Čína v posledních letech rychle postupuje v oblasti industrializace a komercializace vědecko-technologických inovací, čímž podporuje vznik významného počtu »skrytých šampionů«, kteří vnášejí novou energii do modernizace globálních průmyslových řetězců a přispívají k udržitelnému rozvoji, uvedl renomovaný německý ekonom Hermann Simon.
Simon, známý jako otec teorie »skrytých šampionů«, definuje tyto podniky jako společnosti zaměřené na tržní niky, ovládající klíčové technologie a zajišťující si většinový podíl na trhu.
Ve dnech 26. a 27. března vedl delegaci více než 20 zástupců německých podniků a poradenských institucí do města Nanking, hlavního města provincie Ťiang-su, kde navštívili závod na výrobu vysokorychlostních vlaků, biomedicínskou společnost a firmu v oblasti lékařských technologií s cílem hledat nové příležitosti pro čínsko-německou spolupráci.
V exkluzivním rozhovoru pro agenturu Xinhua Simon vyjádřil překvapení nad pozoruhodnými změnami v čínské ekonomice za poslední dekádu. »Viděl jsem, jak velký důraz město klade na vzdělávání a jak integruje vědecký výzkum s tržními inovacemi,« řekl.
Na základě konceptu »skrytých šampionů« sdílejí čínské specializované a inovativní malé a střední podniky společný rys – silný důraz na inovace a dlouhodobé myšlení, vysvětlil Simon.
Dodal, že vývoj Číny prošel pozoruhodnou transformací – od ekonomiky charakterizované nízkými náklady, cenami a kvalitou k ekonomice poháněné špičkovými technologiemi a vědeckým pokrokem.
Během svých mnoha návštěv Číny za posledních 20 let Simon obdivoval rychlý růst odvětví, jako je umělá inteligence a digitální ekonomika. »Je působivé vidět, že Čína v posledním desetiletí přešla z kvantitativního na kvalitativní model rozvoje,« uvedl.
Podle údajů čínského Ministerstva průmyslu a informačních technologií si čínský výrobní sektor v roce 2024 již 15. rok po sobě udržel globální prvenství v celkovém měřítku, přičemž přidaná hodnota průmyslové výroby dosáhla 40,5 bilionu jüanů (asi 5,65 bilionu amerických dolarů). Do konce loňského června Čína vypěstovala přes 140 000 inovativních malých a středních podniků.
V posledních letech Čína usiluje o průlom v klíčových a základních technologiích – čímž zvyšuje inovační kapacity svého výrobního sektoru. V roce 2024 Čína zřídila pět nových národních inovačních center pro výrobu v nových oblastech, jako je akumulace nové energie, mikro-nano výroba, molekulární léčiva, humanoidní roboti a ztělesněná inteligentní robotika.
Podle Simona je Čína pro Německo nesmírně důležitým trhem. »Ještě důležitější ale je, že Čína je trhem znalostí a testování nových konceptů,« poznamenal a dodal, že čínští spotřebitelé jsou velmi otevření novinkám a že Čína je často prvním trhem, kde mezinárodní společnosti testují, zda budou jejich inovace přijaty.
Na příkladu německého elektrotechnického giganta Phoenix Contact Simon uvedl: »Společnost Phoenix Contact Nanjing se stala čínskou centrálou, má více zaměstnanců a vyšší příjmy než její německá mateřská firma.«
Dodal, že rostoucí počet německých podniků se rozhoduje vybudovat v Číně své největší továrny, ba dokonce i výzkumná centra – nejen kvůli místní výrobě, ale i pro pokrytí poptávky globálního trhu.
Úspěch Phoenix Contact v Nankingu není ojedinělý. Neustále se otevírající čínský trh a rostoucí inovační kapacity se v době globálních nejistot čím dál více stávají stabilizujícím faktorem světové ekonomiky.
Za zmínku stojí, že podle průzkumu z prosince 2024 plánovalo 92 procent členských společností Německé obchodní komory v Číně pokračovat ve svých aktivitách v zemi, což podtrhuje trvalý význam tohoto trhu pro německé firmy.
Podle Simona Čína úspěšně přešla od role »světové továrny« k éře »inteligentní výroby«, čímž se přesunula od výhody nízkých nákladů k inovačně řízenému rozvoji. Tato transformace podle něj odráží čínský závazek k rozvoji vysoké kvality.
»Přesně to je cesta přežití a rozvoje ›skrytých šampionů‹,« řekl Simon a dodal, že inovativní Čína nabídne světu nové příležitosti.
(Xinhua)