Představte si, že stojíte na Velké čínské zdi, obdivujete rozlehlé panoráma drsných hor, když v tom u vás hladce přistane dron s čerstvě uvařenou kávou.
Nejedná se o scénu ze sci-fi filmu, ale o pohled do rozvíjející se nízkoletové ekonomiky v Číně.
V Pekingu nyní funguje první logistická trasa založená na dronech v oblasti Velké zdi u Badalingu. Žízniví turisté, kteří se dříve museli plahočit 50 minut po strmých stezkách, aby si koupili nápoj, si nyní mohou několika klepnutími na smartphone objednat kávu nebo kolu, kterou jim dron doručí za pouhých pět minut.
Cestování vrtulníkem již není výsadou jen nejbohatších. V Šanghaji byly veřejnosti zpřístupněny nízkoletové pasažérské lety. Cesta z šanghajského letiště Pudong do města Kunshan v sousední provincii Ťiang-su, která autem trvá dvě hodiny, je nyní pomocí »leteckého taxi« zvládnuta přibližně za 25 minut.
»Zpočátku jsem se obávala turbulence, ale let byl velmi hladký, bez nepříjemného tlaku na uši,« řekla Ťi Siao-ťie, obyvatelka Kunshanu, která nedávno za takový let zaplatila 1 600 jüanů (asi 223 amerických dolarů). »Malebné výhledy byly úžasné a ráda bych to v budoucnu zopakovala.«
Nízkoletová ekonomika označuje ekonomické aktivity a odvětví zaměřené na obsluhu pilotovaných a bezpilotních leteckých prostředků operujících ve vzdušném prostoru obvykle do 1 000 metrů nad zemí.
Čínská nízkoletová ekonomika zažívá impozantní rozmach. Podle odhadů Čínské správy civilního letectví vzroste trh z 500 miliard jüanů v roce 2023 na 1,5 bilionu jüanů v roce 2025 a až na 3,5 bilionu jüanů v roce 2035.
Tento rok se termín »nízkoletová ekonomika« poprvé objevil ve zprávě o činnosti čínské vlády, což znamená oficiální podporu, která posílila mnoho měst.
Čína bude rozvíjet všeobecné letectví a nízkoletovou ekonomiku, podle rezoluce přijaté během třetího pléna 20. Ústředního výboru Komunistické strany Číny v červenci.
Mezitím Peking, Šanghaj, Šen-čen, Su-čou a desítky dalších měst oznámily podpůrné politiky na rozvoj nízkoletové ekonomiky.
Su-čou spolu s pěti dalšími čínskými městy připravuje pilotní provoz letových služeb elektrických letadel s vertikálním vzletem a přistáním (eVTOL) – letounů, které mohou stoupat a klesat vertikálně jako vrtulníky a nepotřebují přistávací dráhy.
Tyto zkušební provozy, zahrnující vyhrazené letecké trasy a koridory, jsou považovány za klíčové pro budoucí standardizaci nízkoletového letectví. Místní vlády získají kontrolu nad vzdušným prostorem pod 600 metrů, čímž na ně přejde více regulačních odpovědností.
Su-čou si vytvořilo robustní průmyslový ekosystém pro nízkoletovou ekonomiku zahrnující výzkum a vývoj, výrobu a aplikaci. Letos město uzavřelo více než 300 relevantních projektů s celkovou investicí přes 90 miliard jüanů.
V sousedním městě Wu-si nedávno vzlétl dvoumístný lehký sportovní letoun vyvinutý maďarskou společností Magnus. S doletem přibližně 1 600 km na plnou nádrž a maximální rychlostí 256 km/h nabízí nové možnosti pro letecké výlety, nouzové záchrany a výcvik pilotů.
Wu-si má v oblasti nízkoletové ekonomiky téměř 160 podniků a 30 investičních fondů. Město také otevřelo 32 nízkoletových letových tras o celkové délce 1 320 km.
»Nízkoletová ekonomika je ‚modrým oceánem‘ obchodních příležitostí,« řekl Kao Jüan-jang, ředitel výzkumného centra průmyslu všeobecného letectví na Beihang University.
Kao zdůraznil, že v Číně probíhá dlouhodobé a systematické zavádění nízkoletové ekonomiky, od budování infrastruktury a vytváření regulačního prostředí až po podporu komerčního využití a budování komplexního průmyslového systému.
Aplikační scénáře nízkoletové ekonomiky sahají daleko za hranice dopravy a logistiky. V čínských venkovských oblastech farmáři usnadňují namáhavé úkoly pomocí dronů, které se používají k hnojení, postřikování pesticidy a výsevu semen.
Podle údajů Národního centra pro rozvoj a služby agro-technologií má Čína nyní více než 250 000 zemědělských dronů, což je dramatický nárůst oproti pouhým 695 dronům před deseti lety.
Podle Sü Ninga, ekonomického výzkumníka z univerzity v Nankingu, se rozsah nízkoletové ekonomiky rychle rozšiřuje, od přepravy cestujících a nákladu a zemědělské výroby až po mnoho dalších oblastí, včetně rekreační turistiky a záchranných lékařských služeb.
»Aby se naplno využil potenciál, musí místní úřady přizpůsobit své strategie k podpoře více aplikačních scénářů nízkoletové ekonomiky,« řekl Sü a dodal, že rozvoj nízkoletové ekonomiky není závod na 100 metrů, ale maraton.
(Xinhua)