Už to není jen o tom, že nemáme svoje vlastní brambory, ovoce, zeleninu, vepřové maso, vejce, máslo, mléko, jogurty, atd., atd., atd. Průserů jako Brno se totiž kupí celá řada. O jednom z takových jsem se dočetl na Novinkách.
»Výstavbu bytů, dálnic či vysokorychlostních železnic může v příštích letech zkomplikovat jeden dlouhodobě přehlížený problém. V Česku dochází základní suroviny, jako je písek, štěrk a kamenivo, klíčové například pro výrobu betonu. Jejich nové zdroje zatím kvůli zdlouhavým povolovacím procesům chybí. Stát proto vymýšlí, jak otevírání lomů urychlit.«
Několikrát jsem ve svých textech zmiňoval, že jsem kluk z vesnice. Tady jsem trávil dětství a dospívání. Pískovcových lomů a kamenolomů u nás bylo v okruhu nějakých třiceti až padesáti kilometrů bezpočet. Živě si i v pokročilejším věku vybavuji ty speciální nákladní vagóny, které po železnici onen písek a štěrk přepravovaly. Měly vedle sebe na plošině ty dvě násypky nebo jednu velkou ve tvaru trychtýře. Pamětníci se jistě upomenou.
Dnes jsou lomy převážně zavřené nebo vydrancované. Všechno se v devadesátkách za babku vyváželo. Konec konců i úrodná zemědělská půda, když se na okraji velkých měst budovala ona idiotská logistická centra či gigantické sklady, průmyslové zóny apod. Česku v Česku totiž dochází úplně všechno. Stáváme se totálně vybydlenou zemí, která nemá zodpovědného vlastního správce a ti, kteří ji ovládají, pouze drancují – jako kdysi demokratický Západ africké kolonie.
Jistě, máme Foltýna, prezidenta fešáka a generála k tomu, ve Strakovce malého Himmlera, přítel Zelenský si jezdí na Hrad jako domů, ale… »není to málo, Antone Pavloviči?«
Dušan Sedlák
Diskuze je uzavřena.