V moderní realitě, s všudypřítomným růstem počtu obyvatel, rychlým hospodářským rozvojem států a nárůstem spotřeby vody na obyvatele, se zátěž životního prostředí neustále zvyšuje. Takové zesílení antropogenního vlivu vyvolává a urychluje procesy globální změny klimatu.
Ve střední Asii probíhají všechny tyto procesy rychleji, než je celosvětový průměr. Ekologická krize v povodí Aralského moře je doprovázena postupným nedostatkem a znečištěním vodních zdrojů, degradací půdy a desertifikací rozsáhlých území, úbytkem lesů, ekologických krajin a biologické rozmanitosti. Na obrovské ploše vyschlého dna Aralského moře vznikla nová poušť – Aralkum o rozloze více než 54 tisíc km2 (pro srovnání: je srovnatelná s územím Chorvatska a mnohem větší než Estonsko, Dánsko, Nizozemsko a Švýcarsko).
V těchto napjatých podmínkách je pro středoasijské státy velmi důležité vypracovat nové mechanismy rozvoje spolupráce v regionu.
Proto vznikl před třiceti lety Mezinárodní fond na záchranu Aralského moře (IFAS), který má sloužit zájmům národů a států Střední Asie. V období 2024-2026 mu předsedá Kazachstán. Hlavním cílem jeho předsednictví je další zvýšení úrovně spolupráce v oblasti integrovaného využívání a ochrany vodních zdrojů, řešení environmentálních problémů, socioekonomických aspektů a zavádění prvků »zelené« ekonomiky v zemích Střední Asie.
V období předsednictví Kazachstánu se bude pokračovat v realizaci dvou hlavních programů schválených Radou IFAS: Program pro povodí Aralského moře-4 (ASBP-4) a jeho systematický monitoring, jakož i Regionální program ochrany životního prostředí pro udržitelný rozvoj Střední Asie (REPPSD CA). Období realizace obou programů – do roku 2030.
Ekologický problém Aralského moře se začal objevovat v 60. a 70. letech 20. století, což vedlo k tomu, že ze 4. největšího jezera naší planety prakticky nic nezbylo. Aralské moře bylo nejprve rozděleno na dvě nádrže, poté na tři a nakonec na…
V letech nezávislosti Kazachstán s podporou Světové banky provedl rozsáhlé práce a podařilo se mu obnovit malou část – Malý Aral nebo Severní Aral, ale to je jen asi 8 % jeho původní rozlohy. Přístavní město Aralsk je stále daleko od vody, která se nejprve vzdálila na 100 km, ale po provedených opatřeních se výrazně přiblížila.
Částice a prach solí a toxických chemikálií, které zůstaly na vysušeném dně Aralského moře, se nacházejí nejen v pohoří Tien-šan a Pamír, ale i daleko za hranicemi našeho regionu. S cílem omezit odstraňování škodlivých látek se země v oblasti Aralského moře aktivně zabývají fytomelioračními opatřeními, výsadbou saxaul (Haloxylon) a další vegetace.
Jsou však výsadby na bývalém dně nádrže tak účinné? Jaký je současný stav ekosystémů? Jak známo, v důsledku několika málo vodných let za sebou se průtok po Syr Darje snížil a objem vody v Severním Aralském moři se zmenšil z maximálních 27 na 20 kilometrů krychlových. Snížil se výlov ryb, což má negativní dopad na zaměstnanost místních obyvatel. Nemocnost obyvatel opět roste v důsledku vysušování a zhoršování kvality vody… Bude se tragédie opakovat? Jaké jsou nálady a plány místních obyvatel? Otázek je mnoho a všechny spolu souvisejí.
Je proto třeba prostudovat celou škálu problémů a probíhajících prací, aktualizovat je a pokusit se je co nejdříve a efektivněji vyřešit.
V zmíněném Programu pro povodí Aralského moře-4 (ASBP-4), je environmentální směr vyčleněn jako samostatná hlavní oblast, kterou tvoří 12 návrhů projektů.
Nutno poznamenat, že se počítá se společnými akcemi na přizpůsobení se změně klimatu, včetně opatření na přizpůsobení nejzranitelnějších sektorů: vodního hospodářství a zemědělství, pitné vody, energetiky, biologické rozmanitosti, lesů, pastvin a horských ekosystémů. Předpokládalo se vypracování regionálního akčního plánu pro přizpůsobení se změně klimatu a díky podpoře programu Německé společnosti pro mezinárodní spolupráci GIZ »Zelená střední Asie« pět zemí vypracovalo a přijalo Regionální strategii pro přizpůsobení se změně klimatu ve střední Asii.
Je také zajištěno šíření nejlepších zemědělských postupů přizpůsobených klimatu. Musí být vypracován regionální program ochrany biologických zdrojů ve Střední Asii, realizovat opatření na zachování a obnovu ekosystémů v povodí našich hlavních řek – Amudarji a Syrdarji a pokračovat v systematickém vysazování lesů v oblasti Aralského moře (Priaralje) a na odvodněném dně Aralského moře.
Následující environmentální projekty zajišťují rozvoj systému monitorování stavu životního prostředí a vodních zdrojů v oblasti Aralského moře (Priaralje) a na odvodněném dně; rozvoj environmentálních inovací a technologií v oblasti Aralského moře (Priaralje).
Velmi důležitý je projekt typu »Zlepšení kvality vody v řekách a nádržích s ohledem na mezinárodní normy, eliminace a prevence znečištění, včetně průmyslových odpadů«. Kazachstán a další země pracují na připojení k Protokolu o vodě a zdraví k Úmluvě o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer a nedávno se k němu připojil i Uzbekistán.
Snižování rizik přírodních katastrof spojených s povodněmi, bahenními toky a suchem v povodí Aralského moře, studium stavu ledovců na horních tocích přeshraničních řek, rozvoj přeshraničních ekokoridorů, regionální sítě zvláště chráněných přírodních území pro zachování biologické rozmanitosti, to zdaleka není úplný výčet těch projektů, které musí Kazachstán během předsednictví IFAS prosazovat.
Novými iniciativami, které budou realizovány v rámci předsednictví Kazachstánu v IFAS, jsou vytvoření dlouhodobého a udržitelného mechanismu regionální spolupráce pro efektivní využívání vodních a energetických zdrojů ve Střední Asii s ohledem na zájmy všech zemí regionu v oblasti zavlažování, vodní energie a ekologie.
Systematická práce je také nutná pro zavedení jednotného automatizovaného systému pro evidenci, monitorování, správu a distribuci vodních zdrojů v povodí Aralského moře. Prezident Republiky Kazachstán Kassym-Jomart Tokajev na zasedání Rady hlav států-zakladatelů IFAS, které se konalo 15. září 2023 v Dušanbe, vyzval strany, aby zahájily realizaci těchto iniciativ.
Důležitou roli hraje posílení regionální spolupráce s mezinárodními rozvojovými partnery, strukturálními subjekty OSN, finančními institucemi a dárcovskou komunitou. Je vhodné zintenzivnit aktivity v rámci obecně přijatých mezinárodních environmentálních úmluv, akčních plánů, deklarací a společných prohlášení.
V období 2024-2026 přijme Kazachstán opatření k realizaci pokynů a dohod dosažených hlavami států na summitu IFAS dne 15. září 2023 v Dušanbe, jakož i dříve uzavřených dohod a závazků, které zajistí soudržnost činnosti Střední Asie při dosahování globálních cílů udržitelného rozvoje a její postavení jako jednotného regionu.
Askhat Orazbay, předseda výkonného výboru Mezinárodního fondu na záchranu Aralského moře (IFAS)