Podle podzimní hospodářské prognózy Evropské komise, která zde byla zveřejněna ve středu, ztrácí ekonomika Evropské unie (EU) v roce 2023 dynamiku.
Komise snížila svou prognózu hospodářského růstu v EU i v eurozóně v letošním roce na 0,6 % z dříve předpokládaných 0,8 %.
Komise uvedla, že reálný hrubý domácí produkt (HDP) v EU v prvních třech čtvrtletích roku 2023 sotva vzrostl. Vysoká inflace, která sice poklesla ze svého vrcholu, a zpřísnění měnové politiky si vedle slabé zahraniční poptávky vybraly větší daň, než se původně očekávalo.
Nejnovější podnikatelské ukazatele a údaje z říjnových průzkumů naznačují, že i ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku byla ekonomická aktivita v prostředí zvýšené nejistoty utlumená.
»Blíží se konec náročného roku pro ekonomiku EU. Silné cenové tlaky a zpřísňování měnové politiky potřebné k jejich omezení, stejně jako slabá globální poptávka, si vybraly svou daň na domácnostech i podnicích,« uvedl evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni.
HDP EU by měl v roce 2024 vzrůst o 1,3 %, což je o 0,1 procentního bodu méně než letní prognóza. Ekonomika eurozóny by měla v příštím roce vzrůst o 1,2 procenta. Pro rok 2025 Komise předpokládá růst o 1,7 procenta pro EU a 1,6 procenta pro eurozónu.
Podle podzimní prognózy má míra inflace nadále klesající tendenci. Celková inflace v eurozóně by měla klesnout z 5,6 % v roce 2023 na 3,2 % v roce 2024 a na 2,2 % v roce 2025. V EU by měla míra inflace v roce 2023 činit 6,5 % a v roce 2024 by měla klesnout na 3,5 % a v roce 2025 na 2,4 %.
Pokles inflace lze z velké části přičíst poklesu cen energií. Podle Komise se navíc toto zmírnění nyní rozšířilo na všechny hlavní kategorie spotřeby i mimo energie a potraviny. Inflace by měla v důsledku zpřísňování měnové politiky dále klesat, i když mírněji.
Díky postupnému ukončování dočasných opatření souvisejících s pandemií, snižování dotací na soukromé investice a nižšímu čistému rozpočtovému dopadu opatření souvisejících s energetikou se předpokládá, že poměr deficitu veřejných financí k HDP v EU se letos sníží na 3,2 %. V příštím roce by měl schodek veřejných financí v EU dále klesnout na 2,8 % HDP a v roce 2025 pak na 2,7 %.
Komise však také uvedla rizika této prognózy, mezi něž patří geopolitická nestabilita na Ukrajině a na Blízkém východě, klimatické změny a delší než předpokládané období přizpůsobování se transmisi zpřísňování měnové politiky.
Podzimní ekonomická prognóza poprvé zahrnuje Bosnu a Hercegovinu, Moldavsko a Ukrajinu, kterým Evropská rada loni udělila status kandidátských zemí EU.
(Xinhua)