Obchodní organizace a výzkumné instituce ve Spojeném království jsou skeptické k účinnosti snížení úrokových sazeb jako nástroje pro stimulaci ekonomického růstu poté, co Bank of England (BoE) nedávno učinila tento krok.
Ve čtvrtek BoE snížila úrokovou sazbu z 4,75 % na 4,5 %. Všichni členové Výboru pro měnovou politiku (MPC) BoE snížení sazby podpořili. Sedm z devíti členů MPC hlasovalo pro snížení o 25 bazických bodů, zatímco dva podpořili dokonce snížení o 50 bazických bodů.
Mezitím BoE zdůraznila, že domácí inflace zůstává problémem, který je zhoršen vyššími globálními cenami energie a nejistými geopolitickými podmínkami. Banka nyní předpovídá, že spotřebitelská inflace by mohla do třetího čtvrtletí 2025 dosáhnout 3,7 %, což je pesimističtější prognóza ve srovnání s předchozími predikcemi z konce loňského roku.
Navzdory přetrvávajícím inflačním tlakům se BoE rozhodla uvolnit měnovou politiku především kvůli slabší prognóze hospodářského růstu. BoE na svém prosincovém měnověpolitickém zasedání předpověděla pro čtvrté čtvrtletí 2024 nulový mezičtvrtletní růst HDP. Nyní však očekává pokles o 0,1 %. Pro růst HDP v roce 2024 BoE dříve předpovídala expanzi 1,5%, ale tento odhad byl nyní snížen na pouhých 0,75 %. Pro první čtvrtletí 2025 centrální banka očekává mezičtvrtletní růst jen o 0,1% , což je velký kontrast vůči růstu o 0,7 % zaznamenanému v prvním čtvrtletí 2024.
Pro britské podniky by nižší úrokové sazby mohly snížit náklady na půjčky. Mnoho firem se však více obává rostoucích nákladů na provozování podnikání, zejména kvůli vyšším odvodům zaměstnavatelů na národní pojištění.
David Bharier, vedoucí výzkumu Britské obchodní komory (BCC), uvedl, že zatímco snížení sazby poskytuje určitou úlevu pro malé a střední podniky, firmy stále čelí významným tlakům na náklady a globální ekonomické nejistotě.
»Na domácím poli firmy čelí zvýšeným daňovým nákladům a nákladům na zaměstnání, a to za několik týdnů, s nárůstem národního pojištění a minimální mzdy. Na mezinárodní úrovni nás může zasáhnout blížící se obchodní válka, což ovlivní mnoho britských dovozců a vývozců. To pravděpodobně povede k vyšší inflaci po celý rok,« varoval Bharier.
Konfederace britského průmyslu (CBI) přímo nehodnotila dopad snížení sazby na růst, ale naznačila, že je obtížné udržet další uvolňování měnové politiky.
Alpesh Paleja, zástupce hlavního ekonoma CBI, varoval, že »MPC musí stále více vyvažovat protichůdné cíle. Průzkumy CBI ukazují, že růst podnikání a očekávaný nábor zaměstnanců oslabily. Inflační očekávání se však zvyšují, což je ještě umocněno růstem nákladů na zaměstnanost vyplývajícím z říjnového rozpočtu.«
V důsledku toho lídři průmyslu a ekonomičtí analytici tvrdí, že BoE sice přijala opatření v měnové politice, ale hlavní hnací silou hospodářského růstu je britská vláda, zejména pokud jde o daňovou zátěž, kterou na podniky uvalil poslední rozpočtový balíček.
Bharier z BCC poukázal na to, že výzkumy ukázaly výrazný pokles podnikatelské důvěry, přičemž méně firem očekává v nadcházejících měsících zvýšení obratu. Politici musí rychle jednat a spolupracovat s podniky na obnově důvěry a podpoře růstu.
Anna Leachová, hlavní ekonomka Institutu ředitelů, byla ještě přímější: »Zatímco vláda se správně zaměřuje na zvyšování investic, aby zlepšila potenciál růstu Spojeného království, realita je taková, že rozhodnutí přijatá v loňském roce výrazně podkopala dynamiku a ovlivní úroveň soukromých investic v příštích letech.«
»Společně s urychlením plánů na odblokování investic v soukromém sektoru prostřednictvím regulace a reformy plánování, by měla vláda přehodnotit další zátěže, které na podniky uvalila v loňském roce, zejména předpisy o zaměstnanosti a zhoubné daňové změny, které postihují rodinné firmy, farmy a osoby se sídlem mimo UK (non-domy),« dodala Leachová.
(Xinhua)