Rozhodnutí bylo učiněno. USA – alespoň do odvolání – upouštějí od plánů na rozsáhlou vojenskou operaci a připravují se na vyvíjení bezprecedentního ekonomického tlaku na Írán, jak nedávno oznámil sám prezident Donald Trump.
Analytici na nový plán pohlížejí skepticky, vzhledem k tomu, že Írán je již nyní předmětem námořní blokády a tisíců dalších sankcí.
Agentura Bloomberg shrnula některé z možností, které mají USA na stole:
Trump zasahuje Čínu
Čína nakupuje více než 90 % íránské ropy. Případné sankce vůči společnostem, které tyto nákupy zprostředkovávají, by okamžitě snížily příjmy Teheránu z ropy.
Washington již od začátku války na konci února uvalil sankce na řadu malých, nezávislých, soukromých ropných rafinerií (tzv. »teapots«) a společností. Washington se však zatím zdržel útoků zaměřených na velké čínské banky.
Riziko spočívá v tom, že cílení na čínské společnosti nebo finanční instituce by mohlo zhoršit napětí s Pekingem před plánovanou schůzkou Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga. Existují také širší ekonomické náklady, protože omezení dodávek íránské ropy by odstranilo levnou ropu z globálního trhu a mohlo by vyvolat nárůst již tak vysokých cen ropy.
Směnárny
V zemích, jako jsou Spojené arabské emiráty, existuje několik směnáren, které pomáhají Íránu repatriovat finanční prostředky. Jakmile je uskutečněn prodej ropy, Írán potřebuje směnárny a zprostředkovatele, aby převedli platbu – která se často provádí v čínských juanech – na měny, které může Teherán skutečně použít.
Americké ministerstvo financí již ukázalo, že tento bod považuje za zranitelný, a v rámci Bessantova plánu »Ekonomický vztek«, jehož cílem je vyprat miliardy dolarů v cizí měně, uvalilo sankce na některé íránské měnové burzy.
Takový krok by Íránu zabránil v přístupu k velké části jeho kapitálu . Írán však strávil roky vytvářením alternativních kanálů pro převod peněz mimo formální finanční systém. Uzavření jednotlivých burz by pravděpodobně spíše přesunulo transakce k novým zprostředkovatelům, měnám nebo digitálním aktivům, než aby je zcela zastavilo.
Klečící partneři
USA by také mohly jakémukoli subjektu, který s Íránem obchoduje byť jen omezeně, vyhrožovat sekundárními sankcemi, podobnými těm, které Trump uvalil na Severní Koreu v roce 2017. To by mohlo donutit zahraniční společnosti a banky k volbě: Obchodovat s Íránem, nebo si zachovat přístup k americkému finančnímu systému?
Navíc by takový krok mohl vyvinout další tlak na Rusko a Čínu, stejně jako na společnosti a finanční instituce v zemích hraničících s Íránem – včetně amerických partnerů, jako je Turecko – které udržují s Teheránem významné obchodní vztahy.
Trump již naznačil variantu tohoto přístupu a pohrozil 25% cly pro země obchodující s Íránem. Zatím ji však nerealizoval.
(is)