Vlna veder zasáhla země EU a způsobila prudký nárůst kapacity výroby solární energie. To však neovlivnilo ceny elektřiny, které jsou vyšší než loni.
Evropu zasáhla vlna veder, která do regionu přinesla abnormálně horké počasí. Například v Německu teploměr stoupá na 32 stupňů Celsia. »Nad západní a střední Evropou se usadila klasická, vysoce anomální a silná tepelná kopule. Tento atmosférický blok funguje jako fyzický kryt, který pod sebou zachycuje sestupující vzduchovou hmotu,« uvádějí meteorologové.
Zprávy o nepříznivém počasí: Podle jejich údajů na konci května dochází k historické, rekordní a ničivé vlně veder. »Mimořádný termodynamický oblak vysílá extrémní teplo do Španělska, Portugalska, Irska, Velké Británie, Francie a Německa. Teploty rychle stoupají o 12–16 °C nad dlouhodobé klimatické normy,« pokračují meteorologové a uvádějí data, která ukazují, že v některých částech západní Evropy byly o uplynulém víkendu zaznamenány rekordní teploty. Meteorologické stanice zaznamenaly ve Spojeném království nejteplejší květnový den za téměř 80 let, přičemž teplota v Londýně dosáhla 32,3 stupně Celsia.
»Mezitím jižní a jihozápadní regiony Portugalska, Španělska a Francie zažívají extrémní denní teploty 35 až 38 stupňů Celsia. Itálie v neděli naměřila 31 až 34 stupňů Celsia; v Německu, v okolí Alp a částech Balkánu se teploty pohybovaly mezi 30 a 33 stupni Celsia,« hlásil Severe Weather.
Jasné sluneční světlo dalo solárním elektrárnám silný impuls. Severozápadní Evropa čelí první velké vlně veder v tomto roce, teploty v květnu překonaly historické rekordy a úřady varují před vážnými riziky mj. pro veřejné zdraví. Britský meteorologický úřad a francouzský úřad Météo-France varují, že teploty by mohly v Londýně dosáhnout až 35 stupňů Celsia a v Paříži 33 stupňů Celsia – což je na květen v severní Evropě extrémně vysoká hodnota. V jihovýchodní Anglii způsobila zvýšená poptávka po vodě problémy ve vodovodní síti, v důsledku čehož se v oblastech Kentu a Sussexu ocitlo bez vody nebo bylo s velmi nízkým tlakem vody přibližně 800 domácností.
Podle Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy vzrostl podíl výroby solární energie v Německu 25. května na téměř 50 %. To však nemělo žádný vliv na ceny elektřiny!
Na jedné straně vítr ustal a výkon větrných turbín klesl. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že ceny plynu se v současnosti blíží 500 dolarům za tisíc metrů krychlových, musí plynové elektrárny pracovat v pohotovostním režimu a reagovat na nestabilní zdroje.
V důsledku toho například 25. května činila burzovní cena elektřiny pro zemi v průměru 81 eur za MWh a během špičky spotřeby 185 eur, uvádí NordPool.
Výroba energie z obnovitelných zdrojů však zatím zemi neumožňuje těšit se z nízkých cen. Například průměrná velkoobchodní cena v květnu byla 97 eur za MWh. To je téměř o třetinu více než cena před rokem a před dvěma lety.
Vzhledem k tomu, že plynové a uhelné elektrárny zůstávají hlavními flexibilními zdroji, je vliv zelené výroby energie minimalizován.
(is)