Uplynul rok od chvíle, kdy Rusko zahájilo »speciální vojenskou operaci« proti Ukrajině, ale konflikt zdaleka nekončí. Rok trvající konflikt si vyžádal mnoho obětí, vyhnal z domovů mnoho lidí, zhoršil geopolitickou situaci v Evropě, prohloubil globální nedostatek energie a potravin a podkopal regionální a mezinárodní bezpečnost.
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci vyzývající k ukončení konfliktu jen několik hodin předtím, než konflikt v pátek vstoupil do svého druhého roku.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres uvedl, že uplynutí jednoho roku je »chmurným milníkem« s dopadem daleko přesahujícím hranice Ukrajiny. »I když vyhlídky dnes mohou vypadat chmurně, víme, že skutečný a trvalý mír musí být založen na Chartě OSN a mezinárodním právu,« řekl.
Co není nikde vidět, je dohoda
Kreml trvá na tom, že urovnání musí zahrnovat uznání Krymského poloostrova a přijetí jeho dalších územních zisků. Ukrajina tyto požadavky kategoricky odmítá a vylučuje jakékoli rozhovory, dokud Rusko nestáhne všechny své síly.
Zatímco Putin je odhodlán dosáhnout svých cílů, Ukrajina a její spojenci si pevně stojí za tím, aby Rusku nepřipadlo žádné její území.
Pozorovatelé vidí jen malé vyhlídky na rozhovory. Obě strany jsou ve svých současných postojích »nesmiřitelné«, řekl Justin Bronk, vedoucí výzkumný pracovník Royal United Services Institute – obranného a bezpečnostního think tanku v Londýně.
Pokud se Ukrajině nepodaří získat zpět další území dříve, než Rusko posílí své jednotky, mohlo by to vést k »dlouhodobé patové situaci a jakési rozmělňující válce, která se tak nějak táhne dál a dál,« dodal Bronk.
Fiona Hillová, vedoucí pracovnice Brookingsova institutu, která působila v posledních třech amerických administrativách, rovněž nevidí příliš velké vyhlídky na urovnání. »Rusové se připravují na dlouhý boj. Nemají v úmyslu prohrát,« řekla Hillová.
Konflikt pokračuje
Ve čtvrtek Putin oznámil plány na rozmístění nových mezikontinentálních balistických raket Sarmat s více hlavicemi v letošním roce. Začátkem tohoto týdne pozastavil účast Ruska se Spojenými státy na nové smlouvě START (Smlouva o omezení strategických zbraní) o kontrole jaderných zbraní.
Jedny z nejtěžších bojů v posledních měsících probíhaly ve východním městě Bachmut a jeho okolí a hlouběji v Doněcké oblasti. Vedle splnění svého cíle obsadit celý Donbas se Moskva snaží vyčerpat ukrajinské síly a zabránit jim v zahájení ofenzivy jinde.
Každodenní večerní prohlášení Generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil informovalo o zvýšené ruské aktivitě na východě a jihu s blížícím se výročím. Ruské síly také cvičně ostřelovaly nejméně 25 měst a vesnic ve třech severních oblastech podél ruských hranic – Černihiv, Sumy a Charkov, uvádí se v prohlášení.
Západ slibuje tanky a další zbraně
Ukrajina čeká na bojové tanky a další nové zbraně, které jí Západ slíbil, aby mohla získat zpět okupovaná území. Od vypuknutí konfliktu Spojené státy a jejich spojenci poslali na Ukrajinu další zbraně, což situaci ještě zhoršilo.
Spojené státy přislíbily Ukrajině vojenskou pomoc ve výši téměř 30 miliard dolarů. Poté, co Spojené státy a Německo koncem ledna přislíbily Ukrajině tanky, Pentagon o několik dní později oznámil novou tranši vojenské pomoci pro Ukrajinu, která poprvé zahrnuje přesné rakety dlouhého doletu.
Během své pondělní nečekané cesty do Kyjeva oznámil americký prezident Joe Biden další stovky milionů dolarů vojenské pomoci pro Ukrajinu, což podle všeobecného očekávání krizi ještě více vyostří.
S příslibem tanků v ruce Ukrajina v posledních dnech žádá spojence o poskytnutí moderních stíhaček, aby posílila své vojenské schopnosti.
Spojené státy zatím řekly »ne« vyslání stíhaček F-16 na Ukrajinu, zatímco Nizozemsko uvedlo, že by mohlo na Ukrajinu poslat několik stíhaček F-16, a francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že »nic není vyloučeno«.
(pr)