Zpřísnění situace na trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG) po celém světě a snižování dodávek významných producentů ropy přivedly svět do »první skutečně globální energetické krize,« uvedl Faith Birol, vedoucí Mezinárodní energetické agentury (IEA).
»Rostoucí dovoz LNG do Evropy uprostřed konfliktu na Ukrajině a potenciální oživení čínské poptávky po palivu povede ke zpřísnění situace na trhu, protože na trh příští rok přijde pouze dvacet miliard krychlových metrů nové kapacity LNG,« uvedl Birol během patnáctého Mezinárodního energetického týdne v Singapuru.
Nedávné rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců, společně známých jako OPEC+, snížit produkci o dva miliony barelů denně (bpd) je »riskantní« rozhodnutí, protože IEA v letošním roce zaznamenala zvýšení globální poptávky po ropě téměř o dva miliony bpd. V případě ropy se očekává, že spotřeba ropy v průběhu roku 2023 vzroste o 1,7 milionu bpd, takže svět bude stále potřebovat ruskou ropu, aby byla uspokojena poptávka.
»Energetická krize by však mohla být zlomem pro urychlení rozvoje čistých zdrojů a vytvoření udržitelného a zabezpečeného energetického systému,« uvedl Birol s tím, že energetická bezpečnost je motorem číslo jedna energetické transformace, protože země vidí energetické technologie a obnovitelné zdroje jako řešení.
IEA revidovala prognózu růstu kapacity obnovitelných zdrojů v roce 2022 na 20 procent meziročního nárůstu z dřívějších osmi procent, s letošním nárůstem obnovitelné kapacity o téměř 400 gigawattů. »Mnoho zemí v Evropě i jinde urychluje instalaci obnovitelných zdrojů tím, že redukuje povolovací a licenční procesy, s cílem nahradit ruský plyn,« uvedl Birol.
Konsensus je důležitý pro zmírnění evropské energetické krize
Jak se blíží zima, Evropa čelí prohlubující se energetické krizi a ceny plynu dosáhly rekordních vrcholů. Jak se s tím evropské země vyrovnají? Dokážou dosáhnout shody? Erik Solheim, bývalý náměstek generálního tajemníka Organizace spojených národů a výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a vysoký poradce Světového institutu zdrojů, a Robert Weisenmiller, bývalý předseda Kalifornské energetické komise, poskytli v exkluzivním rozhovoru pro CGTN několik vodítek.
CGTN: Ministři EU se nedávno dohodli na nových nouzových opatřeních pro řešení energetické krize. Mohou tato opatření Evropanům pomoci překonat zimu?
Erik Solheim: Nemůžeme vědět, jak chladná bude zima. Je tedy těžké to předvídat, ale celkově se lidé i vlády připravují na velmi těžkou zimu.
Robert Weisenmiller: Takže jestli tohle bude ta nejchladnější zima v historii, budou mít problémy. Pokud to bude nejteplejší zima v historii, pak jsou v dobré situaci. Otázka je, co se stane, pokud to bude něco mezi tím. Nejspíš to bude něco mezi tím. Nyní má Evropa asi 90 procent svých úložišť plynu naplněných. Takže se nebojí o tuto zimu tak, jako o příští zimu. Takže znovu, pokud budou mít štěstí, pokud k nim bude počasí laskavé a budou i nadále podnikat silná opatření ke snížení poptávky, měli by přežít tuto zimu. Ale opět, není moc času. Musí jednat rychle, protože nedostatek energie může mít významný dopad na podnikání a jednotlivce a v Evropě. Je to pro ně tedy skutečná výzva a určitě vše, co mohou udělat pro snížení poptávky, bude důležitým krokem.
CGTN: Před několika dny byly zjištěny velké úniky z potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Jaké potenciální dopady to přinese do Evropy?
Robert Weisenmiller: Je to neuvěřitelné opatření, protože vyprodukovalo velmi velké množství metanu, což má ekonomické i environmentální důsledky. Chci říct, tohle byly exploze, dvě docela významné exploze, které způsobily velké poškození obou těchto potrubí. A tak to vyvolává přízrak v podstatě sabotáže. A to je obava, že došlo k velmi sofistikovanému útoku na infrastrukturu.
A to pokračovalo v sobotu (8. října) v Německu. V podstatě došlo k přerušení vlakové komunikace kolem Berlína a Hanoveru a (Německo) na hodiny zastavilo svůj vlakový provoz. Takže to byl další úmyslný sabotážní útok. A tak se to opravdu eskaluje. Takže to, co říkám, je ta děsivá část Nord Stream a vlak je ta plíživá eskalace v Evropě, která může signalizovat mnohem širší světovou válku.
CGTN: Pomůže setkání Evropského politického společenství (EPC) EU urovnat rozdíly a dosáhnout konsensu? Pokud ne, jak to zvládnou?
Erik Solheim: Tyto národy mají odlišné zájmy. Některé mají různé postoje k válce na Ukrajině, některé jsou velmi závislé na plynu, některé z nich jsou více či méně závislé na jaderné energii, některé z nich rozvinuly obnovitelné zdroje rychleji než jiné. Takže je to obrovské množství různých vlád, které se scházejí. Myslím si, že z historického hlediska je pozoruhodná úroveň jednoty všech Evropanů, kteří se shromažďují jako jeden celek a bojují s touto extrémní energetickou krizí.
Robert Weisenmiller: Je to skutečná výzva, protože Evropa má skutečnou řadu bohatších a chudších zemí, které rozdělují a oddělují (nejen) sever a jih, ale také východ a západ. A Německo podniklo kroky za 200 miliard dolarů, aby se pokusilo zmírnit dopady. A v tomto bodě je otázkou, jak moc může Evropa udržet harmonii ve svých politikách. Takže je to velmi náročné. Měli schůzku v Praze.
Jak jsem pochopil, nečekali, že v Praze dosáhnou dohody a neučinili to. Do konce měsíce budou mít další schůzku. Přijímají opatření, kde se v podstatě setkají společně s potenciálními dodavateli zemního plynu Norskem a USA, aby se pokusili vyjednávat společné dohody. A (francouzský) prezident (Emmanuel) Macron se v podstatě snaží (to) podporovat.
Takže nevíme, jestli dokážou udržet jednotnou frontu. Ale doufejme, že zde budou mít alespoň určitý stupeň společného výkonu a získají dlouhodobé zásoby, které potřebují.
CGTN: Rusko-ukrajinský konflikt rozezněl poplach pro země po celém světě v otázce energetické bezpečnosti. Jaký dopad to bude mít na budoucnost globální energetické transformace?
Robert Weisenmiller: Víte, toto může skutečně urychlit přechod Evropy na obnovitelné zdroje energie. Ale víte, potřebují zemní plyn a ropu v různých dodávkách, takže to bude vyžadovat neuvěřitelnou transformaci celého jejich energetického systému. Musí najít nové trhy. A budou muset vybudovat novou infrastrukturu, řekněme do Číny, zatímco Evropa bude muset vybudovat novou infrastrukturu pro přívod LNG.
Opravdu to transformuje energetický systém na globální bázi. A jsou to tak velcí hráči, jak jsem řekl, ovlivní to každého. Takže to znovu povede k reálné revoluci nejen v Evropě v oblasti dodávek energie, ale globálně.
Erik Solheim: Když přejdete k obnovitelným zdrojům energie, k solární a větrné energii, k zelenému vodíku, k vodním elektrárnám, stanete se energeticky nezávislými, ušetříte spoustu peněz ve státních rozpočtech nahrazením dovozu, vytvoříte pracovní místa doma a lépe se budete starat o Matku Zemi. To vše najednou. Takže jsem velmi přesvědčen, že všude uvidíte národy přecházející na obnovitelné zdroje, protože to jsou domácí zdroje všude a je to tak významné jak ekonomicky, tak ekologicky.
(pr)