Hlavními cíli nového prezidenta Srí Lanky Ranila Vikremesinghea je snížení veřejného dluhu a přeměna země na konkurenceschopnou exportní ekonomiku, uvedla agentura AP. Vláda také podle prezidenta zahájila jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o čtyřletém záchranném plánu a zahájila finalizaci plánu restrukturalizace dluhu.
Hlava státu dnes představila svůj plán národní politiky na příštích 25 let v parlamentu ostrovní země, která hledá cestu z nejhorší hospodářské krize za posledních sedm desetiletí. Vikremesinghe v projevu zdůraznil, že Srí Lanka potřebuje dlouhodobá řešení a pevné základy, což má zabránit opakování podobné hospodářské krize.
Cílem vlády je vytvořit do roku 2025 primární přebytek státního rozpočtu a do roku 2032 snížit veřejný dluh, který v současnosti činí 140 procent hrubého domácího produktu země, pod 100 procent HDP.
»Tento plán bychom v blízké budoucnosti předložili Mezinárodnímu měnovému fondu a jednali bychom se zeměmi, které poskytly úvěrovou pomoc,« vysvětlil prezident poslancům.
Kabinet už podle něj přijal kroky, které mají zabránit nedostatku potravin, znovu začaly být do země dováženy základní léky a zdravotnické vybavení pro nemocnice, otevřely se školy. Další opatření mají pomoci překonat překážky, kterým čelí průmysl a exportní odvětví, uvedl Vikremesinghe.
Masivní protesty veřejnosti, které ostrov provázely v posledních měsících, vinily Vikremesingheova svrženého předchůdce Gotabaju Radžapaksu a jeho mocnou rodinu z korupce a toho, že dlouhá léta v zemi špatně hospodařili. Kvůli nesprávnému vedení se Srí Lanka dostala do ekonomické krize, v níž se obyvatelé 22milionové země potýkali s nedostatkem potravin, pohonných hmot i léků a dlouhými výpadky dodávek energie.
Potíže se v poslední době poněkud zmírnily, byly omezeny výpadky elektřiny, začaly se znovu dovážet hnojiva pro pěstování a zlepšila se distribuce plynu na vaření.
Mnozí Srílančané jsou však vůči novému prezidentovi stále skeptičtí a obviňují ho ze snahy chránit bývalého vůdce a jeho příbuzné.
Srí Lanka v dubnu oznámila, že pozastavuje splácení zahraničních půjček, přičemž její celkový zahraniční dluh činí 51 miliard dolarů (1,2 bilionu korun), z čehož musí do roku 2027 splatit 28 miliard dolarů (677 miliard korun).
(jb, čtk)