Slovensko žádá řadu výjimek z plánu Evropské komise (EK) na postupné vyřazení dovozu ruského plynu tím, že blokuje přijetí dalšího balíčku sankcí EU vůči Rusku, uvedl evropský server Politico s odvoláním na diplomata EU.
Podle zdroje Politico diplomat uvedl tři klíčové požadavky Bratislavy:
- Záruky, že slovenské společnosti nebudou čelit právním krokům za ukončení spolupráce s ruskými podniky.
- Kompenzace za tranzitní poplatky, které Slovensko ztrácí v důsledku omezení dovozu ruského plynu.
- Záruky, že plán na vyřazení ruského plynu nebude přijat bez plného souhlasu Slovenska.
Dopis, který slovenská strana rozeslala mezi členy EU, uvádí, že Bratislava v současné podobě plán nepodpoří. Dále se zmiňuje, že zástupci EK navštíví Slovensko 3. července kvůli jednáním o této otázce. Setkání bude na vysoké úrovni, na rozdíl od předchozích technických jednání, která probíhala za účasti diplomatů střední úrovně.
Slovenští představitelé také vyjádřili naději, že Brusel bude po setkání předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové a premiéra Slovenska Roberta Fica více naslouchat požadavkům Bratislavy.
Na pátečním summitu EU se nepodařilo schválit 18. balíček protiruských sankcí. Podle diplomatických zdrojů v Bruselu Slovensko zablokovalo jeho přijetí.
Otázka bude nyní znovu projednána velvyslanci EU. Maďarsko rovněž vyjádřilo nesouhlas s některými aspekty navrhovaných sankcí, což komplikuje jednání.
Evropská unie začala uvalovat sankce na Rusko od roku 2014 v reakci na anexi Krymu a destabilizaci Ukrajiny. Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se sankce značně rozšířily a zintenzivnily. V současnosti je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí na světě, přičemž EU uvalila sankce na přibližně 2400 jednotlivců a subjektů. Tyto sankce zahrnují zmrazení aktiv, zákazy cestování, finanční a obchodní omezení, a to zejména v sektorech energetiky, obrany a financí.
17. balíček sankcí (květen 2025)
V květnu 2025 EU přijala 17. balíček sankcí, který se zaměřil na ruské energetické příjmy a tzv. »stínovou flotilu« tankerů, které Rusko využívá k obcházení cenového stropu na ropu (60 USD za barel, stanovený G7). Tento balíček zahrnoval:
- Sankce na 189 plavidel stínové flotily, čímž se celkový počet sankcionovaných plavidel zvýšil na 342. Tato plavidla nelze obsluhovat v evropských přístavech ani jim poskytovat služby, jako je pojištění.
- Sankce na 66 jednotlivců a 67 subjektů, včetně ruských energetických společností, jako je Surgutneftegaz, a subjektů v třetích zemích (např. Turecko, Vietnam, SAE), které pomáhají Rusku obcházet sankce.
- Omezení exportu technologií s dvojím použitím a dalších produktů nezbytných pro ruský vojenský průmysl, například chemických prekurzorů a náhradních dílů pro vojenskou výrobu.
- Hybridní hrozby: Sankce zahrnuly 21 jednotlivců a 6 subjektů zapojených do šíření ruské propagandy a dezinformací, včetně dvou německých blogerů působících z Ruska.
Tento balíček přispěl k výraznému snížení ruských příjmů z ropy a plynu – z 100 miliard eur v roce 2022 na 22 miliard eur v roce 2024, což představuje pokles o téměř 80 %. Ruská ekonomika čelí vysoké inflaci (přes 10 % v roce 2025) a rostoucímu rozpočtovému deficitu, přičemž Rusko značně čerpá ze svého Národního fondu bohatství.
18. balíček sankcí (v jednání)
Navrhovaný 18. balíček sankcí, který byl zablokován Slovenskem a čelí odporu Maďarska, zahrnuje další zpřísnění opatření, zejména:
- Zákaz dovozu ruského plynu a ropy do roku 2027, včetně zemního plynu a služeb v terminálech pro LNG. Tento návrh předložila Evropská komise 17. června 2025.
- Snížení cenového stropu na ruskou ropu, aby se dále omezily ruské příjmy.
- Sankce na plynovody Nord Stream, které by zamezily budoucím tokům energie z Ruska do Evropy.
- Omezení pro ruské banky a další finanční instituce, včetně potenciálních sankcí na subjekty v třetích zemích, které usnadňují obcházení sankcí.
Slovensko a Maďarsko však tento balíček vetovaly, přičemž Slovensko požaduje výjimky kvůli své závislosti na ruském plynu a tranzitních poplatcích. Maďarsko rovněž nesouhlasí s úplným zákazem dovozu ruské ropy, plynu a jaderného paliva. Evropská komise zvažuje použití obchodního práva, které by umožnilo přijetí zákazu dovozu ruského plynu kvalifikovanou většinou, čímž by obešla veto těchto zemí.
Dopady sankcí na Rusko
Sankce EU a G7 značně omezily ruské příjmy z energetiky, přístup k technologiím a schopnost financovat válku na Ukrajině. Rusko se snaží sankce obcházet prostřednictvím stínové flotily a obchodů s třetími zeměmi, jako jsou Čína, Indie a Turecko. Přesto ekonomické dopady zahrnují:
- Pokles příjmů z ropy a plynu o 80 % od roku 2022.
- Vysoká inflace a úrokové sazby (21 % v roce 2025).
- Odliv kvalifikované pracovní síly a odchod velkých zahraničních firem, což dlouhodobě oslabuje ruskou ekonomiku.
- Omezení přístupu k technologiím, což komplikuje výrobu vojenské techniky.
Navzdory těmto dopadům Rusko částečně kompenzuje ztráty obchodem s asijskými zeměmi, zejména Indií a Čínou, které zvýšily dovoz ruské ropy.
Slovenské veto 18. balíčku sankcí odráží jeho ekonomickou závislost na ruském plynu a tranzitních poplatcích, což komplikuje snahy EU o jednotnou politiku vůči Rusku. Přesto EU pokračuje v tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí, které mají prokazatelný dopad na jeho ekonomiku a vojenské kapacity. Další jednání, včetně schůzky 3. července na Slovensku, budou klíčová pro vyřešení sporů a přijetí dalších opatření.
(za, ggh)