Z kosmodromu Wen-čchang v provincii Che-nan byla ve středu vypuštěna na raketě Dlouhý pochod-8 retranslační družice Čchüe-čchiao-2, která má poskytovat komunikační služby mezi Zemí a Měsícem.
Série družic Čchüe-čchiao je jen jednou z částí čínského programu průzkumu Měsíce, který čerpá z bohatství tradičních legend a pověstí této země. Tyto příběhy obohatily kulturu národa a inspirovaly jeho snahy o průzkum vesmíru.
Čchüe-čchiao
V roce 2018 vyslala Čína první družici Čchüe-čchiao na oběžnou dráhu kolem druhého Lagrangeova bodu (L2) soustavy Země-Měsíc. V českém překladu znamená Čchüe-čchiao »stračí most« a tento název ztělesňuje naději Číny, že by reléová družice mohla sloužit jako důležité komunikační spojení mezi pozemskými dispečery a tajemnou odvrácenou stranou Měsíce.
Podle čínské lidové pohádky zjistili Č‘-ťi Ňü, sedmá dcera bohyně nebes, a její milovaný manžel Niou Lang, prostý pasáček krav, že jejich láska je zakázaná, a byli odloučeni na opačných stranách Mléčné dráhy.
Straky dojaté jejich osudem zasáhly a sedmou noc sedmého měsíce lunárního kalendáře vytvořily svými křídly most, který umožnil manželům setkat se vždy na jeden den v roce.
Čchang’e
V roce 2004 byl oficiálně založen projekt lunárního orbiteru a mise byla pojmenována »Projekt Čchang’e« podle čínské mýtické bohyně.
V čínské legendě se Čchang’e napila lektvaru dlouhověkosti, vznesla se na oblohu a nakonec přistála na Měsíci, kde se stala měsíční bohyní.
Čínské lunární sondy, konkrétně Čchang’e-1, Čchang’e-2, Čchang’e-3, Čchang’e-4 a Čchang’e-5, jsou též pojmenovány po této bohyni a všechny byly vyslány na průzkumné mise k Měsíci.
Start sondy Čchang’e-6 je naplánován na první polovinu roku 2024, Čchang’e-7 bude vypuštěn kolem roku 2026 a Čchang’e-8 kolem roku 2028.
Jü-tchu
V čínské mytologii je Čchang’hejiným domácím mazlíčkem nefritový králík Jü-tchu. Často se objevuje, jak v Lunárním paláci tluče tloučkem bylinné léky.
Společné spojení králíka s jedinou přirozenou družicí Země vedlo Čínu k pojmenování svého prvního měsíčního vozítka »Jü-tchu«, které nesla lunární sonda Čchang’e-3, první čínský měsíční modul. Spojení Jü-tchu a Čchang’e také odráží blízký vztah mezi měsíční bohyní a jejím domácím mazlíčkem.
V roce 2019 Čína vyslala na Měsíc dalšího králičího návštěvníka. Vozítko Jü-tchu-2 a přistávací modul Čchang’e-4, které jsou součástí sondy Čchang’e-4, měkce přistály na odvrácené straně Měsíce – poprvé v dějinách lidstva.
Kuang Chan Kung
Kuang Chan Kung neboli Měsíční palác je v čínské mytologii palác, ve kterém sídlí Čchang’e a její mazlíček Jutu. Je oblíbeným prvkem v čínských básních a obrazech.
Na počest místa přistání prvního čínského měsíčního modulu Čchang-e-3 jej země pojmenovala »Kuang Chan Kung«, což v roce 2016 schválila Mezinárodní astronomická unie.
Souřadnice »Kuang Chan Kung« jsou 44,12 stupně severní šířky a 19,51 stupně západní délky na Měsíci a jeho průměr je 154 metrů.
(Xinhua)
Diskuze je uzavřena.