Americký prezident Joe Biden navštíví tento týden Izrael, palestinský Západní břeh Jordánu a Saúdskou Arábii, což je jeho první cesta na Blízký východ od nástupu do úřadu.
9. července místního času napsal Biden článek pro Washington Post, v němž uvedl, že tato návštěva je »kritická« pro americkou bezpečnost, a zároveň zdůraznil, že »je třeba vyhrát soutěž s Čínou«.
Navzdory Bidenově snaze »zabalit« motivy své cesty na Blízký východ velkolepými slovy, CNN ve svém článku otevřeně prohlásila, že žádná rétorika nemůže zakrýt skutečnost, že americký prezident by možná vůbec necestoval na Blízký východ bez otřesů na světových trzích s ropou způsobených rusko-ukrajinským konfliktem.
V současnosti stoupající ceny ropy, nejvyšší inflace za posledních 40 let a obavy Američanů z recese vyvíjejí velký tlak na Bidenovu administrativu, kterou čekají volby. Podle údajů americké online průzkumové společnosti Civiqs klesl k 9. červenci klouzavý průměr podpory Bidenovy práce pod hranici 30 procent, na nejnižší úroveň vůbec. Časopis Foreign Affairs analyzoval, že klíč k otočení této situace leží v Saúdské Arábii, protože Saúdská Arábie je jedinou zemí produkující ropu s dostatečnou nadbytečnou kapacitou pro stabilizaci trhu s ropou.
Vzhledem k tomu, že Bidenova cesta je zaměřena hlavně na zvýšení saúdské produkce a narovnání vztahů, proč je do toho zapojena Čína? Je za tím několik úvah.
Pokud jde o vnitřní politiku USA, v současné washingtonské politické aréně dochází k deformaci, v rámci které se největší »politickou korektností« stala protičínská činnost. Zdá se, že dokud je cokoli proti Číně, má to takzvanou racionalitu. »Soutěžení s Čínou« se stalo prostředkem k odvedení pozornosti a obhajobě cesty do Saúdské Arábie. Jak upozornil web World Press Syndicate, pokud Biden v rámci své strategie vyhrát »novou studenou válku« s Čínou navštíví Saúdskou Arábii, může být schopen získat doma body. To ukazuje, že Spojené státy chtějí využít Blízký východ jako jeviště pro strategickou hru s Čínou a Ruskem.
Ať už však jde o přesvědčení Saúdské Arábie ke zvýšení produkce ropy, usnadnění vztahů se svými spojenci nebo získání blízkovýchodních zemí k budování malých skupin proti Číně, Bidenova cíle této cesty nebude snadné dosáhnout. Protože většina zemí není ochotna vzdát se svých vlastních zájmů pro hegemonii amerického stylu a chovat se jako okrasa a pěšák, který je využit, kdykoli se to hodí. Bidenova cesta na Blízký východ znovu prokáže, že časy, kdy byly Spojené státy na obloze samy, jsou pryč.
(pr)