Jízda na vozidle na gumových pneumatikách bez řidiče k uhelné sloji v hloubce 150 metrů se stala součástí každodenní rutiny horníků v uhelném dole Šang-wan ve městě Ordos v severočínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.
Díky digitalizaci uhelného průmyslu už horníci nemusí do hlubokých šachet vstupovat pěšky nebo jezdit zastaralým malým vláčkem.
»Devatenáctimístné vozidlo nové energetiky je vybaveno pokročilými technologiemi, jako jsou senzory lidar a radarové senzory s milimetrovými vlnami, které mu umožňují vjet hluboko do uhelné sloje po naplánované trase bez lidské obsluhy, což je bezpečnější a rychlejší,« uvedl Šen Fej, ředitel elektromechanického informačního centra dolu.
Po půl hodině dorazil Šen na místo a videohovorem se spojil s řídicím střediskem na povrchu. »Díky plnému rozvoji sítě 5G je možné, aby si horníci v podzemí mohli bezprostředně vyměňovat informace,« dodal Šen.
Od zahájení inteligentní transformace před třemi lety zaznamenal uhelný důl Šang-wan s roční těžbou 16 milionů tun uhlí pozoruhodný pokrok v jeho produktivitě. Stroje nahradily lidi na celkem 36 pracovních pozicích, čímž se snížil objem těžké fyzické práce horníků.
Podle oficiálního prohlášení ministerstva pro vědu a technologie Čína urychlí aplikaci umělé inteligence (AI) v 10 oblastech, včetně uhelných dolů. Bezpilotní provoz, inteligentní dozor a dálkové ovládání se v budoucnu stanou v dolech novou normou.
Od pátku do neděle se ve městě Jü-lin v severozápadní čínské provincii Šen-si konal 17. ročník mezinárodní výstavy uhelného a energetického chemického průmyslu Yulin International Coal and High-end Energy Chemical Industry Expo. Akce se zúčastnilo více než 60 zahraničních hostů a 756 společností z domova i ze zahraničí, aby společně prozkoumali další možnosti rozvoje energetiky.
Čína urychluje výstavbu nového energetického systému a zvyšuje jeho kapacitu, aby zajistila zásobování země energií. Dosáhla pozoruhodných výsledků v zelené a nízkouhlíkové transformaci energetického mixu země.
Pokrok v ekologické transformaci fosilní energetiky zůstává v zemi prioritou a hlavní provincie produkující uhlí oznámily přijetí opatření, jejichž cílem je v blízké budoucnosti snížit emise uhlíku.
Podle prohlášení provinční vlády bude například provincie Šen-si v zájmu podpory špičkového, diverzifikovaného a nízkouhlíkového rozvoje uhelného průmyslu vyvinout úsilí o výrobu nových materiálů na bázi uhlíku, jako jsou biologicky odbouratelné formy plastů a polyesteru.
Jü-lin jako srdce produkce uhlí jde příkladem. V průmyslové zóně Jü-šen v Jü-linu byl realizován první projekt výroby etanolu na bázi uhlí na světě, na němž se podílely Dalianský institut chemické fyziky při Čínské akademii věd a společnost Shaanxi Yanchang Petroleum (Group) Co., Ltd., a který byl spolufinancován z prostředků Čínské akademie věd.
»Využitím levného uhlí jako suroviny k výrobě etanolu, a tím nahrazením bioetanolu, může projekt ušetřit až 1,5 milionu tun obilí ročně. Realizuje nejen čisté a efektivní využívání fosilních paliv, ale také pomáhá zajistit potravinovou bezpečnost,« uvedl Liou Š‘-siung, zástupce generálního ředitele společnosti Shaanxi Yanchang Petroleum Yushen Energy & Chemical Co., Ltd.
(Xinhua)