Německý kancléř Friedrich Merz to nemohl vyjádřit jasněji: »Sociální stát, jak ho máme dnes, již není ekonomicky udržitelný.« Náklady na důchody a zdravotní péči v Německu prudce rostou a systém zdravotní péče je na pokraji kolapsu.
Dříve, než se stal kancléřem, Merze trápila skutečnost, že se tolik a tak pozitivně diskutuje o sociální spravedlnosti. Jeho politickým krédem je, že »volný pohyb kapitálu a zboží, konkurence, otevřené trhy a individuální svoboda, zejména v sociálních systémech, mohou pro prosperitu země a každého jednotlivce udělat mnohem více než jakýkoli požadavek na stále větší ‚sociální spravedlnost‘, bez ohledu na to, jak dobře míněný, ale nediferencovaný nebo nedostupný.«
Jen 100 dnů jeho vlády ukázalo výsledky této politiky v praxi. »Nová vláda se ujala úřadu, aby zastavila úpadek Německa a zlepšila klima. Téměř nic z toho se nestalo. Pro kancléře nastal okamžik pravdy,« píše finanční deník Handelsblatt.
Vládní koalice Křesťanskodemokratické unie a Sociálně demokratické strany pod vedením Merze je u moci 112 dní, ale zdá se, že je už vyčerpaná. »Rozdíly jsou v otázkách zdanění, věku odchodu do důchodu, reformy sociálního zabezpečení, neshody v zahraniční politice vůči Izraeli.«
Německý systém zdravotnictví je na pokraji kolapsu a »vládní koalice produkuje střety každý týden,« konstatuje Bild. »Ještě není… mrtvá, ale slábne,« ironicky píše německý deník.
Jaké reformy?
Křesťanští demokraté a sociální demokraté se shodují, že reformy jsou nutné. Existují však zásadní neshody ohledně věcného pojetí daňové a sociální politiky. Kancléř Merz chce zaujmout tvrdou linii. »Na podzim to pro nás bude těžké,« říká.
Vláda se musí zaměřit na otázky hospodářské a sociální politiky. O sociálních reformách hovoří i vicekancléř a sociálně demokratický ministr financí Lars Klingbeil. »Na tom musíme začít pracovat hned teď,« řekl, ale vyzval k sociálně vyváženému přístupu. »Stát by měl i nadále pomáhat lidem v nouzi. Co nebude fungovat, je říct, že v sociálním státě ušetříme 30 miliard eur,« řekl šéf SPD.
Profesorka Veronica Grimmová, která vyučuje ekonomii na Technické univerzitě v Norimberku a je jednou z pěti členek Německé rady moudrých mužů, zdůrazňuje, že by se měl zvýšit věk odchodu do důchodu. »Propojit to s průměrnou délkou života a zrušit odchod do důchodu v 63 letech,« argumentuje.
Profesor ekonomie na Univerzitě ve Freiburgu Bernd Rafelhassen navrhuje osobní příspěvek na náklady veřejného zdravotnictví ve výši 500 až 800 eur ročně.
Německá ekonomika tři roky v recesi
Pro kancléře Merze nyní nastávají těžké časy. Německá ekonomika je již tři roky v recesi a potýká se s obtížemi při zotavování. »Německé ekonomické potíže se překonávají hůře, než se očekávalo,« zdůrazňuje.
Koneckonců, německá ekonomika je ve strukturální krizi a jeho úkol se ukazuje být obtížnější, než se očekávalo. »Německá ekonomika je však v ještě horším stavu, než se dříve odhadovalo: HDP byl zjištěn pod úrovní roku 2019,« píše Der Spiegel. »Ekonomické zprávy jsou dechberoucí,« říká Alexander Krueger, hlavní ekonom společnosti Hauck Aufhauser Lampe.
Ani ti nejpesimističtější němečtí analytici nemohli uvěřit vlastním očím, když si přečetli konečná čísla zveřejněná federálním statistickým úřadem Destatis: německý HDP se ve druhém čtvrtletí zmenšil o 0,3 %, oproti 0,1% poklesu předpovězenému v původním odhadu zveřejněném 30. července. Situaci zhoršil prudký pokles exportu. Celní dohoda, kterou předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová podepsala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, bude stát několik bodů růstu. Negativní dopady cel se budou projevovat postupně. »Za oběť amerických cel by se mohly stát zejména malé a střední německé firmy, protože pro ně bude obtížnější než pro velké společnosti přemístit výrobu,« varuje ING. Bundesbank varuje, že i třetí čtvrtletí by mohlo směřovat ke stagnaci. Jediným »oddechem« jsou vládní plány na masivní investice do obrany a infrastruktury, které by se měly začít vyplácet od roku 2026.
Merz je pro Němce problematický
V průzkumech veřejného mínění v současnosti pouze 30 % respondentů uvádí, že si práci kancléře váží. »Nezažíváme jen období ekonomické slabosti, ale strukturální krizi v naší ekonomice,« řekl Merz v projevu v Osnabrücku v severním Německu. Evropský »motor« a největší exportní velmoc se potýká s trvale vysokými náklady na energie po začátku války na Ukrajině a Trumpových clech. 36% pokles zisku Volkswagenu po zdanění ve druhém čtvrtletí byl jen jedním z mnoha nebezpečných signálů…
(is)