Ekonomika Evropské unie i eurozóny ve třetím čtvrtletí prudce zpomalila a jen »o fous« se vyhnula propadu do červených čísel. Růst spotřebitelských cen v eurozóně se pak v říjnu přiblížil k jedenáctiprocentní hranici. Informoval o tom dnes ve svém rychlém odhadu Eurostat.
Hrubý domácí produkt EU stoupl proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,2 procenta. Je to výrazné zpomalení proti druhému kvartálu, kdy ekonomika rostla mezičtvrtletně o 0,7 %. V meziročním srovnání se pak HDP zvýšil o 2,4 %, zatímco v předchozím čtvrtletí vzrostl o 4,3 %.
Také v zemích, kde se platí eurem, hospodářský růst mezičtvrtletně zpomalil také na 0,2 %, když ještě ve druhém kvartálu stoupl o 0,8 %. Meziroční tempo růstu v zemích platících eurem kleslo na 2,1 z předchozích 4,3 %.
Ekonomický vývoj v jednotlivých zemích se nadále liší. Zatímco hlavní ekonomiky v eurozóně mírně rostly, Lotyšsko zaznamenalo výrazný mezičtvrtletní poklesl o 1,7 %. Země totiž trpí důsledky úzkých ekonomických vazeb s Ruskem, které se dostaly pod tlak v důsledku západních sankcí.
Nejvyšší mezikvartální nárůst HDP – o 0,7 % – zaznamenalo Švédsko, za ním následovala Itálie (+0,5 %), Portugalsko a Litva (obě země +0,4 %). Meziroční tempa růstu byla zatím kladná ve všech zemích kromě Lotyšska (-0,4 %).
Analytici takové zdražování nečekali
Míra inflace v eurozóně v říjnu stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu vystoupalo na 10,7 %, uvedl dnes ve svém rychlém odhadu Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.
V porovnání se zářím je inflace vyšší o osm desetin procentního bodu a překonala i očekávání analytiků, kteří počítali s jejím růstem na 10,2 %. Údaje za celou EU dnes Eurostat nesdělil.
Ceny energií v říjnu vzrostly o 41,9 % (v září o 40,7 %). Rychlejší je i zdražování potravin, alkoholu a tabákových výrobků, jejichž ceny stouply o 13,1 %, zatímco v září se zvýšily o 11,8 %. Ceny neenergetického průmyslového zboží vzrostly o šest procent a služby zdražily o 4,4 %, v obou případech to bylo více než v předchozím měsíci.
Nejvyšší hodnoty inflace měla trojice pobaltských zemí na čele s Estonskem (22,4 %). Na Slovensku růst cen zrychlil na 14,5 %, v Německu na 11,6 %. Nejnižší byl ve Francii, kde inflace činila 7,1 %.
Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Ta v reakci na prudký růst spotřebitelských cen letos poprvé od roku 2011 začala zvedat základní úrokovou sazbu. Minulý týden ji posunula na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009.
(ici)