Evropská unie se snaží otevřít zákulisní komunikační kanál s Moskvou, což je znamením, že se evropské metropole připravují na možnost nové fáze snah o ukončení války na Ukrajině. Podle informací, které citovala agentura Bloomberg, se předseda Evropské rady Antonio Costa obrátil na Kreml s cílem vytvořit podmínky pro budoucí rozhovory s Vladimirem Putinem o ukončení konfliktu.
Podle stejných informací již vedl blízký spolupracovník Costa se dva telefonické rozhovory s vysokým ruským úředníkem, který má blízko k ruskému prezidentovi, s cílem prozkoumat možnosti navázání podstatnějších kontaktů v budoucnu.
Mluvčí předsedy Evropské rady se k informacím odmítla vyjádřit a Kreml na žádost agentury Bloomberg nereagoval.
Evropa se snaží o roli v jednáních
Tato iniciativa podle agentury Reuters odráží rostoucí obavy v evropských hlavních městech, že Evropská unie riskuje, že zůstane na vedlejší koleji procesů, které by mohly rozhodnout o konci války.
Od doby, kdy americký prezident Donald Trump zahájil přímé mediační úsilí s Ruskem, hledají evropští lídři způsoby, jak si zajistit, aby měli slovo v jakékoli budoucí dohodě.
Přestože EU od začátku ruské invaze v roce 2022 poskytla Kyjevu desítky miliard eur na ekonomickou a vojenskou pomoc , dosud zůstala do značné míry mimo vyjednávací iniciativy prosazované Spojenými státy.
Úředníci odhadují, že jakákoli dohoda o Ukrajině bude mít přímé důsledky pro evropskou bezpečnost, a proto ji nelze uzavřít bez evropské účasti.
Plán Berlína, Paříže a Londýna
Zároveň údajně Německo, Francie a Spojené království diskutují o společné strategii pro přístup k Moskvě ve spolupráci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Evropští představitelé se domnívají, že se naskýtá příležitost k obnovení diplomatického úsilí. Na jedné straně se ruské síly potýkají s dosažením významného pokroku na frontě.
Na druhou stranu Ukrajina zvýšila počet útoků hluboko uvnitř ruského území, zatímco ekonomické náklady války nadále zatěžují ruskou ekonomiku.
Ve stejné souvislosti evropští představitelé odhadují, že dohoda mezi USA a Íránem by mohla , jelikož vede k poklesu cen ropy, dále omezit ruské příjmy z vývozu energie.
Myšlenka zvláštního vyslance
Myšlenka jmenování zvláštního vyslance EU pro kontakty s Moskvou se projednávala i v evropských kruzích. Návrh však vyvolává reakce.
Sám Putin se v minulosti kladně vyjadřoval o bývalém německém kancléři Gerhardu Schröderovi, který si díky spolupráci s Gazpromem udržuje s Ruskem blízké vztahy po léta.
Mnoho evropských úředníků se obává, že by jakákoli iniciativa neměla vytvářet dojem, že Unie akceptuje podmínky Kremlu nebo legitimizuje ruský narativ o válce, poznamenává Bloomberg.
Překážky zůstávají obrovské
Navzdory diplomatickým krokům si obě strany zůstávají daleko od sebe. Vladimir Putin opakovaně odmítl výzvy k okamžitému příměří s argumentem, že by to Ukrajině poskytlo čas na vojenskou reorganizaci. Zároveň trvá na tom, že mírová dohoda vyžaduje ústupek území na východě Ukrajiny, včetně oblastí Doněcké oblasti, které se Rusku nepodařilo plně obsadit.
Kyjev takovou možnost kategoricky odmítá a domnívá se, že by se to rovnalo odměňování ruské agrese.
Evropané si zároveň uvědomují, že obnovení přímých kontaktů s Kremlem s sebou nese politická rizika. Případné setkání s Putinem by mohlo Moskvě nabídnout významné propagandistické vítězství, zejména pokud by se konalo v ruské metropoli za podmínek, které Kreml vnucuje.
Po více než čtyřech letech války se však zdá, že se Evropa připravuje na možnost, že dříve či později bude muset s Moskvou přímo jednat, aby utvářela rámec pro příští den na Ukrajině.
(is)