Čínský prezident Si Ťin-pching a další vůdci Komunistické strany Číny a země se zúčastnili ceremonie na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, aby předali květinové koše padlým národním hrdinům.
Veteráni, rodinní příslušníci mučedníků a zástupci všech společenských vrstev se sešli u Památníku lidových hrdinů na náměstí Nebeského klidu, aby si připomněli desátý Den mučedníků v zemi, který připadá na 30. září, den před národním dnem Číny.
Mramorový pomník, jehož základ byl položen 30. září 1949, stál vysoko proti modré obloze. Podstavec pomníku zdobí osm rytin zobrazujících hlavní epizody čínské revoluční historie od první opiové války (1840–1842).
V 10 hodin všichni účastníci zazpívali státní hymnu a poté vzdali tichou vzpomínku těm, kteří zasvětili svůj život osvobození čínského lidu a budování Čínské lidové republiky, která byla založena 1. října 1949.
Po vlastenecké písni školáků v bílých košilích a červených šátcích, uniformě čínských mladých pionýrů, položilo 18 čestných stráží před pomník devět košů květin.
Koše se stuhami a s nápisem »Věčná sláva lidovým hrdinům« byly předány jménem ÚV KS Číny, stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ), Státní rady, národního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění, Ústředního vojenského výboru Číny, nekomunistických stran, Celočínské federace průmyslu a obchodu, vlastenců bez stranické příslušnosti, lidových organizací a lidí ze všech společenských vrstev, veteránů, starších kádrů v důchodu a příbuzných mučedníků a čínských mladých pionýrů.
Prezident Si a další vůdci došli k úpatí pomníku, kde čínský prezident narovnal červené stuhy na koších, než vedl další vysoké úředníky na procházku kolem pomníku, aby vzdali hold.
Školáci a další účastníci je následovali a položili k úpatí pomníku kytice chryzantém.
Na mučedníky se vzpomíná
Mučedníci, jak jsou definováni čínskou vládou, jsou »lidé, kteří obětovali své životy za národní nezávislost a prosperitu, stejně jako blaho lidí v moderní době nebo po první opiové válce«.
Odhaduje se, že Čína má asi 20 milionů mučedníků. Mezi nimi bylo mnoho vojáků, revolucionářů a prvních komunistických vůdců. Ale bylo také mnoho obyčejných Číňanů, kteří obětovali své životy pro obecné dobro.
Údaje z ministerstva pro záležitosti veteránů ukázaly, že Čína má 160 tisíc center a míst připomínajících hrdiny a mučedníky, přičemž 1600 institutů se specializuje na jejich údržbu. A existuje 300 čínských národních památných zařízení v 50 zemích a regionech po celém světě, kde bylo pohřbeno 110 tisíc hrdinů a mučedníků.
Země také posílila legální ochranu pro uctívání hrdinů a mučedníků.
V roce 2014 schválil VSLZ, nejvyšší čínský zákonodárný sbor, den 30. září jako Den mučedníků na památku těch, kteří obětovali své životy za národní nezávislost a prosperitu a také blaho lidu v moderní době.
Je to také jeden ze tří každoročních národních vzpomínkových dnů v Číně. Další dva jsou Den vítězství čínské lidové války odporu proti japonské agresi připadající na 3. září a Národní den památky obětí masakru v Nan-ťingu připadající na 13. prosince.
Zákon na ochranu hrdinů a mučedníků vstoupil v platnost 1. května 2018. A od té doby do loňského roku řešili čínští žalobci více než 8000 správních případů veřejného zájmu týkajících se neúčinné ochrany památných míst vládními úřady.
Žalobci se během tohoto období zabývali také 100 případy ve veřejném zájmu, které se týkaly poškození jména, image, pověsti a cti hrdinů a mučedníků.
(pr)