Nejméně 230 obětí si jen za poslední týden vyžádaly boje gangů v haitské metropoli, tisíce lidí jsou v Port-au-Prince kvůli těmto střetům odříznuty od dodávek vody a potravin. Informoval o tom v sobotu Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Podle něj většina obětí přitom nemá s gangy nic společného. Ozbrojené skupiny také podle místního deníku Le Nouvelliste dál blokují v zemi četné silnice, což brání dodávkám humanitární pomoci na jih země.
Kvůli narůstajícímu násilí v haitské metropoli, jemuž místní policie nedokáže zabránit, schválila v pátek Rada bezpečnosti OSN rezoluci, v níž apeluje na členské státy OSN, aby zakázaly vývoz zbraní a munice na Haiti, s výjimkou prodeje státním orgánům. Rezoluce také vyzvala generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby jednal s haitskou vládou o řešení humanitární krize a ukončení násilností.
RB OSN rovněž o rok, do 15. července 2023, prodloužila mandát kanceláře OSN na Haiti (BINUG), jejímž cílem je spolupracovat s místními úřady zejména v humanitární otázkách. BINUG nahradila v roce 2019 policejní misi OSN (MINUJUSTH). Předtím, v letech 2004 až 2017, na Haiti působily mírové síly OSN, které tam byly poslány kvůli převratu, který svrhl prezidenta Jeana-Bertranda Aristida.
Jeremy Laurence z tiskového oddělení Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva v sobotu také uvedl, že úřad registruje od začátku roku na Haiti na sedm stovek únosů. Mezi unášenými lidmi kvůli výkupnému jsou často i cizinci.
Nevyřešená vražda prezidenta
Jedenáctimilionové Haiti se potýká řadu let s ekonomickou krizí, politickou nestabilitou a násilím gangů. Situaci výrazně zhoršila vražda prezidenta Jovenela Moïseho, jehož loni 7. července v jeho domě zavraždilo komando kolumbijských žoldnéřů najaté zřejmě skupinou Haiťanů z řad prezidentových kritiků. Okolnosti vraždy zatím nejsou jasné a na Haiti se událost nedaří vyšetřit kvůli rozsáhlé korupci a obavám soudců o život. Na dozorování kauzy se vystřídala už řada soudců. Několik podezřelých je ve vazbě ve Spojených státech, které případ vyšetřují, do případu jsou zapleteni i Haiťané pobývající před atentátem na Moïseho v USA.
Situaci v zemi zhoršuje i spor o mandát prozatímního prezidenta Ariela Henryho, který mu podle některých vypršel v únoru. Část opozice už začátkem roku zvolila dočasným prezidentem někdejšího guvernéra centrální banky Fritze Alphonse Jeana. V červnu se v Port-au-Prince konala demonstrace, na níž stovky lidí požadovaly, aby vedení země převzal Aristide. Ten se stal v únoru 1991 prvním demokraticky zvoleným prezidentem Haiti poté, co země zažila desítky vojenských pučů, okupaci Spojenými státy (1915-1934) a několik diktatur.
(čtk)