V severozápadním cípu Českého ráje je Frýdštejn. Je to jednak hrad Frýdštejn, což je zřícenina hradu ležící v obci Frýdštejn u Malé Skály v okrese Jablonec nad Nisou. Dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšší pískovcové skále, odkud je vidět na celé údolí. Věž je 15 metrů vysoká, v průměru má 9 metrů a zdivo má sílu 2 metry. O hradu hovoří několik zdejších pověstí, je znám i z pohádkových filmů a lidé ho navštěvují rádi. O hradu psala Karolína Světlá v knize O Krejčíkovic Anežce. Frýdštejn posloužil jako místo pro natáčení filmů Tajemství hradu v Karpatech nebo O princezně Jasněnce a létajícím ševci.
Co však říci k jeho historii. Pojizeří bylo od 13. století majetkem Markvaticů. Roku 1363 jsou zmiňováni jako majitelé oblasti kolem Hodkovic páni z Dražic a roku 1376 Jan II. z Bibrštejna, rod Bibrštejnů sídlící ve Frýdlantu tedy stál pravděpodobně u vzniku hradu. První zmínka o Frýdštejně pochází z roku 1385, záznamy z toho roku zmiňují Bohuňka Puklíce z Frýdštejna. Okolo roku 1400 byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic. Na začátku 15. století se majitelem panství stal Bohuš z Kováně. Roku 1432 byl hrad obléhán husity v čele s Otou z Lozy a Janem Čapkem ze Sán. Katolík Bohuš z Kováně nejprve uzavřel s husity dohodu, později konvertoval a roku 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po Bohušově smrti roku 1460 spravoval panství Jan Zajíc z Hazmburka. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. Roku 1489 vlastnil hrad Jiří Berka z Dubé, roku 1498 Vilém Zub z Landštejna, pak Jan Dubecký z Dubče a po roce 1508 Jan Chvalovský z Ledec. V roce 1540 koupil hrad a frýdštejnské panství Jan z Vartenberka, který Frýdštejn připojil k rozsáhlému vartenberskému panství. Adam z Vartenberka se účastnil odboje českých stavů proti králi Ferdinandu I., a proto ztratil roku 1547 některé své statky včetně Frýdštejna a Českého Dubu. Obě panství od krále odkoupil Jan z Oprštorfu. Jan si však za své sídlo zvolil Český Dub a frýdštejnské panství postupně rozprodal, čímž zanikl význam frýdštejnského panství i Frýdštejna jako strážního hradu. Oppersdorfové v roce 1591 neobyvatelný hrad s panstvím prodali Zikmundu II. Smiřickému ze Smiřic. Po pánech ze Smiřic získal panství roku 1623 Albrecht z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti získal panství císařský plukovník hrabě Jan Ludvík Isolani. Jedna z Isolaniho dcer odkázala panství katolické církvi, v jejímž držení zůstalo panství až do roku 1838, kdy se dostalo do vlastnictví Kamila Rohana. Hrad je přístupný od roku 1892, kdy ho od tehdejších majitelů – rodu Rohanů ze Sychrova – koupil turnovský okrašlovací spolek, který dal dochované zdivo zpevnit. Nálezy z doby osídlení hradu, které byly získány průzkumem, se nacházejí ve sbírkách turnovského muzea. Dnes je hrad majetkem obce Frýdštejn.
Hlavní dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku tak, aby bylo možno obhlédnout široké okolí. Věž je nejlépe zachovalou částí hradu a je z ní vidět hrad Bezděz. Je asi 15 metrů vysoká, má 9 m v průměru a dvoumetrovou tloušťku zdiva. Jediný vchod byl v prvním patře asi 6–7 m nad úrovní nádvoří, do kterých pro návštěvníky vede po vnější straně věže kovové schodiště. Na výšině jihovýchodně od hradu, lidově zvané Prakovna, je patrné obléhací opevnění.
Hrad se nachází necelý kilometr na východ od centra obce a od autobusové zastávky Frýdštejn, náves. Sama obec Frýdštejn je dnes trochu zapomenutý kout Českého ráje, v němž ani hospodu nenajdete. V obci samé býval melafyrový lom, v němž se nacházely úžasné acháty, ale ten už dávno svému účelu neslouží. Nedaleko Frýdštejna je lom nový, říká se tam Na kohoutu, a v něm se acháty, jaspisy, křišťály i ametysty nacházejí, leč ostraha lomu to nevidí ráda, když se zde sbírá. Když vyjdeme nad Frýdštejn směrem na horu Kopanina, tak dole při jejím úbočí je lom Anděl Strážce, ve kterém se těžilo kdysi silniční kamenivo. Dnes je lom silně zarostlý. Těžila se zde mocná žíla metadoleritu, reprezentujícího jeden z projevů spodnoprvohorního vulkanismu. V hornině jsou zachovány minerály včetně ryzí mědi. Nad lomem kdysi probíhala protektorátní hranice a na samotném vrcholu Kopaniny je pěkná rozhledna.
Turistickým zážitkem je zejména přístup z opačné strany od Malé Skály. Hrad je od železniční stanice Malá Skála na trati Liberec – Pardubice vzdálen 3 kilometry po červené značce, jejíž trasa vede přes Pantheon vrcholovými partiemi Vranovského hřebene, vztyčeného saxonským vrásněním v třetihorách. Je zde opravdu krásně, přijeďte se sem podívat!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora