Rusko se podle agentury Bloomberg ocitlo v platební neschopnosti. V neděli večer totiž Moskvě vypršela lhůta na zaplacení úroků ze zahraničních dluhopisů ve výši zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun). Rusko přitom peníze na zaplacení má, západní země jí ale platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku. Moskva dala opakovaně najevo, že platební neschopnost neuzná. Úroky, které jsme měli zaplatit, jsme držitelům dluhopisů odeslali, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal.
Naposledy bylo Rusko v podobné situaci v roce 1918 po VŘSR, kdy Vladimir Iljič Lenin odmítl zaplatit dluhy carského Ruska.
Dnes má ale Rusko spoustu deviz, protože má příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Evropská unie a některé další západní země včetně Spojených států sice dovoz ruských surovin omezují, Moskva ale nachází odbytiště směrem na východ. Například Indie nakupuje ruskou ropu ve výrazně větších objemech než před válkou na Ukrajině a využívá nižších cen, které si s Moskvou dohodla. Výrazně více surovin dováží z Ruska i Čína a další země. Fakticky tedy jde o »technický bankrot« či »vynucenou platební neschopnost«.
Ministr Siluanov: Je to fraška
Úroky, o které nyní jde, měly být zaplaceny 27. května. Ruské ministerstvo financí je odeslalo do ruského centrálního depozitáře, odkud by za normálních okolností putovaly dál do některého z mezinárodních vypořádacích center, jako je například Euroclear v Belgii nebo Clearstream v Lucembursku, která zajišťují vypořádání finančních transakcí pro klienty. Evropská unie ale na ruský centrální depozitář na začátku června uvalila sankce, takže západní instituce nemohou platbu z Ruska přijmout.
Prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal dekret, který stanovuje nový mechanismus pro nadcházející platby v rublech. Týká se to už i dalších zhruba 400 mil. USD před splatností. Nový způsob úhrady investorům umožňuje převádět rubly na devizy.
Začátkem minulého týdne Rusko podle Bloombergu provedlo další převody v rublech, ačkoliv sjednání dotyčných dluhopisů s touto možností platby nepočítalo.
Siluanov uvedl, že za změnou měny stojí »vyšší moc« a označil situaci za frašku. Právní argument vyšší moci ale zpochybňují právníci, které oslovila agentura Bloomberg, protože prý nezahrnuje sankce.
»Existují všechny důvody k domněnce, že cílem zabránění Ruské federaci ve splácení jejího zahraničního státního dluhu je dát nám nálepku toho, kdo neplní své povinnosti,« řekl již ve čtvrtek Siluanov.
A co bude dál?
Nyní je otázkou, co se stane dál, protože trhy čelí jedinečnému scénáři dlužníka, který má ochotu a zdroje platit, ale nemůže, napsala už dříve agentura Bloomberg.
»Vyhlášení bankrotu je symbolická událost,« řekl ekonom z tokijského výzkumného ústavu Nomura Takahide Kiuči. Obvykle to podle Bloombergu obstarávaly ratingové agentury z takzvané velké trojky (S&P, Moody’s nebo Fitch), jenže ani jedna nemůže na ruském trhu působit. Nesplnění plateb by mohli napadnout také samotní dlužníci, jenže ti podle Bloombergu pravděpodobně vyčkají v naději, že aspoň část peněz dříve či později uvidí.
Jisté však je, že formální ohlášení světu »Rusko neplatí své dluhy«, ať už zazní odkudkoliv, nebude mít například na ukrajinském bojišti žádný dopad. A to samé platí také dovnitř Ruska, státní zaměstnanci dostanou svůj plat a důchodci své penze, napsala také agentura Bloomberg.
(ici)