Rusko opět tvrdě odsoudilo rozhodnutí vlád pobaltských států zbourat sovětské památníky. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že likvidace památníků je projevem »rusofobie pobaltských režimů«, napsala agentura TASS.
»Bezprecedentní, dokonce téměř fašistická kampaň pobaltských vlád za barbarskou masovou demolici památníků sovětských vojáků-osvoboditelů, za obtěžování a diskriminaci vlastní ruskojazyčné populace (…) už dávno překročila zdravý rozum a lidskost,« uvedlo v ostře psaném prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Chování pobaltských států je podle něj nepřijatelné a ovlivní vzájemné vztahy s těmito zeměmi, »které jsou už tak v naprostém úpadku«.
Lotyšsko záměr zbourat téměř 300 sovětských památníků oznámilo na začátku července. Připomínky sovětských vojáků chce zlikvidovat do konce října. Zdaleka největší a nejkontroverznější z památníků je v Rize, jehož část dosahovala výše 79 metrů. Mohutný obelisk už minulý týden strhla demoliční četa. Proti tomuto bezprecedentnímu kroku se ozvala i OSN, ale až »s křížkem po funuse«.
V Lotyšsku ale žije početná ruská menšina, která se u památníku každoročně scházela 9. května, kdy Rusko slaví vítězství nad nacistickým Německem. Podle Lotyšské vlády jsou ale nyní symbolem »sovětské okupace« a »symbolem Ruska«.
O demolici sovětských památníků rozhodlo na začátku srpna i Estonsko. Před dvěma týdny pak úřady z ruskojazyčného města Narva odstranily repliku tanku, která připomínala životy padlých sovětských vojáků. Proti odstranění památníku se předtím vyslovila radnice Narvy, kde je přes 90 procent obyvatel etnických Rusů.
(cik, čtk)
Kdo zná alespoň letmo dějiny Pobaltských zemí 20.století zejména po paktu M – R.ze srpna 1939 nemůže být tamní rusofobií překvapen, Po anexi zemí ze strany SSSR po roce 1939 tamní inteligence skončila v lepším případě v gulazích v horším byla vyvražděna, šlo o desítky tisíc obětí. To, že v roce 1941 vítalo tamní obyvatelstvo Wehrmacht jako osvoboditele může překvapit pouze více než méně bystré lidi, což se týká i vcelku logického vzniku divizí SS tvořených občany Pobaltských republik. Tzv. osvobození Pobaltí Rudou armádou na konci 2.sv.války bylo ve skutečností okupací, která trvala až do rozpadu SSSR v devadesátých letech o násilné rusofikaci netřeba snad mluvit. Doslova „úprk“ těchto zemí do NATO byl zcela logický, že to nechápe místní pátá kolona je také logické…