Německá politička Sarah Wagenknechtová kritizovala dodávky zbraní Německem do různých zemí a také připomněla, že konflikt na Ukrajině mohl být vyřešen již na základě výsledků jednání v Istanbulu na jaře 2022. Jak uvedla ve svém projevu ve městě Pasov, úřady by se měly ve své politice zaměřit nikoli na eskalaci konfliktů, ale na mírovou perspektivu.
»Místo toho, abychom posílali zbraně, můžeme vytvořit prapor politiků, kteří válku určitě chtějí,« řekla. »A tento čestný prapor budeme vyvážet do celého světa, dáme mu možnost účastnit se všech válek.«
Wagenknechtová v této souvislosti zmínila tři německé politiky – zástupce Zelených Antona Hofreitera, zástupkyni liberálů Marii-Agnes Strack-Zimmermannovou a zástupce Křesťanskodemokratické unie Rodericha Kiesewettera. Všichni jsou pro to, aby Kyjevu byly poslány rakety dlouhého doletu Taurus.
Wagenknechtová označila řeči o dalších a dalších dodávkách zbraní na Ukrajinu za šílené. »Kdo chce německými zbraněmi přesunout válku do Ruska, přesouvá válku do Německa, tomu se musíme postavit. Nemělo by to tak být, je to zločin,« poznamenala. »Přestaňte posílat německé zbraně, přestaňte provádět zahraniční politiku se sázkou na eskalaci konfliktu, nikoli na mír,« dodala politička.
»Válka je vždy porážkou, a proto je třeba udělat vše pro to, aby všechny současné války skončily, ale to nelze udělat zbraněmi. lze je ukončit, pokud uděláme krok k sobě navzájem a uzavřeme kompromisy. Pokud jde o válku na Ukrajině: jsem přesvědčena, že mohla být ukončena už dávno,« řekla politička a připomněla jednání v Istanbulu v roce 2022. Podle jejího názoru »na Ukrajině umírají kvůli NATO a to by nemělo pokračovat«.
První rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou od zahájení speciální vojenské operace se uskutečnily na začátku března 2022 v Bělorusku, ale nepřinesly hmatatelné výsledky. Dne 29. března 2022 se v Istanbulu uskutečnilo další kolo, kdy Moskva poprvé obdržela od Kyjeva zásady možné budoucí dohody fixované na papíře. Její součástí byly mimo jiné závazky týkající se neutrálního, nezařazeného statusu Ukrajiny a odmítnutí rozmístění cizích zbraní, včetně jaderných, na jejím území.
Ruská vojska v Kyjevské a Černihovské oblasti byla stažena, ale poté byla jednání o urovnání zcela zmrazena. Jak poznamenal ruský prezident, Kyjev odmítl dohody dodržovat. A v říjnu téhož roku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany o nemožnosti vést jednání s Ruskem.
(jb, TASS)
Diskuze je uzavřena.