V České republice se právě naplňuje staré proroctví Velké Listopadové Sametové Revoluce (VLSR), které – jak známo – vzniklo někde mezi frontou na banány a studentskými výzvami na Národní třídě. Podle něj budou jednou naši zemi spravovat dva ústavní agenti: jeden se sídlem na kopci s panoramatem Prahy a druhý v budově, kde se rozhoduje, zda bude stát zase šetřit na lidech, nebo na politicích.
A tak se stalo.
Na Hradě usedl Petr Pavel Pávek, muž, který by klidně mohl řídit i oběžnou dráhu Země, pokud by mu to někdo vysvětlil ve formátu powerpointu. Republikou nyní kolují legendy, že když si ráno zapíná košili, ozývá se u toho hymna NATO v tichém akustickém režimu. Jako správný ústavní agent zůstává chladný, pevný a přísně vyžehlený dle svých idolů v podání Salazara nebo Pinocheta. Ostatně drží pevný řád a klid.
Mezitím ve Strakově akademii vykládá své papíry Andrej Babiš Bureš – podle legend některých znovuobjevených spisů údajně bývalý »spolupracovník hodného strýčka z StB«, ale samozřejmě jen v alternativních vesmírech, kde se realita řídí dramaturgií českých televizních debat. Jako druhý ústavní agent vykonává svou misi stylem »řídím stát jako podnik«, jen se mu zatím nepodařilo zjistit, kdo je v tom podniku vlastně šéf a kdo zákazník.
A tak tu máme paradox Velké Listopadové Sametové Revoluce: místo aby nás osvobodila od režimu řízeného agenty, zrodila – alespoň podle lidového folklóru – režim řízený agenty jiného typu. Samet možná vyprchal, ale ironie listopadu zůstala: po 35 letech svobody nám vládne dvojice, která vypadá, jako by utekla z kabaretní inscenace o tom, že minulost neustále klepe na dveře, jen teď používá modernější zámek.
Ale nebojme se. Koneckonců, jsme v Česku. Tady se i paradox časem stane tradicí. A tradice? Ty my přece umíme.
Jan Klán
Sňatkový podvodník na erotických seznamkách, nositel největšího mužství ve střední Evropě a generální tajemník kutnohorské komunistické sekty promluvil. Jako obvykle to nedopadlo dobře.
Brázda zase uhodil hlavičkou o hřebíček.
Brázda, ty zkrátka plníš svou denní kvótu urážek na adresu autorů článků v iportaL24. Jenže to nic nevypovídá o autorech iportaL24, ale o tobě Brázda, co jsi zač, ty jako milovník pronacistické proukrajinské vlády Fialy a Rychetského Pětikoalice a Pavla.
Brázda, ještě ti kvoká v hlavě? Víš jak jsi tady posledně psal o tom tvém kvokání Brázda.
Válečný štváč lampasák v.v. Pavel, který se chová jako Maršál z Čapkovy hry Bílá nemoc, v dřívější době socialistický československý agent Pávek, který teď po barevné revoluci 1989 v liberální demokracii bude pracovat pod krytím – český prezident, se na funkci prezidenta rozbitého Československa třese jak slepice na flus. Velmi rychle zapomněl tento po volbách válečný štváč na to, co vykřikoval před volbami zpovykaným zfanatizovaným oblbovaným davům které mu to žraly a co sliboval, ale asi to patří k jeho polické kultuře a lidské nátuře. Jsem zvědav, jak mu bude tleskat mužská část jeho českých voličů, až jim bude Řehka a Černochová rozesílat povolávací rozkazy, že se mají voliči obratem hlásit na vojně. A jak budou Pávkovi tleskat mámy mladých kluků, které válečného štváče svým synům zvolily, aby je hnal na vojnu a do konfliktu; přece štváč tvrdí, že je třeba to na Ukrajině podpořit i personálně lidskými zdroji. Stejně si myslím, že funkce – český prezident, není u válečného štváče Pávka konečná, že se po jejím uplynutí vidí ve funkci Generálního tajemníka NATO.