovat schvalování jejich výročních zpráv, což se nestalo. Diskuse o návrhu nyní zamíří do připomínkového řízení a následně zpět na stůl vlády.
Vláda se zabývala i návrhem na změnu rozdělování daňových výnosů mezi kraje, se kterým přišel Pardubický kraj. Ten chtěl zvýšit podíl regionů na daních, kabinet ale návrh odmítl. Premiér připustil, že současný systém může být zastaralý, změny však podle něj dávají smysl pouze tehdy, pokud se na nich shodnou všechny kraje.
Naopak podporu získala novela stavebního zákona, která odkládá povinné využívání Národního geoportálu územního plánování o další rok. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) vysvětlila, že systém sice funguje, ale zatím není dostatečně otestovaný a jeho předčasné zavedení by mohlo přinést komplikace.
Kabinet také schválil přesun agendy průmyslové spolupráce z obrany na ministerstvo průmyslu a obchodu. Cílem je posílit podporu českého obranného průmyslu a lépe koordinovat výzkum, vývoj i exportní aktivity.
Součástí jednání byl rovněž nový akční plán proti hybridním hrozbám na roky 2026 a 2027. Obsahuje více než dvě desítky úkolů, včetně opatření zaměřených na ekonomickou bezpečnost, ochranu dodavatelských řetězců nebo prevenci nežádoucího transferu technologií.
Další významné téma představoval budoucí víceletý rozpočet Evropské unie. Česku se nelíbí plánovaný odklon od dosavadního systému rozdělování prostředků ani fakt, že by země měla přijít o významnou část financí. Premiér upozornil, že podle návrhu by ČR zaznamenala jeden z největších poklesů mezi členskými státy. »Údajně proto, že bohatneme, my na to máme jiný názor,« řekl Babiš. Dodal, že by některé oblasti, například zdravotnictví, měly mít vlastní rozpočtovou kapitolu.
Právě o těchto otázkách chce premiér jednat na neformálním summitu v kyperské Nikósii. Vyjednávání podle něj nebude jednoduché, protože proti sobě stojí dvě skupiny států – čisté plátce, kteří nechtějí své příspěvky navyšovat, a země, které z evropských fondů dlouhodobě čerpají více, než do nich odvádějí.
Energetika pak podle něj musí být dalším klíčovým tématem evropské debaty. »Já jsem před chvílí poslal další dopis všem lídrům Evropské unie, předsedkyni Evropské komise a předsedovi Evropské rady, ve kterém v úvodu píšu, že navazuji na další diskuse ohledně vysokých cen energií a revize systému emisních povolenek ETS 1 a 2. V dopise bilancuji, že Evropská unie v roce 2025 spotřebovala 330 miliard metrů kubických zemního plynu a že domácí produkce je jen deset procent. A že u ropy je to ještě horší. Spotřeba je 520 milionů tun a domácí produkce je jen 0,5 procenta. Je to velice podrobná kuchařka, návod, jakým způsobem by měla Evropa reagovat na to, co se stalo nebo co se ještě děje na Blízkém východě v konfliktu Spojené státy – Írán,« řekl premiér Babiš. »Bylo by dobré, kdyby si Evropa uvědomila, co se tu vlastně stalo a jak na to reagovat,« dodal.
(pk)
Diskuze je uzavřena.