Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes ve Štrasburku v obecné rovině představila opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen elektřiny na obyvatele a firmy, vyžádaná minulý týden ministry unijních zemí pro energetiku. Současně ve svém tradičním poselství o stavu Evropské unie v Evropském parlamentu horovala pro další pomoc Ukrajině a pokračování protiruských sankcí. Současně pochválila reakci unijních zemí na »uprchlickou vlnu« z Ukrajiny a vyslovila se pro obdobný přístup k migraci z dalších zemí.
EK navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Podle Leyenové přinese toto opatření členským zemím EU 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se mají podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv.
Podle dosud neoficiálních informací uniklých do médií chce EK stanovit nejvyšší prodejní cenu elektřiny vyráběné ze solárních, větrných, jaderných, hnědouhelných zdrojů či biomasy na 180 eur za megawatthodinu. Členským zemím by měla pomoci i možnost odebrat 33 procent nadbytečných zdanitelných zisků z letošního roku ropným firmám a producentům dalších fosilních paliv.
Vedle toho chce komise v říjnu změnit dočasně uvolněná pravidla pro státní podporu firmám. Díky tomu budou moci členské země poskytnout záruky, aby mohly firmy nabízející elektřinu na termínových trzích získat dostatek likvidity, což má rozhýbat trh. EK chce také vytvořit novou referenční cenu plynu, neboť dosavadní klíčový termínový kontrakt na plyn ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) je podle ní zastaralý.
Unijní exekutiva dále navrhuje, aby členské země omezily spotřebu elektřiny, a to v nejvytíženějších hodinách povinně o pět procent. Celkovou poptávku po elektřině doporučila komise snížit do konce března příštího roku o desetinu.
EK také hodlá pracovat na reformě energetického trhu. K dlouhodobým krokům má patřit snaha o oddělení ceny plynu a elektřiny, na jejíž zdražení má v současnosti právě plyn klíčový vliv. »Odhalení reformy« je prý plánované na začátek příštího roku.
EU musí podle Leyenové za současné energetické krize usilovat o »změnu paradigmatu«, nikoli pouze o rychlou náplast na palčivé problémy. Vyzdvihovala při tom potenciál vodíku a ohlásila vytvoření nové banky, která má pomoci vybudovat trh s tímto zdrojem.
Kdo může za bezprecedentní růst cen?
Von der Leyenová dnes také opět tvrdila, že zásadní podíl na bezprecedentním zdražování mají ruské manipulace s dodávkami plynu. »Raději plyn spálí, než by ho dodávali… Tenhle trh už nefunguje,« prohlásila šéfka komise. EU podle ní sice již výrazně omezila svou závislost na ruském plynu a naplnila 84 procent kapacity svých zásobníků, v zájmu stabilizace cen však musí podniknout další kroky.
Ruský prezident Vladimir Putin naopak včera v rozhovoru s německým kancléřem Olafem Scholzem uvedl, že jakékoli pokusy obviňovat Moskvu z energetických potíží Evropy jsou cynické, vzhledem k tomu, že úřady příslušných zemí uzavřely dodávky plynu přes Ukrajinu a Polsko a odmítly povolit provoz plynovodu Nord Stream-2.
»Při popisu současné situace v evropském energetickém sektoru Vladimir Putin zdůraznil, že Rusko bylo a zůstává spolehlivým dodavatelem energetických zdrojů, plní všechny své smluvní závazky a přerušení, například v provozu plynovodu Nord Stream 1, jsou způsobena protiruskými sankcemi, které narušují jeho údržbu,« uvedl po jednání ve svém prohlášení Kreml.
Další podpora Kyjevu a pokračování protiruských sankcí
EU bude dál solidárně pomáhat Ukrajině a nepoleví v sankcích vůči Rusku. Putin podle ní s invazí neuspěje a Ukrajina podporovaná EU nakonec zvítězí. Leyenová si ke svému projevu jako čestného hosta pozvala ukrajinskou první dámu Olenu Zelenskou. S ní ještě dnes vyráží do Kyjeva, aby o návrzích další evropské pomoci diskutovala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Unijní exekutiva bude podle své šéfky nyní mimo jiné pracovat na začlenění Ukrajiny do jednotného evropského trhu. EU také poskytne 100 milionů eur (téměř 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol a Ukrajina se stane součástí volné roamingové zóny unie.
Šéfka EU připomněla, že evropský blok poskytl Kyjevu již 19 mld. eur, další miliardy jdou na Ukrajinu ve formě zbraní a jiné vojenské pomoci. Unie také zavedla mimořádnou ochranu pro miliony ukrajinských uprchlíků.
Von der Leyenová soudí, že sankce zavedené vůči Rusku fungují a přispěly podle ní k problémům ruského finančního a bankovního sektoru, energetiky či letecké dopravy. »A chci zcela jasně říci, že sankce tu zůstanou. Nyní je čas, abychom ukázali rozhodnost, ne ústupky,« prohlásila.
Státy EU, v jejichž čele v současnosti stojí Česko, se dosud k sankcím stavějí jednotně, pochválila si. Zároveň ale připustila, že jejich další rozšíření požadované zejména balkánskými zeměmi či Polskem, které má zahrnovat zejména ukončení dovozu ruského plynu, však jednomyslnou podporu nemá.
Kupředu k zjednodušení migrace do Evropy…
V debatě o migraci v EU chybí podle Leyenové důraz na solidaritu, který provázel její reakci na uprchlickou vlnu z Ukrajiny. Unie si podle ní ze způsobu přijetí milionů ukrajinských uprchlíků může vzít příklad a musí vytvořit systém obsahující právně závazný mechanismus solidarity.
Unie se za uprchlické vlny z Ukrajiny ukázala v tom nejlepším světle, míní von der Leyenová. »Ale ono odhodlání a nadšení pro solidaritu stále v naší debatě o migraci schází. Naše činy směrem k ukrajinským uprchlíkům nemohou být výjimkou. Mohou být plánem pro další kroky,« zdůraznila šéfka unijní exekutivy.
Přijímání migrantů je na unijní úrovni ošemetným tématem už řadu let a jednání o reformě azylové a migrační politiky postupují jen velmi pomalu. Členské státy se nicméně nedávno s Evropským parlamentem dohodly na obrysech dalšího postupu, přičemž slíbily snahu dotáhnout do konce projednávané reformy za stávajícího funkčního období EP.
»Vidíme pokrok kolem Paktu (o migraci a azylu), máme dnes mapu. A teď potřebujeme politickou vůli k tomu postupovat kupředu,« řekla šéfka EK před europoslanci.
Připustila ale, že členské státy především z východu unie jsou velmi skeptické především k řešení, které by mohlo v praxi znamenat povinné přebírání migrantů z jiných členských států EU.
»Chci Evropu, která zvládá migraci důstojně a s respektem,« prohlásila dnes šéfka EK.
(ici)