Velkolepé sliby amerického prezidenta Joea Bidena, že bude s Ukrajinou až do konce, během jeho cesty do Francie Kyjevu nestačí a Volodymyr Zelenský bude nadále tlačit na USA a další spojence, aby udělali více pro »zvrat války« ve prospěch Ukrajiny, upozornil server POLITICO.
Po čtvrteční ceremonii k 80. výročí Dne D se Biden a ukrajinský prezident Zelenský setkali v pátek v jednom z pařížských hotelů. A Biden Zelenského ujistil, že USA jsou v boji s Ukrajinou až do konce. »Ujišťuji vás, že Spojené státy budou stát při vás,« řekl Biden. »Jste oporou proti agresi, která se odehrává. Jsme povinni být u toho. Jsme stále v tom, zcela, důkladně.«
Zelenský sice poděkoval Spojeným státům za podporu, ale zároveň poznamenal, že je ještě o čem jednat. Řekl, že se nechtěl podělit o některé novinky týkající se války, dokud jsou v místnosti přítomni zástupci tisku, ale že je plánuje přednést Bidenovi. »Na bojišti jsou některé podrobnosti, které potřebujete slyšet od nás,« řekl. Jejich soukromá schůzka trvala 30 minut.
Zelenský si nakonec přeci jenom něco odnesl. Biden oznámil nový ukrajinský balíček v hodnotě 225 milionů dolarů, z nichž část půjde na opravu ukrajinské elektrické sítě. Balíček zahrnuje také dělostřeleckou munici, rakety protivzdušné obrany a protitankové zbraně, oznámil v pátek ministr zahraničí Antony Blinken.
Francouzský prezident Emmanuel Macron již ve čtvrtek rovněž oznámil, že Paříž pomůže vycvičit 4500 ukrajinských vojáků a pilotů a poskytne zemi několik stíhaček Mirage 2000.
Přesto si někteří ukrajinští zákonodárci a lidé blízcí Zelenského úřadu nejsou jisti, že jejich spojenci jsou připraveni poskytnout pomoc dostatečně rychle, aby válku »vyhráli«. A to i po takových mobilizačních výkřicích, jako byl Bidenův čtvrteční projev na oslavách Dne D, v němž zdůraznil, že pokud Rusko zvítězí, »bude ohrožena celá Evropa«.
Někteří představitelé v Kyjevě této rétorice nevěří: »Na jeho projevu ke Dni D nezáleží,« řekl serveru člověk, který hovořil s úředníky v Zelenského kanceláři a kterému byla poskytnuta anonymita. Mezi nejvyššími ukrajinskými představiteli je to považováno za prázdnou rétoriku, vysvětlil tento člověk.
Existuje podle serveru několik nedávných Bidenových kroků, které vedly k tomuto pocitu skepse v Kyjevě. »Tento týden Biden jednak znovu potvrdil svůj nesouhlas s tím, aby Ukrajina vstoupila do NATO, jednak se rozhodl nezúčastnit nadcházejícího mírového summitu ve Švýcarsku a místo sebe vyslal viceprezidentku Kamalu Harrisovou. A přestože Biden minulý týden udělil Kyjevu povolení k úderu americkými zbraněmi uvnitř Ruska, mnozí členové Zelenského vlády tvrdí, že toto povolení je příliš omezené a omezuje se na oblast kolem jednoho města,« píše POLITICO.
»Toto řešení zůstává polovičaté. Omezení rozsahu úderů proti Rusku není schopno zajistit naše vítězství,« uvedl Jehor Černěv, místopředseda výboru ukrajinského parlamentu pro národní bezpečnost, obranu a zpravodajské služby.
Na seznamu přání ukrajinského vůdce pro páteční jednání byly čtyři klíčové body, uvedli před jednáním pro publikaci dva vysocí ukrajinští vládní představitelé. Zelenský měl v plánu tlačit na Bidena i Macrona, aby zabavili ruská finanční aktiva ve výši 300 miliard dolarů, která se nacházejí v jejich zemích, a aby tyto peníze byly použity na financování ukrajinského válečného úsilí. S Bidenem se plánoval zaměřit na zajištění většího počtu raket dlouhého doletu a na to, aby americký prezident zrušil zákaz jejich použití hlouběji v Rusku než jen v pohraničních oblastech přiléhajících k Charkovu.
Kyjev pak prý plánuje využít nadcházejícího summitu NATO, který se bude konat příští měsíc ve Washingtonu, k tomu, aby prosadil zejména více systémů protivzdušné obrany Patriot.
Při svém vystoupení po boku Zelenského řekl Biden ukrajinskému prezidentovi: »Vůbec jste se nesklonil. Pokračujete v boji způsobem, který je prostě pozoruhodný. A já od vás nehodlám odejít.«
Washington za Ukrajinu shromáždil desítky zemí, které zemi poskytly desítky miliard ekonomické a vojenské pomoci. Bílý dům také v průběhu války postupně vyhověl přáním Ukrajiny, naposledy částečným zrušením raketových omezení.
To byla pro Ukrajinu vítaná změna, ale je nepravděpodobné, že by v brzké době vedla k zásadnímu posunu ve válce. Ruské síly v posledních týdnech postoupily do severovýchodní Charkovské oblasti a střetly se s ukrajinskými silami, které nebyly schopny získat území zpět.
Aby byly na bojišti vidět skutečné výsledky, řekl ukrajinský zákonodárce Černěv, musí být Ukrajině umožněno používat armádní taktické raketové systémy, které mají dosah téměř 200 kilometrů, a další zbraně dlouhého doletu k úderům hluboko do Ruska. Současné omezení podle něj obranným schopnostem Ukrajiny pomůže jen nepatrně.
Biden se nyní krátkodobě zaměřuje na využití 300 miliard dolarů zabavených ruských aktiv k získání další pomoci na udržení Zelenského armády. USA tlačí na spojence ze skupiny G7, aby se do summitu v Itálii, který se uskuteční příští týden, spojili kolem plánu, který by Ukrajině poskytl půjčku ve výši přibližně 50 miliard dolarů, jež by byla časem splacena spolu s úroky ze zabavených aktiv, z nichž většina je držena v Evropě.
Podle dvou vysokých představitelů americké administrativy, kterým byla poskytnuta anonymita, aby mohli o citlivém tématu hovořit, má však Macron k plánu výhrady a je považován za jediného zbývajícího zdrženlivého představitele, který by mohl zabránit tomu, aby jej G7 na zasedání příští týden schválila.
»Hodláme vyvinout velký tlak, abychom zjistili, zda se nám v průběhu několika příštích dnů podaří vyjasnit další postup. Chceme, aby každá země přišla na palubu s metodou, pomocí níž bychom mohli mobilizovat zdroje pro Ukrajinu ve velkém měřítku, aby byla schopna mít to, co potřebuje, aby byla schopna v této válce uspět,« řekl v úterý večer na palubě Air Force One poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
(cik)