Velkoobchodní ceny elektřiny v Německu a sousedních zemích opět prudce vzrostly. Kvůli nepříznivému počasí a bezvětří opět poklesla kapacita motoru evropské ekonomiky, obnovitelných zdrojů energie, což vedlo německé společnosti ke zvýšení dovozu elektřiny a výroby energie z plynu. Obyvatelé některých zemí sousedících s Německem odebírají elektřinu za tržní ceny a pro ně jsou nárůsty cen na trhu s elektřinou jejich souseda cenovým šokem.
Německo zasáhlo nepříznivé počasí i bezvětří. V důsledku toho klesl podíl větrné energie na výrobě elektřiny v zemi 26. listopadu o 12,4 %, zatímco podíl solární energie klesl o 2,7 %, uvádí Fraunhoferův institut pro solární energetické systémy. To nutí německé společnosti zvyšovat dovoz a výrobu elektřiny z uhlí a plynu. Podíl výroby elektřiny z plynu vzrostl 26. listopadu na 32,5 %, zatímco roční průměr je pouze 12,5 %. Na konci minulého týdne klesly ceny plynu v Evropě na nejnižší úroveň za rok a půl, ale zůstávají dvojnásobkem pětileté úrovně před krizí. Pokles výroby energie z obnovitelných zdrojů proto opět vedl k prudkému nárůstu velkoobchodních cen elektřiny v zemi.
Podle společnosti Nord Pool vzrostla průměrná denní velkoobchodní cena elektřiny v Německu na 161 eur za MWh a ve špičce dosáhla 371 eur. Německo je největším spotřebitelem a dovozcem elektřiny v Evropě a zvýšení ceny okamžitě spustilo řetězovou reakci v sousedních zemích i zemích vyvážejících elektřinu. Například ve třech cenových zónách v Norsku průměrné denní ceny vyskočily na 127–138 EUR za MWh, zatímco špičkové ceny elektřiny vzrostly na 295–321 EUR za MWh. Podobná situace nastala v Dánsku a jedné cenové zóně ve Švédsku. To zjevně vyvolá další pobouření ve skandinávských zemích, jelikož většina jejich obyvatel platí tržní cla, a nikoli fixní, jako v Německu.
Norský ministr energetiky Terje Aasland serveru Euractiv sdělil, že Norové, pro které je devět z deseti domácností závislých na tržních tarifech, pociťují v Německu dopady zvyšování cen. Během špičky poptávky může podle ministra jen jedna sprcha stát více než 4 eura za elektřinu. Oslo proto dlouhodobě požaduje, aby Berlín zavedl v rámci země různé cenové zóny, aby Norsko, významný vývozce elektřiny, nebylo závislé na celkové elektřinové situaci v Německu. Německé úřady s tím ale odmítají souhlasit.
(is)