Meziroční míra inflace v eurozóně zůstala v srpnu stabilní na úrovni 5,3 %, uvedl ve čtvrtek statistický úřad Evropské unie (EU) Eurostat ve svém předběžném odhadu. V červenci činila 5,5 procenta.
Hlavní vliv na inflaci měly ceny potravin, alkoholu a tabáku, které dosáhly 9,8 procenta, což je méně než 10,8 procenta v červenci.
Ceny služeb se v srpnu meziročně zvyšovaly o 5,5 % oproti 5,6 % v červenci.
Inflace v oblasti neenergetického průmyslu dosáhla v srpnu 4,8 %, což je méně než v červenci, kdy činila 5 %.
Ceny energií se v srpnu meziročně snížily o 3,3 procenta po červencovém poklesu o 6,1 procenta.
Mezi země s nejvyšší meziroční mírou inflace za srpen patřilo Slovensko (9,6 %), Chorvatsko (8,5 %) a Rakousko (7,6 %).
Nejnižší meziroční míra inflace byla zaznamenána v Belgii a Španělsku (2,4 %), na Kypru (3 %) a v Řecku, Nizozemsku a Finsku (3,4 %).
Vedoucí globálního makroekonomického oddělení ING Carsten Brzeski uvedl, že navzdory poklesu zůstává jádrová inflace příliš vysoká a dosavadní růst mezd signalizuje, že i bez nadměrného mzdového vyrovnání by jádrová inflace mohla zůstat delší dobu vyšší.
Evropská centrální banka (ECB) na svém červencovém zasedání zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů, přičemž prezidentka Christine Lagardeová zdůraznila, že na zářijovém zasedání je možné jak pozastavení, tak další zvýšení sazeb. Podle zápisu z červencového zasedání se banka stále více obává toho, že se inflace nevrátí na cílovou úroveň, než toho, že by se ekonomika propadla do recese.
ECB od července loňského roku zvýšila své hlavní úrokové sazby o 425 bazických bodů, aby snížila inflaci, která se pohybuje vysoko nad cílem 2 %.
(Xinhua)