Donald Trump se tento týden chystá přivítat čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, což bude jejich druhý summit v roce 2026. Od Trumpovy návštěvy Číny v květnu se toho hodně změnilo. Konflikt s Íránem, následná energetická krize a stupňující se rizika spojená s americko-čínským závodem v oblasti umělé inteligence jsou jen několika málo body v nabitém programu. Vzhledem k Trumpově nízké popularitě a rostoucímu seznamu domácích ekonomických obav má americký prezident všechny motivace k zajištění hmatatelných politických a ekonomických vítězství.
Trump zaujal tento týden před setkáním seSi Ťin-pchingem mírnější a méně konfrontační postoj vůči Číně, což odráží rostoucí význam pekingské kontroly nad kritickými minerály, uvádějí experti na Čínu a obchodní politiku.
Na rozdíl od předchozích summitů se Trumpova administrativa dosud zdržela hrozby velkými novými cly na čínský dovoz nebo rozsáhlých omezení vývozu amerických technologií, informovala agentura Reuters.
Tento týden v New Yorku také tluče srdce mezinárodního společenství, neboť u příležitosti 81. zasedání Valného shromáždění OSN se do sídla Organizace spojených národů sjíždějí zástupci států a lídři ze 130 zemí, přičemž hlavními tématy jsou de facto války na Blízkém východě a na Ukrajině, jejich dopad na globální ekonomiku, konflikt mezi velmocemi, umělá inteligence a mezinárodní řád.
V nadcházejících dnech sice lídři promluví z pódia OSN, ale zároveň se na okraj těchto setkání, jako vždy, uskuteční bilaterální setkání, na kterých bude do značné míry určen další mezinárodní vývoj. Donald Trump, Volodymyr Zelenský, Recep Tayyip Erdogan, Benjamin Netanjahu, Masúd Pezeškján, Mark Carney a další lídři se pokusí využít své přítomnosti v New Yorku ke kontaktům ohledně Ukrajiny, Gazy, Íránu, Sýrie a širší rovnováhy mezi USA, Evropou, Ruskem a Čínou.
Nejdůležitější rozhovory se však uskuteční mimo sídlo OSN
Si Ťin-pching se nezúčastní Valného shromáždění a očekává se, že 24. září odcestuje do Washingtonu na setkání s Trumpem.
Nejvýznamnější je asi absence Si Ťin-pchinga na Valném shromáždění, ale významná je i absence Friedricha Merze, stejně jako rozhodnutí USA odepřít vstup palestinským představitelům a Mahmúdu Abbásovi (již druhý rok). Absence Vladimira Putina je jasná…
Čínský prezident navštíví Spojené státy od středy do pátku a očekává se, že oba lídři budou diskutovat o obchodu, umělé inteligenci a širších strategických otázkách. Trump osobně přivítá Si Ťin-pchinga na vojenské základně Andrews ve středu, před jejich čtvrtečním jednáním.
Je to Si Ťin-pchingova první návštěva Spojených států od roku 2015 a jeho první setkání s Trumpem od loňského května. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-čchün uvedl, že oba prezidenti provedou »hloubkovou výměnu názorů« na hlavní otázky týkající se čínsko-amerických vztahů a světového míru a rozvoje.
Peking bude podle Kua spolupracovat s USA na obohacení obsahu vztahu »konstruktivní strategické stability« a na řešení rozdílů mezi oběma stranami.
Obchod a umělá inteligence
Očekává se, že obchodní fronta bude klíčovým tématem rozhovorů, protože navzdory obchodnímu příměří, kterého obě země dosáhly téměř rok, dosud nedosáhly trvalé dohody, což má za následek, že otázky, které je rozdělují, zůstávají otevřené, a to s dopadem na globální rovnováhu, válku na Ukrajině, Írán a ekonomiku.
Mezitím čínský vicepremiér Che Lifeng, hlavní obchodní vyjednavač Pekingu, již o víkendu navštívil USA, kde jednal s americkým ministrem financí Scottem Besantem s cílem připravit se na setkání obou vůdců.
Obě strany v neděli také jednaly o vytvoření komunikačního kanálu pro otázky týkající se umělé inteligence a americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že USA navrhly mechanismus pro informování obou zemí o možných »incidentech« souvisejících s umělou inteligencí, které by mohly mít dopad na národní bezpečnost. Podle obou stran byly diskuse a atmosféra vynikající.
Jak se také ukázalo, američtí a čínští představitelé se znovu setkají přibližně za dva měsíce v čínském Šen-čenu, aby projednali rizika spojená s umělou inteligencí a také komunikační protokoly v případě incidentů týkajících se bezpečnosti umělé inteligence.
Podle Bessenta se obě strany během nedělních rozhovorů s čínským vicepremiérem Che Li-fengem dohodly na vytvoření oficiálního kanálu pro dialog o umělé inteligenci, který bude zahrnovat »horkou linku pro incidenty« pro komunikaci ohledně incidentů souvisejících s bezpečností umělé inteligence.
»A pak chceme začít diskutovat o protokolech… aby se obě strany mohly shodnout na nejvýznamnějších rizicích spojených s umělou inteligencí, ať už se jedná o neregulované subjekty nebo nestátní aktéry, včetně nestátních kybernetických aktérů,« řekl Bessent a zopakoval svůj názor, že společnosti, které vyvíjejí systémy umělé inteligence, by měly nést odpovědnost za své výtvory, a to i v případech, kdy se agenti umělé inteligence vymknou kontrole a provádějí nekontrolované kybernetické útoky, jako byl ten, k němuž došlo na platformě open-source nástrojů Hugging Face.
»Za incident s Hugging Face nese odpovědnost vedení OpenAI, nikoli někteří agenti AI.Tyto laboratoře musí převzít odpovědnost za své činy. Pokud si to přejí, mohou vývoj kdykoli zpomalit,« řekl Bessent.
Na otázku ohledně budoucnosti obchodního příměří mezi USA a Čínou, které stanoví stropy pro bilaterální cla, ale má vypršet 10. listopadu, Bessent uvedl, že obě strany o této otázce diskutovaly, ale konkrétně neuvedl, že se dohodly na prodloužení lhůty.
Bessent se pozitivně vyjádřil k obchodním vztahům mezi USA a Čínou. »To byl jeden z klíčových bodů diskuse a opět si myslíme, že od loňského podzimu panuje ve vztazích velká stabilita a věřím, že to bude pokračovat,« řekl.
Írán a Tchaj-wan
Trumpova válka s Íránem vrhá na schůzku také těžký stín, jelikož se Čína snaží vyhnout americkým sankcím, které by mohly být uvaleny na země a podniky spolupracující s Teheránem.
Čína je jedním z nejdůležitějších ekonomických partnerů a diplomatických podporovatelů Íránu, nakupuje velkou část íránského vývozu ropy a snaží se hrát roli zprostředkovatele ve válce, která trvá již sedmý měsíc. Analytici však varují, že očekávání od setkání Trumpa a Si Ťin-pchinga zůstávají omezená.
Zároveň zůstává středem pozornosti schůzky hrozba vojenského konfliktu o Tchaj-wan, samosprávný ostrov, který Čína považuje za součást svého území.
V červenci řekl nejvyšší čínský diplomat Wang I americkému ministrovi zahraničí Marcovi Rubiovi, že zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi »vyžaduje akci«, a zároveň varoval před tchajwanskou otázkou.
Tchaj-pej se silně spoléhá na podporu Washingtonu, aby čelil rostoucímu tlaku Pekingu. V červnu Rubio uvedl, že se zvažuje velký prodej amerických zbraní Tchaj-wanu v hodnotě 14 miliard dolarů, přičemž Trump dohodu označil za »velmi dobrý vyjednávací argument« ve vztazích s Čínou.
Pekingský vyjednávací arzenál zahrnuje také jeho dominanci v dodávkách vzácných zemin, což jsou klíčové materiály pro výrobu high-tech produktů, na kterých závisí americký průmysl a o které má Trump eminentní zájem.
Tak by mohla nastoupit jistá rovnováha nejen mezi USA a ČLR, ale i mezi Ruskem a zeměmi BRICS. Si bude nepochybně Donaldu Trumpovi tlumočit změny, které při harmonii vzájemných vztahů nemusí být nakonec na přítěž Spojeným státům a tak se nenaruší celková rovnováha ve světě.
Ioannis Sideropulos
ILUSTRAČNÍ FOTO – AI
Jj číňanů je 5 x tolik?