Bulharské parlamentní volby ovládl bývalý prezident Rumen Radev, který dlouhodobě odmítá vojenskou podporu Ukrajiny. Jeho uskupení Progresivní Bulharsko získalo 44,6 procenta hlasů a bude mít výraznou většinu.
Radevova dominance může ukončit vleklé období politické nestability, které zemi provází poslední roky. S výrazným odstupem skončila druhá koalice Pokračujeme ve změně – Demokratické Bulharsko (PP-DB) se ziskem 13,4 procenta. Třetí místo obsadila proevropská strana dlouholetého premiéra Bojka Borisova GERB, která získala 12,6 procenta hlasů.
Do parlamentu se podle průběžných výsledků dostanou i další subjekty včetně nacionalistického a proruského Obrození (4,3 %) a Hnutí za práva a svobody (7,1 %), zastupujícího především bulharské Turky. Naopak pod čtyřprocentní hranicí zůstává Bulharská socialistická strana, což by znamenalo historický propad – poprvé po roce 1989.
»Vítězství svobody nad strachem«
Bývalý prezident, který se profiluje jako euroskeptik a kritik podpory Kyjeva, odstoupil z funkce letos v lednu, aby se mohl voleb zúčastnit. Ty se konaly po pádu předchozí vlády, kterou smetly masové protesty.
Podle odhadů médií by mohl Radev, který bývá svojí politikou i postoji často přirovnáván ke končícímu maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi, dosáhnout i na absolutní většinu v parlamentu, což Bulharsko nezažilo od roku 1997. »Je to vítězství naděje nad nedůvěrou a svobody nad strachem,« prohlásil Radev po oznámení výsledků. Slíbil obnovit vztahy s Ruskem, od nějž chce i nakupovat energie.
Osmé volby za pět let
Radev je absolventem Vojenské akademie Georgiho Rakovskiho v Sofii a americké USAF Air War College. Úřad prezidenta zastával v letech 2017 až 2026, v hodnosti armádního generála působil jako velitel bulharského letectva.
Předčasné parlamentní volby, které se konaly v Bulharsku v neděli, byly již osmé za posledních pět let. Zástupci 14 politických stran a 10 koalic soupeřili o 240 křesel v 52. Národním shromáždění.
(pk)
Diskuze je uzavřena.