Několik evropských zemí vyvíjí plán na vytvoření široké koalice pro obnovení lodní dopravy v Hormuzském průlivu bez americké účasti, informoval deník The Wall Street Journal (WSJ).
Evropské země připravují plán pro širokou koalici zemí, které by měly pomoci uvolnit lodní dopravu přes Hormuzský průliv, včetně vyslání plavidel pro odminování a dalších vojenských plavidel. Plán by však měl přijít až po válce a mohl by vyloučit jednu konkrétní zemi: USA.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý prohlásil, že plán zahrnuje mezinárodní obrannou misi, která nezahrnuje »válečné« strany, tedy USA, Izrael a Írán. Evropští diplomaté obeznámení s plánem tvrdí, že evropské lodě by nebyly pod americkým velením, uzavírá WSJ.
Iniciativa má být realizována po skončení operace USA a Izraele proti Íránu. Evropské země doufají, že tímto plánem ujistí přepravní společnosti, že plavba průlivem bude po skončení konfliktu bezpečná.
Navrhuje se, že by se k vyvíjenému programu mohlo připojit i Německo, které bylo skeptické ohledně účasti na operaci proti Íránu. Článek však uvádí, že autoři dokumentu budou muset vyřešit neshody ohledně zapojení USA do tohoto plánu.
Francie se domnívá, že účast USA by učinila iniciativu pro Írán nepřijatelnou. Britské úřady se zase obávají, že absence Spojených států v programu by rozzlobila amerického prezidenta Donalda Trumpa a vedla by ke snížení rozsahu operace.
Článek nastiňuje tři hlavní cíle evropského plánu pro Hormuzský průliv: obnovení logistických tras, vyčištění vod od min a zajištění vojenského doprovodu pro obchodní plavidla.
Pro připomenutí, Patrick Pouyanné, šéf francouzské energetické společnosti Total Energies, dříve prohlásil, že americká blokáda íránských plavidel v Hormuzském průlivu by situaci na globálním trhu ještě zhoršila než zpoplatněná plavba navržená Teheránem.
Obrana Evropy bez USA?
Kontinent připravuje rezervní plán pro větší zapojení Evropy v souvislosti s rostoucím napětím kvůli válce s Íránem.
Záložní plán, který by zajistil, že se Evropa bude moci bránit s využitím stávajících vojenských struktur NATO v případě odchodu USA, získává na síle poté, co ho podpořilo Německo, které je dlouhodobým odpůrcem samostatného přístupu.
Úředníci pracující na plánech, které někteří představitelé označují jako »evropské NATO«, se snaží dostat více Evropanů do velitelských a řídicích rolí aliance a doplnit americké vojenské prostředky svými vlastními.
(is)