Po dlouhém přetahování o hlasy v posledních dvou týdnech dnes končící německý parlament rozhodl o reformě ústavní dluhové brzdy. Stovky miliard zapůjčených eur tak mohou jít na zbrojení.
Základní zákon bude napříště obsahovat ustanovení, že výdaje na obranu, civilní obranu, zpravodajské služby a kybernetickou bezpečnost budou vyňaty z dluhového pravidla, pokud přesáhnou jedno procento běžného HDP. Do této výjimky má být zahrnuta i pomoc Ukrajině. Jednotlivým 16 státům pak má být rovněž poskytnuta výpůjční volnost při budoucím plánování jejich rozpočtů.
Zásadní především je, že bude zřízen »zvláštní fond« ve výši 500 miliard eur na dodatečné investice do infrastruktury (např. železnice, mosty a silnice), které budou financovány prostřednictvím půjček. Tyto prostředky však mohou být použity i »na dodatečné investice k dosažení klimatické neutrality do roku 2045«. Obecně ale zrušení dluhové brzdy umožní úřadům vydat na obranu a infrastrukturu obrovskou částku – odborníci hovoří o částce 1-1,5 bilionu eur.
»Jedná o historickou změnu fiskálního režimu, pravděpodobně největší od sjednocení Německa.Stejně jako v případě sjednocení však fiskální expanze nezaručuje úspěch: příští vláda bude muset provést strukturální reformy, aby se tento fiskální balíček proměnil v udržitelný růst,« uvedl Robin Winkler, hlavního německého ekonoma Deutsche Bank Research.
Hlasování o uvolnění půjček pro armádu a Ukrajinu je »prvním významným krokem k novému evropskému obrannému společenství«, řekl nastupující kancléř Friedrich Merz.
Merz dodal, že země, které nejsou členy EU, jako je Velká Británie a Norsko, by měly v tomto společenství hrát významnou roli, a zároveň se vyslovil pro to, aby výdaje na obranu byly použity na podporu evropského obranného průmyslu. »Spolehlivé a předvídatelné zakázky by měli dostávat evropští výrobci, kdykoli je to možné,« řekl.
Balíček opatření podpořili konzervativci nastupujícího kancléře Friedricha Merze spolu se zákonodárci ze středolevé Sociálnědemokratické strany (SPD) a Zelených. Celkem návrh podpořilo 513 ze 720 zákonodárců, kteří hlasovali v německém Bundestagu, dolní komoře parlamentu. Merz potřeboval ke schválení potřebných změn ústavy dvoutřetinovou většinu.
Nyní se čeká na další překážku: hlasování ve Spolkové radě, horní komoře parlamentu, kde zákon rovněž vyžaduje dvoutřetinovou většinu, kterou by měl získat.
Hlasování znamená obrat ve fiskální politice největší ekonomiky EU po letech úsporných opatření, která si sama nařídila v rámci dluhové brzdy, jež omezuje strukturální rozpočtový deficit na 0,35 % hrubého domácího produktu, s výjimkou mimořádných situací. Opatření vstoupí v platnost v době, kdy se nastupující berlínská koalice, kterou budou pravděpodobně tvořit Merzovi konzervativci a SPD, snaží posílit obranyschopnost Evropy tváří v tvář drtivému postupu Ruska na Ukrajině a slábnoucímu transatlantickému spojenectví.
»Takový dluh lze ospravedlnit pouze za velmi specifických okolností,« řekl v úterý Merz.
SPD i konzervativci se snažili získat podporu Zelených, jejichž hlasy potřebovali k získání dvoutřetinové většiny. Po několikadenním vyjednávání a Merzových ústupcích v otázkách klimatu a pomoci Ukrajině strana souhlasila s podporou ústavních změn.
Merz musel jednat rychle, aby reformy zajistil, protože v příštím parlamentu, který se má sejít do 25. března, budou mít pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) a strana Levice, která se staví proti vojenským výdajům, sílu zablokovat ústavní změny umožňující vyšší výdaje na obranu.
Německu je přitom přidělena role hlavního logistického centra NATO pro případ masivního přesunu aliančních vojsk na východ. Modernizaci určité infrastruktury, jako jsou silnice, mosty a potrubí, lze rovněž zařadit mezi »obranná« opatření. Časopis Der Spiegel v únoru napsal, že NATO plánuje rozšířit infrastrukturu ropovodů, která v Německu funguje již od dob studené války, a to z německé spolkové země Dolní Sasko do Polska a z Bavorska do České republiky, aby bylo možné v případě možného konfliktu s Ruskem rychle zásobovat jednotky NATO petrolejem a naftou.
Navzdory neutěšené ekonomické situaci se Merz, stejně jako zbytek německého establishmentu a mainstreamu, snaží Němce přesvědčit, že Německo je vážně ohroženo: Rusko může zaútočit. Annalena Berbocková, stále ještě úřadující ministryně zahraničí, zcela vážně říká, že ruská armáda prý bude u Odry, pokud nebude zastavena na Ukrajině.
Bavorská ministryně zdravotnictví Judith Gerlachové pak dokonce vyzvala k přípravě německých nemocnic na práci v podmínkách plnohodnotného ozbrojeného konfliktu v Evropě. Poukázala na »potřebu rozsáhlých opatření pro německý zdravotnický systém a občanskou společnost jako celek« a jako důvod uvedla údajnou »vojenskou hrozbu pro Evropu ze strany Ruska« a také »možný odchod nového amerického prezidenta Donalda Trumpa od dosavadního bezpečnostního partnerství«.
Vedoucí AfD Alice Weidelová vyjádřila názor, že konzervativci se tímto způsobem – rozdmýcháváním paniky – pouze snaží »získat větší podporu veřejnosti pro největší dluhové orgie v poválečné historii«.
Svaz pro rozum a spravedlnost (BSW) Sarah Wagenknechtové zase označil zvyšování dluhu kvůli vyzbrojování Německa za »válečné půjčky« podobné těm z roku 1914. Tehdy sociální demokraté v Říšském sněmu schválili vládou požadované válečné půjčky.
(cik)
Diskuze je uzavřena.