Vědci varovali, že lidstvo čelí nové bizarní pandemické hrozbě. Starobylé viry zamrzlé v arktickém permafrostu by se podle nich mohly jednoho dne uvolnit v důsledku oteplování klimatu na Zemi a rozpoutat velkou epidemii, napsal internetový deník The Guardian.
Kmeny některých těchto prastarých mikrobů, již byly izolovány vědci, kteří po prozkoumání vyjádřili obavy, že by mohlo dojít k novému celosvětovému zdravotnickému ohrožení, nikoliv však v důsledku nové nemoci, ale nemoci z dávné minulosti.
Vědci proto začali plánovat síť pro monitorování Arktidy, která by měla odhalit první případy onemocnění způsobeného dávnými mikroorganismy. Kromě toho by poskytovala karanténu a odbornou lékařskou péči nakaženým lidem ve snaze zabránit vypuknutí epidemie a zabránit nakaženým lidem opustit region.
»V současné době se analýzy pandemických hrozeb zaměřují na nemoci, které se mohou objevit v jižních oblastech Země a pak se rozšířit na sever. Oproti tomu se věnuje jen malá pozornost případným epidemickým hrozbám, které by se mohly objevit na dalekém severu a pak se rozšířit na jih. A to je podle mého názoru neopatrné. Tam nahoře se vyskytují viry, které mají potenciál infikovat člověka a spustit nová ohniska nemocí,« řekl genetik Jean-Michel Claverie z univerzity v Aix-Marseille.
Tento názor podpořila i viroložka Marion Koopmansová z Erasmus Medical Center v Rotterdamu. »Nevíme, jaké viry tam v permafrostu leží, ale myslím, že existuje reálné riziko, že by tam mohl být nějaký schopný vyvolat epidemii nemoci, řekněme například starobylé formy dětské obrny. Musíme předpokládat, že by se něco takového mohlo stát,« uvedla příklad viroložka.
V roce 2014 Claverie vedl tým vědců, kteří na Sibiři izolovali z permafrostu živé viry a prokázali, že stále mohou infikovat jednobuněčné organismy, a to i poté, co byly po tisíce let lapeny ve zmrzlém permafrostu. Další výzkum, publikovaný v loňském roce, odhalil existenci několika různých virových kmenů ze sedmi různých míst na Sibiři a ukázal, že tyto kmeny mohou infikovat kultivované buňky. Jeden vzorek viru byl starý dokonce 48 500 let.
»Viry, které jsme izolovali, byly schopny infikovat pouze améby a nepředstavovaly pro člověka žádné riziko,« ujistil Claverie. »To však neznamená, že by jiné viry, v současnosti ještě zamrzlé v permafrostu, nemohly být schopny vyvolat onemocnění u lidí. Identifikovali jsme například genomové stopy poxvirů a herpesvirů, které jsou dobře známými lidskými patogeny,« doplnil.
Permafrost pokrývá pětinu severní polokoule a je tvořen půdou, která se dlouhodobě udržuje při teplotách pod bodem mrazu. Vědci prokázali, že některé vrstvy permafrostu zůstaly zmrzlé po stovky tisíc let.
»Zásadní je, že věčně zmrzlá půda je chladná, tmavá a bez kyslíku, což je ideální pro uchování biologického materiálu,« vysvětlil Claverie minulý týden listu Observer. »Do permafrostu můžete dát jogurt a může být jedlý i za 50 000 let,« dodal.
Světový permafrost se však mění. Horní vrstvy hlavních zásob permafrostu planety, které jsou v Kanadě, na Sibiři a na Aljašce, tají, protože změna klimatu neúměrně ovlivňuje Arktidu. Podle meteorologů se tato oblast ohřívá několikanásobně rychleji, než je průměrná rychlost nárůstu globálního oteplování.
»Přitom nejvíce bezprostřední riziko nepředstavuje přímo tání permafrostu. Nebezpečí plyne z dalšího vlivu globálního oteplování, a tím je tání arktického mořského ledu. Právě mizející mořský led stále více umožňuje nárůst lodní dopravy, dopravy jako takové a průmyslového rozvoje na Sibiři. Plánují se obrovské těžební operace, které prorazí obrovské díry do hlubokého permafrostu, aby se vytěžila ropa a rudy tam přítomné,« nastínil Claverie.
»Právě tato činnost uvolní obrovské množství patogenů, kterým se tam stále daří. Horníci budou chodit do hlubin a dýchat tyto prastaré viry. Následky by mohly být katastrofální,« uzavřel vědec.
(mac)