Ruský prezident Vladimir Putin při dnešním jednání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem uvedl, že dosavadní frustrace z ruských a ukrajinských jednání o případném mírovém urovnání konfliktu jsou důsledkem nepřiměřených očekávání.
Pokud se podle něj ukrajinské vedení domnívá, že nenastal vhodný čas na rozhovory, Moskva je připravená vyčkat. »V principu můžeme počkat. Pokud se ukrajinské vedení domnívá, že nyní není čas, tak jsme ochotni počkat,« prohlásil Putin, ovšem jeho protějšek Volodymyr Zelenský následně na síti X napsal, že je připraven se s ruským prezidentem setkat.
»Probírali jsme naši spolupráci s americkými partnery, především s prezidentem Trumpem koordinaci kroků a možné formáty mírových jednání na úrovni nejvyšších představitelů,« uvedl Zelenský na síti X.
Putin nicméně zdůraznil, že ruská vláda je na rozdíl od ukrajinské legitimní, protože vznikla na základě ústavy a odpovídajících zákonných procedur. Ukrajina je podle něj v jiné situaci. Zmínil také, že Rusko z humanitárních důvodů předalo Kyjevu tisíce těl padlých ukrajinských vojaků, zatímco na oplátku obdrželo jen několik desítek těl vlastních padlých: »A není to snad pozitivní věc? Je to velký krok vpřed.«
Jednání jsou podle ruského prezidenta vždy důležitá, zvláště pokud směřují k dosažení míru. K tomu je ale zapotřebí »klidná a věně podložená diskuse, nikoli teatrální vystupování na veřejnosti.«
Hlavním cílem Ruska v konfliktu podle Putina zůstává odstranění příčin krize a zajištění bezpečnosti státu. Tento cíl byl podle něj jasně definován již loni v červnu na schůzce s vedením ruské diplomacie. Zdůraznil také, že bezpečnost Ruska i Ukrajiny je nutné nahlížet v širším celoevropském kontextu. »Tento přístup vzešel dokonce od jednoho z členů ukrajinské delegace, který upozornil, že debata by se měla týkat evropské bezpečnosti jako celku. A v tom s ním souhlasíme,« řekl Putin.
Ruský prezident se také vyjádřil k humanitárním aspektům budoucího míru, mezi něž zařadil postavení ruského jazyka, nezávislost pravoslavné církve na Ukrajině a možnosti jejího dalšího rozvoje. »To vše jsou věci, které musí být projednány, pokud chceme mír bez časového omezení,« dodal.
Putin zpochybnil také ukrajinské tvrzení o počtu dětí odvezených do Ruska: »Nakonec se ukázalo, že tolik dětí ve skutečnosti nebylo.«
Na domácím poli se prezident pochlubil prvním sériovým exemplářem rakety Orešnik, která je podle něj již ve výzbroji ruské armády. Plánuje se také její nasazení v Bělorusku do konce tohoto roku.
Co se týče aktuální situace na frontě, ruské jednotky podle Putina postupují podél celé linie kontaktu a mohou se opřít o »odvahu a hrdinství« svých vojaků.
O Evropské unii se naopak ruský prezident vyjádřil kriticky. Podle něj EU ztratila politickou suverenitu a v důsledku to povede i k ekonomickým ztrátám. Země, které se dříve snažily Rusko porazit na bojišti, se nyní podle Putina pokoušejí zastavit jeho postup buď sliby, hrozbami, nebo vyzbrojováním Ukrajiny.
Důležitým tématem zůstává i korupce. Putin uznal, že se vyskytuje ve všech zemích, ale zásadní je podle něj rozsah a ochota s ní bojovat. »Nelze vnutit demokracii ani vymýtit korupci zvnějšku,« řekl.
Zvláště kritický byl vůči situaci na Ukrajině, kde podle něj vláda ztratila část suverenity v oblasti protikorupčních institucí a přenechala je zahraničním strukturám, což je podle něj »ponižující stav«.
(pk)