Dnes stejně jako téměř každý den jsme svědky překrucování historie nebo dokonce přímého popírání skutečností, které jsou zásadní pro současnost. První pojednání o prezidentu Edvardu Benešovi jsem psal jako studentskou maturitní práci na Gymnáziu v Trhových Svinech v roce 1974.
Dovolte mi u příležitosti letošních připomínek 140. výročí narození prezidenta Dr. Edvarda Beneše (28. 5.) zmínit se o Ústavních zákonech a zákonech Republiky československé, které byly vyhlášeny jako Dekrety prezidenta republiky v letech 1941 až 1945 v době nesvobody a těsně po porážce nacistického Německa ve 2. světové válce a následně je Prozatímní Národní shromáždění ratihabovalo do zákonných norem vyhlášených ve Sbírce zákonů pod č. 57/46 Sb. Takových dekretů bylo více než 110 a vydávala je jak exilová vláda v Londýně, tak po 9. květnu 1945 legitimní československá vláda. Tyto zákony a ústavní zákony řeší mnoho věcí, které jsou dále součástí právního řádu České republiky jako právního nástupce Československa, které se podařilo obnovit a zbavit se okupačních německých vojsk a vnucené protektorátní státní správy. Československo se tak mohlo i díky odboji na východě i na západě, díky 1. československému armádnímu sboru, díky československým pilotům RAF, ale i partyzánům a bojovníkům jak v SNP, tak v Pražském povstání a díky dalším, postavit na stranu vítězné protinacistické koalice.
Jako zásadní jsou ústavní zákony a zákony – dekrety, které řeší jak potrestání zrádců a kolaborantů, zejména dekret č. 16/1945 Sb., dále realizaci závěrů Postupimské konference o odsunu, počínaje zejména ústavním dekretem 31/45 Sb., tak majetkové záležitosti o neplatnosti vynucených smluvních převodů, dekret č. 5/45 Sb. – nesvobodnou vůli dobře ztvárnil třeba i seriál Zlatá labuť. Konfiskaci arizovaných pozemků v pohraničí řeší dekret č. 12/45 Sb. a jejich rozdělení mezi osídlence dekret č. 28/45 Sb. Nemohu nepřipomenout dekret č. 91/45 Sb. o obnovení československé měny, nebo o Prozatímním Národním shromáždění č. 47/45 Sb. nebo známé dekrety č. 100-104/45 Sb. o znárodnění rozhodujících velkých podniků dekrety.
Proč je nutné odmítnout jejich zpochybňování a bránit rozhodnutí jak exilové vlády, tak prezidenta Beneše, tak následné schválení nově zvolených poslanců Národního shromáždění?
Jde o naši suverenitu
Nesmíme být naivní. O peníze a majetky jde některým vždy v prvé řadě, toho jsme si od roku 1990 užili snad vrchovatě. Pokusů o zvrácení majetkových práv ve prospěch těch, kteří se v minulosti pokusili rozbít a podmanit si českou kotlinu, můžeme vidět mnoho. A to jak od členů bývalých šlechtických rodů, které nechtějí respektovat ani naši suverenitu získanou v roce 1918, tak od potomků těch, kteří vyháněli naše občany z pohraničí po Mnichovu 1938. Ti všichni by rádi na úkor našich občanů přišli k majetku, který nevybudovali a ani se nepodíleli na jeho rozmnožení. Platí ustanovení zákona »Edvard Beneš se zasloužil o stát«, který byl přijat v květnu před 20 lety jako zákon č. 292/2004 Sb.
Je to poučení pro nás a pro naše následovníky.
JUDr. Vojtěch Filip
Diskuze je uzavřena.